Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje
OPĚT A ZNOVU VARUJEME!!!
Falešní policisté a bankéři se nevzdávají, stále útočí.
Kyber případy stále přibývají a bohužel se v této oblasti kyberšmejdům daří. Ať už se jedná o podvodné investice či falešné policisty a bankéře, výsledek je vždy stejný, připravit lidi o statisíce korun. Tento trend se bohužel týká každého z nás, a proto doporučujeme používat zdravý selský rozum. To určitě může minimalizovat možnost stát se obětí takových útoků od kyberšmejdů. Falešní bankéři a podvodníci v průběhu hovoru ještě oběť zastrašují, že pokud nezachová absolutní mlčenlivost o případu, dopouští se sama porušení povinnosti mlčenlivosti a stane se podezřelou osobou.
Ostravští policisté od začátku května evidují přes 20 případů podvodů s investicemi či falešných bankéřů a policistů. Znovu bychom upozornili na další případ falešného policisty a bankéře. Tyto případy jsou téměř stejné, liší se od sebe „pouze“ škodou.
Na kriminalisty z Ostravy-Poruby se tento týden obrátila zoufalá žena středního věku, která z obavy o ztrátu naspořených peněz naletěla podvodníkům. Falešný policista jí sdělil, že jí byla ukradena bankovní identita a jsou ohroženy její finanční prostředky. Tomu bohužel uvěřila. Aby toho nebylo málo, falešný bankéř jí následně přiměl si vzít úvěr a část peněz předat kurýrovi. Podvodníkům naletěla, a tak přišla o více jak 500.000 korun.
Vše začalo hovorem od muže, který se představil jako kriminalista z Jablonce nad Nisou. Shodou okolností se jeho jméno, hodnost i zařazení opravdu shodovalo se skutečným policistou s uvedeným zařazením. Pokračovala stejná legenda typická pro tyto případy, odcizená identita, napadení účtu s plnou mocí a žádostí o úvěr. Následně ženě sdělil, že jí zavolá přes aplikaci WhatsApp, kam jí zašle fotografii údajného muže, který chtěl zneužít její identitu k získání úvěru na její jméno. Poškozená falešnému policistovi uvěřila a dál spolupracovala. Řekl jí, že se má na konci týdne dostavit na policejní služebnu v Ostravě, kde podvodné jednání neznámého pachatele sepíše. Potom byla kontaktována falešným bankéřem, který jí opět přes mobilní aplikaci poslal průkaz zaměstnance ČNB. Poškozená si jeho identitu opět ověřila a následoval stejný výsledek. Opravdu tento pracovník na uvedené pozici existoval. Proto dál spolupracovala s mužem v domnění, že se jedná o pracovníka ČNB. Ten jí sdělil, že si musí veškeré své peníze zaslat na depozitní účet, aby o ně nepřišla. Dále jí přiměl zažádat o úvěr, aby došlo k anulaci původní půjčky, o kterou měl zažádat muž s její odcizenou identitou. Poškozená se vším souhlasila a vše dělala podle instrukcí. Falešný bankéř ženu přesvědčil, aby peníze přeposlala na depozitní účet banky, kde budou v bezpečí a po 24 hodinách budou zpět vráceny na její účet. Naspořených zhruba 350.000 korun tedy přeposlala na několik účtů, které jí podvodník uvedl. Dále si přes internetové bankovnictví sjednala úvěr okolo 350.000 korun, přičemž jeho část opět zaslala na uvedený účet. Následně po ní chtěl, aby část
peněz v hotovosti předala kurýrovi. To už poškozené začalo být podezřelé a začala se zdráhat. A to se podvodníkovi nelíbilo. Okamžitě ženu důrazně poučil, že získané peníze z úvěru jsou ve vlastnictví ČNB a v případě, že je nepředá, dopouští se trestného činu. Aby ženu ještě více vystresoval, upozornil jí, že jestli nedokončí transakci, může o své peníze trvale přijít. Pro získání její důvěry jí poslal dokument s názvem „Potvrzení o převzetí svěřených předmětů“. Žena tedy dál spolupracovala a dostavila se do Ostravy-Poruby na domluvenou schůzku s mužem, který se jí prokázal průkazem zaměstnance ČNB. Ten byl samozřejmě falešný, tak jako samotný „pracovník“, kterému předala 150.000 korun. Po celou dobu měla poškozená na telefonu rádoby zaměstnance centrální banky, a to až do předání hotovosti. Nakonec se s ní rozloučil s tím, že jí budou následující den kontaktovat k dokončení dalších transakcí.
Na možné podvodné jednání poškozenou upozornila ještě v ten večer její banka, která neprovedla jednu z požadovaných transakcí a pracovnice jí odkázala na Policii ČR. Následující den byla poškozená opět podvodníky kontaktována, to však už byla na policejní služebně, kde byl hovor zaznamenán.
Kriminalisté v dané věci zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu. V případě dopadení pachateli hrozí až pětileté vězení.
Pro dosažení účelu trestního řízení policisté v souvislosti s prověřováním tohoto činu žádají veřejnost o pomoc a spolupráci při ustanovení totožnosti muže z fotografie, kterému byly předány požadované peníze od poškozené ženy. Také zpřístupňujeme část nahrávky, která byla pořízena za účelem ztotožnění osoby podle hlasu. Jakoukoli informaci, která by mohla vést k jejich ztotožnění, volejte na tísňovou linku 158, případně ji sdělte na nejbližší policejní služebně.
Nutností je opět připomenout několik informací a rad:
Policista nikdy s poškozenou osobou neřeší podvodná jednání po telefonu, tedy on-line. Policista nikdy jako důkaz neposílá fotografii služebního průkazu a už vůbec nespojuje poškozeného s „bankéřem“.
Proto buďte maximálně obezřetní a v případě, že přijmete hovor od rádoby bankéře či policisty, kteří vám sdělí například informace o napadení vašeho účtu, reagujte následovně. Ukončete hovor a hned volejte do banky. Najděte si zákaznické číslo nebo kontaktujte svého osobního bankéře. Nikdy nevolejte na číslo, ze kterého bylo voláno.
dne 29. května 2026
por. Bc. Eva Michalíková