Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje
Dotaz k dokumentu z trestního řízení
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žádost zněla:
„…
v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen "InfZ"), ve znění pozdějších předpisů, si Vás dovoluji zdvořile požádat o poskytnutí následující informace:
- Usnesení o odložení věci, která je vedena pod …, a které mělo být vydáno v …,
Věřím, že poskytnutí této informace nepodléhá žádným zákonným omezením týkajícím se ochrany osobních údajů nebo soudního tajemství s tím, že veškeré materiály nám pochopitelně mohou být poskytnuty v anonymizované podobě.
…“
Odpověď:
Vaši žádost jsme jako povinný subjekt posoudili dle InfZ a jako odpověď na ni Vám poskytujeme Vámi požadovaný dokument usnesení o odložení věci dle ust. § 159a odst. 1 trestního řádu ze dne … č. j. … .
Dokument Vám poskytujeme ve Vámi požadované anonymizované podobě, a to s ohledem na níže uvedenou zákonnou výluku.
Tato zákonná výluka se týká ochrany osobních údajů, projevů osobní povahy a ochrany osobnosti a soukromí fyzických osob vyplývající z ust. § 8a odst. 1 InfZ. Toto ustanovení stanoví, že informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje, povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy upravujícími jejich ochranu. Takovým právním předpisem je především nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „GDPR“), zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů a ust. § 81 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Předmětné usnesení policejního orgánu obsahuje množství osobních údajů, včetně projevů osobní povahy (obsahy výpovědí osob podávajících vysvětlení, obsah trestního oznámení) a dále také informace, jejichž poskytnutí by mohlo zasáhnout do soukromí osob (fyzických a právnických).
Prostředkem ochrany osobních údajů, projevů osobní povahy a soukromí jakožto součásti ochrany osobnosti je právě Vámi požadovaná anonymizace.
Za osobní údaj se na základě čl. 4 odst. 1 GDPR považují veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě, přičemž identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby. Pojem „osobní údaj“ tedy označuje nejen informace dotýkající se soukromého a rodinného života jednotlivce v úzkém slova smyslu, ale také informace o jakémkoli druhu činnosti, kterou se jednotlivec zabývá, například informace o jeho pracovních vztazích nebo ekonomickém či společenském chování nebo o majetku. Osobním údajem jsou tak i informace o chování a postupu určité osoby.
Ochrana osobnosti člověka, včetně ochrany soukromí je zakotvena především v občanském zákoníku. Podle ust. § 81 odst. 2 ochrany požívají ochrany mimo jiné jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Problematiku soukromí osoby rovněž upravuje ust. § 86 občanského zákoníku, kde je zejména stanoveno, že nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Pro povinný subjekt žádný takový zákonný důvod z titulu podané žádosti o informace podle InfZ nevyplývá.
V kontextu shora uvedeného tak bylo nutno neposkytnout také údaje určující vztah fyzické osoby k právnické osobě, které by mohly vést jednak k identifikaci fyzické osoby, ale i k identifikaci informací soukromého charakteru.
Rovněž právnické osobě náleží právo na ochranu jejího soukromí, a to prostřednictvím práva na ochranu její osobnosti před neoprávněnými zásahy. Existenci osobnosti a její ochranu u právnických osob, zde konkrétně společnosti s ručením omezeným, je možné dovodit z občanského zákoníku ve spojení se zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „zákon o OSD“). Dle ust. § 20 odst. 1 občanského zákoníku je právnická osoba definována jako organizovaný útvar, o němž zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. V tomto případě společnosti s ručením omezeným jakožto právnické osobě právní osobnost přiznává zákon o OSD. Ochrana osobnosti, od níž je pak odvozována právě ochrana soukromí, je pak právnickým osobám poskytována prostřednictvím ust. § 135 občanského zákoníku, kdy v daném případě je nutno zohlednit především jeho odstavec 2, dle kterého se právnické osobě přiznává právo na ochranu její pověsti nebo soukromí. V předmětném dokumentu tak byly anonymizovány nejen informace vztahující se k soukromí fyzických osob, ale rovněž informace vztahující se k právnickým osobám, které v daném trestním řízení vystupovaly.
Při anonymizaci dokumentu bylo přihlédnuto k tomu, že v tomto jsou uvedeny skutečnosti, o kterých se lze oprávněně domnívat, že jsou žadateli dobře známy, jednak na základě předchozího závazkového vztahu s právnickou osobou vystupující v daném trestním řízení v postavení poškozené, a jednak s ohledem na to, že jednatelé společnosti v postavení podezřelých byli před podáním vysvětlení dle ust. § 158 odst. 6 trestního řádu, ze strany policejního orgánu poučeni o okolnostech, ke kterým je jejich vysvětlení požadováno. Povinný subjekt tak neanonymizoval některé informace týkající se právnické osoby vystupující v daném trestním řízení v postavení poškozené, dále osobní údaje a další informace týkající se fyzických osob, proti nimž bylo vedeno předmětné trestní řízení, a jež figurují jako jednatelé společnosti ..., a dále informace dotýkající se soukromí a osobnosti právnické osoby …, která je žadatelem.