Nejrozšířenější drogou v tuzemsku zůstává marihuana, trh navíc zaplavily syntetické a semisyntetické kanabinoidy, které vyvolaly vlnu intoxikací. Přibývá i dalších syntetických látek, zejména katinonů, objevily se vysoce rizikové syntetické opioidy. Největší zdravotní, sociální i kriminogenní dopady má nadále pervitin, u něhož se však proměňuje výroba i distribuce. Jeho cena se blíží kokainu, který přestává být „drogou pro bohaté“ a je stále dostupnější. Distribuce se přesouvá z ulic do online prostředí.

Kvůli nadprodukci kokainu v Jižní Americe proudí do Evropy velké množství této drogy, což stabilizuje nebo snižuje její cenu. V Česku tak kokain přestává být výsadou bohatších uživatelů a stává se běžnou „party drogou“.

Pervitin zůstává nejrozšířenějším stimulantem, ale jeho výroba se proměňuje. Vedle tradičních malých laboratoří se objevuje dovoz průmyslově vyráběného metamfetaminu
ze západní Evropy. Ten je často dále upravován nebo míchán s domácí produkcí s cílem zvýšit zisk.

Významně narůstá produkce syntetických katinonů, jako jsou mefedron nebo klefedron. Tyto látky jsou levnější alternativou ke klasickým stimulantům, ale mají vyšší toxicitu i návykový potenciál. Výroba probíhá ve velkém objemu a často pod dohledem mezinárodních skupin, které poskytují technologie i suroviny. Velkým problémem je také ekologická zátěž – výroba generuje obrovské množství toxického odpadu, který bývá nelegálně likvidován v přírodě.

Od roku 2026 je v Česku částečně legalizováno pěstování konopí pro vlastní potřebu. Nelegální trh však nezaniká – pouze se proměňuje. Místo velkých pěstíren se objevují menší, technologicky pokročilé provozy s nižší spotřebou energie a menším rizikem odhalení.

Současně roste popularita semisyntetických a syntetických kanabinoidů, které se často prodávají v atraktivních formách, například jako sladkosti nebo náplně do vaporizérů. Cílí především na mladší uživatele nebo turisty. Produkty jsou označeny jako sběratelské nebo dekorační předměty, údaje o složení uvedené na obalech často neodpovídají látkám, které obsahují. V „syntetické marihuaně“ se objevují i nebezpečné látky, které dnes už patří k zakázaným, například MDMB PINACA.

K výrobě produktů se semisyntetickými kanabinoidy se jako výchozí surovina často využívá kanabidiol (CBD). Přestože tato látka sama o sobě nemá psychoaktivní účinky, lze ji pomocí jednoduchých chemických procesů přeměnit na látky s výrazně silnějším a často nepředvídatelným účinkem.

S poklesem dostupnosti heroinu se v zahraničí objevují nové, extrémně silné syntetické opioidy, jako jsou nitazeny. Tyto látky jsou mnohonásobně účinnější než heroin a představují vysoké riziko předávkování. Nitazeny se objevily i v tuzemsku, uživatelé si je objednali online ze zahraničí.

Zvlášť nebezpečný je jejich výskyt v padělaných lécích, například proti úzkostem nebo bolesti. Uživatelé často netuší, co skutečně konzumují, a hrozí jim fatální následky i při velmi malé dávce, zejména při nákupu léčiv na internetu.

Výrobci drog stále častěji využívají tzv. „designer prekurzory“ – látky, které nejsou přímo zakázané, ale lze z nich snadno vyrobit drogy. Tyto chemikálie se rychle obměňují, což komplikuje jejich kontrolu.

Kromě toho se zdokonalují i způsoby pašování. Drogy bývají ukryté v běžných materiálech, jako je textil či plasty, nebo jsou maskované v různých předmětech.

Pouliční prodej ustupuje do pozadí. Distribuce stále častěji probíhá přes šifrované aplikace. Drogy jsou doručovány kurýry, ukrývány na předem domluvených místech nebo maskovány jako běžné zásilky. Platby pomocí kryptoměn zvyšují anonymitu. Drogový trh se tak přesouvá do online prostředí a stává se méně viditelným, ale dostupnějším.

Užívání anabolických steroidů se rozšiřuje i v běžné populaci, zejména mezi mladými lidmi. Novým trendem je propojení tohoto trhu s distribucí klasických drog – například v prostředí fitness center.

Anabolika jsou často nelegální a padělaná. Objevují se také nové látky, jako jsou SARMs nebo peptidy, které jsou mylně považovány za bezpečnější, přestože mohou mít závažné zdravotní dopady.

Stále častěji se objevují látky s nejasným složením. Příkladem je tzv. „růžový kokain“, který ve skutečnosti bývá směsí různých drog, například ketaminu a MDMA, někdy i s příměsí opioidů. Kombinace těchto látek výrazně zvyšuje riziko zdravotních komplikací. U extáze roste obsah účinné látky v tabletách, objevují se v nich i jiné látky než MDMA, což vede k častějším předávkováním a zdravotním kolapsům.

kpt. Lucie Šmoldasová
tisková mluvčí NPC SKPV