Žadatel v rámci podání označeného jako „Stížnost na postup – pití alkoholu na služebně“ požádal o poskytnutí následujících informací:

„Žádám, abyste: Vysvětlili standardní služební postup, pokud bývalý příslušník po skončení služby veřejně přizná porušení povinností (např. požití alkoholu na pracovišti / ve službě):

zda lze takové jednání dodatečně řešit v režimu kázně, pokud již skončil služební poměr, jak se v praxi uplatní prekluzivní 1letá lhůta dle § 186 odst. 10 zákona č. 361/2003 Sb. (prosím o výslovné potvrzení či upřesnění), zda se do běhu lhůty nezapočítává doba vedení jiného řízení, jak stanoví citované ustanovení, a jak se tato výjimka aplikuje na obdobné situace.

Identifikovali osobu nadřízeného, který podle výroku …měl alkoholický nápoj nalévat („kancelář okresního ředitele Policie“):

prosím o jméno a příjmení, funkci a útvar, období výkonu funkce v době popisované události a aktuální služební zařazení / pracoviště této osoby (jde o výkon veřejné funkce). Pokud je k identifikaci třeba upřesnit, uveďte, kterého okresního ředitelství se výrok týkal a které časové období z vašich evidencí vyplývá.

Sdělili, jaká vnitřní opatření Policie ČR brání přítomnosti a konzumaci alkoholu na pracovištích (kontroly, interní pokyny, sankce) a jak často jsou prováděny kontroly dodržování zákazu alkoholu u příslušníků. Policie České republiky“.

K jednotlivým bodům podání sdělilo Policejní prezidium České republiky žadateli následující informace:

„Žádám, abyste: Vysvětlili standardní služební postup, pokud bývalý příslušník po skončení služby veřejně přizná porušení povinností (např. požití alkoholu na pracovišti / ve službě):

zda lze takové jednání dodatečně řešit v režimu kázně, pokud již skončil služební poměr, jak se v praxi uplatní prekluzivní 1letá lhůta dle § 186 odst. 10 zákona č. 361/2003 Sb. (prosím o výslovné potvrzení či upřesnění), zda se do běhu lhůty nezapočítává doba vedení jiného řízení, jak stanoví citované ustanovení, a jak se tato výjimka aplikuje na obdobné situace.“

Podle § 45 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/200 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon o služebním poměru“) je příslušník povinen dodržovat služební kázeň. Podle § 46 odst. 1 zákona o služebním poměru spočívá služební kázeň v nestranném, řádném a svědomitém plnění služebních povinností příslušníka, které pro něj vyplývají z právních předpisů, služebních předpisů a rozkazů. Podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona o služebním poměru je kázeňským přestupkem zaviněné jednání, které porušuje služební povinnost, ale nejde o trestný čin nebo o jednání, které má znaky přestupku.

Z výše uvedeného je tak zřejmé, že kázeňského přestupku se může dopustit pouze příslušník, přičemž pokud příslušníkovi skončil služební poměr, již jej nelze za porušení služební kázně potrestat, neboť pro to odpadl důvod. Z tohoto důvodu nelze porušení služební povinnosti po skončení služebního poměru projednávat.

Podle ustanovení § 186 odst. 10 zákona o služebním poměru lze kázeňský trest za kázeňský přestupek uložit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy ke spáchání kázeňského přestupku došlo. Do běhu této lhůty se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení, soudní řízení správní nebo řízení o přestupku. Citované ustanovení stanoví, že kázeňský trest za kázeňský přestupek musí být uložen nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl přestupek spáchán. Po uplynutí této lhůty už nelze kázeňský trest uložit – i kdyby se později zjistilo, že k přestupku došlo nebo se k němu sám příslušník doznal. Věta citovaného ustanovení „do běhu této lhůty se nepočítá doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení, soudní řízení správní nebo řízení o přestupku“ stanoví, že pokud se kvůli tomu samému skutku (tj. té samé události nebo chování) vede jiné formální řízení (například trestní řízení), pak se tato doba nezapočítává do té jednoleté lhůty pro uložení kázeňského trestu. V praxi se tato lhůta zastaví a začne znovu běžet v okamžiku, kdy jiné řízení skončí.

„Žádám, abyste: Identifikovali osobu nadřízeného, který podle výroku ….měl alkoholický nápoj nalévat („kancelář okresního ředitele Policie“):

prosím o jméno a příjmení, funkci a útvar, období výkonu funkce v době popisované události a aktuální služební zařazení / pracoviště této osoby (jde o výkon veřejné funkce). Pokud je k identifikaci třeba upřesnit, uveďte, kterého okresního ředitelství se výrok týkal a které časové období z vašich evidencí vyplývá.“.  

Ve vztahu k tomuto bodu vydává povinný subjekt rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace, které Vám bude zasláno prostřednictvím datové schránky.

„Žádám, abyste: Sdělili, jaká vnitřní opatření Policie ČR brání přítomnosti a konzumaci alkoholu na pracovištích (kontroly, interní pokyny, sankce) a jak často jsou prováděny kontroly dodržování zákazu alkoholu u příslušníků. Policie České republiky“.

Povinnost příslušníka Policie České republiky nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat ani jiné návykové látky ve služebnách a v době služby i mimo ně, nenastupovat pod jejich vlivem do služby, upravuje ust. § 92 odst. 3 písm. h) zákona o služebním poměru. Kontrolou dodržování uvedené povinnosti jsou pověřeny jednotlivé kontrolní útvary policie, a to prostřednictvím namátkových, ale i cílených kontrol. Intervaly k provedení jednotlivých kontrol nejsou přesně stanoveny a samotná kontrolní činnost probíhá průběžně během celého kalendářního roku.

pplk. JUDr. Lucie Žárská, 11. 11. 2025