Policie České republiky – KŘP Ústeckého kraje
Nahlížení do spisu
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
ŽÁDOST:
„dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádám o zaslání anonymizované kopie dokumentů spisu čj. KRPU-xxx. Důvodem mé žádosti je, že jsem byla oznamovatelkou přestupku, jenž byl policejním obvodním oddělením Krupka odložen z pro mne neznámých důvodů, přičemž je pro mne obtížné dojednat si osobní návštěvu daného oddělení za účelem získání kopie spisu.“
ODPOVĚĎ:
Žadatelka se ptá ve věci, o níž byla vyrozuměna coby oznamovatelka č. j. KRPU-xxx ze dne xxx („Vyrozumění podle § 74 odst. 4 zákona číslo 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich“), a tento dokument má tak k dispozici. Z textu žádosti, zejména z její části „je pro mne obtížné dojednat si osobní návštěvu daného oddělení za účelem získání kopie spisu“, jasně vyplývá, že žadatelka žádá kopii celého spisu č. j. KRPU-xxx, v němž byla oznamovatelkou.
Podle ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, se tento zákon nevztahuje mimo jiné na poskytování informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací. Z tohoto ustanovení vyplývá úmysl zákonodárce nezdvojovat právní úpravu pro získání informace, je-li komplexně upraveno její poskytování, včetně případného odepření a opravných prostředků. Právní úprava současně nevylučuje, aby zákonodárce upravil způsob poskytování informace včetně toho, komu je taková informace poskytnuta, v rozsahu zvláštních právních předpisů odlišně od obecného zákona č. 106/1999 Sb.
Současně platí, že v případě uplatnění žádosti označené jako žádost dle zákona č. 106/1999 Sb., na níž se však na základě ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. tento nevztahuje, je třeba postupovat přímo podle zvláštní úpravy, neboť skutečnost, že se podání posuzuje podle obsahu, je nejen zásadou správního práva, ale prostupuje celým právním řádem, (viz např. § 41 odst. 2 občanského soudního řádu, § 59 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. nebo § 37 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb.). Opačný postup by byl jak v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení, tak by daleko více zatížil samotného žadatele, který by musel svoji žádost uplatnit dle jiného právního předpisu, neboť jeho původní žádost by musela být odmítnuta.
Zvláštními ustanoveními ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. je i ustanovení § 38 zákona č. 500/2004 Sb. a § 65 trestního řádu, které upravují problematiku nahlížení do spisu, neboť splňují podmínky stanovené v § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Takový závěr je potvrzen i judikaturou správních soudů. Současně platí, že za žádost o nahlédnutí do spisu je třeba považovat nejen takové žádosti, které směřují k získání celého spisu, ale i ty, jež umožňují žadatelům získat jeho podstatnou část.
V souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 193/2014 ze dne 18. 1. 2018 je institut nahlížení do spisu podle ustanovení § 38 zákona č. 500/2004 Sb. a § 65 trestního řádu třeba chápat jako speciální vůči poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. Současně dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 118/2018 ze dne 28. 11. 2018 nemá význam ani to, že podání bylo nazváno jako žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.
Vzhledem k výše uvedenému krajské ředitelství v postavení povinného subjektu podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. žádost posuzuje jako žádost o nahlédnutí do spisu podle § 38 správního řádu, a proto žádost bude postoupena obvodnímu oddělení Krupka územního odboru Teplice krajského ředitelství.
por. Bc. Pavla Mašínová, 29. 12. 2025