Žadatel požádal o poskytnutí následujících informací:  

A) Prosím, uveďte č. a slovní označení všech článků v pokynu prezidenta PČR č. 103/2013.

B) Uveďte, kolik pokynů prezidenta PČR je vydáno k 1.9.2025.

C) Uveďte, které všechny pokyny se týkají čl. 47 a 48 z (PPP) č 103/2013.

D) Uveďte, kdo z prezidia kontroluje plnění pokynu ze strany krajských ředitelství PČR.

E) Uveďte počet žalob proti prezidiu vztahujících se na zmiňovaný článek 47 č. 103/2013.

F) Uveďte, kdo právně zastupuje prezidium PČR při soudních řízeních – netrestních – uveďte kontakty na AK.

G) Uveďte počet zjištění, že policisté PČR pokyn 47 č. 103/2013 a navazující nesplnili. A kdo z prezidia šetření provádí.

H) Citujte z pokynu prezidia prosím na samostatných listinách předpis stanovující zdravotní a jiné předpoklady pro nábor uchazeče pro práci policisty.

H 1) Uveďte, zda policista ve službě mohl být nemocný s ploténkami, zda byl povinen o tom zaměstnavatele upozornit.

CH) Uveďte, které pokyny prezidia se týkají způsobu výslechu osob v kancelářích PČR.

I) V případě, že došlo k napadení policisty, uveďte, kdo z prezidia měl být o události informován – útvar.



Policie České republiky poskytla žadateli k jednotlivým bodům následující informace:

K bodu A): Vám v příloze zasíláme pokyn policejního prezidenta č. 103/2013, o plnění některých úkolů policejních orgánů Policie České republiky v trestním řízení (dále jen „pokyn policejního prezidenta č. 103/2013“).

K bodu B): Ke dni  1. 9. 2025 je platných 269 pokynů policejního prezidenta policejního prezidenta.

K bodu C): Situace nastíněné ve Vaší otázce jsou řešeny pouze v čl. 47 a 48 pokynu policejního prezidenta č. 103/2013, jiný interní akt řízení se této problematice nevěnuje. Text článků 49 a 50 naleznete v přiloženém pokynu.

K bodu D): Pokyn policejního prezidenta č. 103/2013 je pokynem k trestnímu řízení. Plnění úkolů a povinností vyplývajících z tohoto pokynu a týkajících se úkonů trestního řízení kontroluje dozorový státní zástupce. Ostatní plnění úkolů a povinností kontrolují nadřízení, případně pracoviště vnitřní kontroly.

K bodu E): Povinnému subjektu nejsou známy žádné informace o případných žalobách proti Policejnímu prezidiu ČR vztahujících se na čl. 47 pokynu policejního prezidenta č. 103/2013.

K bodu F):
Odbor pověřence pro ochranu osobních údajů Policejního prezidia České republiky zastupuje Policii ČR při soudních řízeních týkajících se zpracování osobních údajů prováděného Policií ČR.

Analyticko-legislativní odbor Policejního prezidia České republiky zastupuje policejního prezidenta a některé další služební funkcionáře při soudních řízeních ve věcech služebního poměru. Obdobně v těchto věcech zajišťují zastupování krajská ředitelství Policie ČR u žalob proti rozhodnutím služebních funkcionářů těchto útvarů.
Ředitelství služby pro zbraně a bezpečnostní materiál Policejního prezidia České republiky zastupuje Policejní prezidium ČR při soudních řízeních ve věcech zbraní, střeliva a munice, ve kterých rozhodovalo jako odvolací orgán.
Kancelář náměstka policejního prezidenta pro ekonomiku se podílí v rozsahu zmocnění na zastupování organizační složky státu Ministerstvo vnitra (jejíž součástí je Policejní prezidium České republiky a útvary Policie ČR s celostátní působností) v řízeních před soudy v ekonomické oblasti.

Kancelář ředitele ředitelství majetkové správy Policejního prezidia České republiky se podílí v rozsahu zmocnění na zastupování organizační složky státu Ministerstvo vnitra (jejíž součástí je Policejní prezidium České republiky a útvary Policie ČR s celostátní působností) v řízeních před soudy v ekonomické oblasti.

Kancelář ředitele ředitelství logistického zabezpečení Policejního prezidia České republiky se podílí v rozsahu zmocnění na zastupování organizační složky státu Ministerstvo vnitra (jejíž součástí je Policejní prezidium České republiky a útvary Policie ČR s celostátní působností) v řízeních před soudy v ekonomické oblasti.

Odbor personální Policejního prezidia České republiky zastupuje organizační složku státu Ministerstvo vnitra (jejíž součástí je Policejní prezidium České republiky a útvary Policie ČR s celostátní působností) v řízeních před soudy ve sporech o neplatnost rozvázání pracovního poměru se zaměstnanci zařazenými v Policejním prezidiu ČR a útvarech Policie ČR s celostátní působností.
Odbor sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra zastupuje organizační složku státu Ministerstvo vnitra (jejíž součástí je Policejní prezidium České republiky a útvary Policie ČR s celostátní působností) v řízeních před soudy ve věcech týkajících se důchodového pojištění a nemocenského pojištění, kde Ministerstvo vnitra rozhodovalo nebo jinak vystupovalo jako orgán státu a ve věcech, kdy ředitel odboru rozhodoval ve věcech služebního poměru o výsluhovém příspěvku.

Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra zastupuje organizační složku státu Ministerstvo vnitra (jejíž součástí je Policejní prezidium České republiky a útvary Policie ČR s celostátní působností) v řízeních před soudy ve věcech, kde Ministerstvo vnitra rozhodovalo nebo jinak vystupovalo jako orgán státu v řízení
1. před soudy ve věcech mezinárodní ochrany, včetně řízení o kasačních stížnostech v těchto případech,
2. před soudy ve věcech pobytu cizinců, včetně řízení o kasačních stížnostech v těchto případech,
3. před Ústavním soudem o ústavních stížnostech ve věcech uvedených v bodech 1 a 2.

Odbor právní Ministerstva vnitra zastupuje organizační složku státu Ministerstvo vnitra (jejíž součástí je Policejní prezidium České republiky a útvary Policie ČR s celostátní působností) v řízeních před soudy ve věcech, kde vystupuje Ministerstvo vnitra nebo příslušný útvar Policie ČR, ve všech právních věcech týkajících se Ministerstva vnitra a Policie ČR, pokud není stanoveno jinak právním předpisem, organizačním řádem Ministerstva vnitra nebo pověřením ministra vnitra.

Dále bylo zjištěno, že v soudním sporu vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn.29 Af 78/2021 a u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. sp. zn. 2 As 389/2023 zastupuje Ministerstvo vnitra (ředitelství majetkové správy PP ČR) JUDr. Barbora Karo, ev. č. ČAK 13313, advokátka a jednatelka KAROLAS Legal s.r.o., advokátní kancelář se sídlem Klimentská 2062/6, 110 00 Praha 1, IČO 05732069.

K bodu G) žádosti sdělujeme, že povinný subjekt nedisponuje žádnou statistikou v této oblasti. K  jejímu vytvoření by musel povinný subjekt provést manuální prostudování, posouzení, ověření a analýzu získaných informací z celkového počtu podání evidovaných v Policii České republiky.  Z tohoto důvodu byly požadované údaje povinný subjektem vyhodnoceny jako požadavek na vytvoření nové informace, na jejíž zpracování se informační povinnost ve smyslu ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. nevztahuje.

K bodu H) Vás odkazujeme na právní úpravu provedenou zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a to konkrétně na ustanovení § 13, jež stanoví předpoklady k přijetí občana do služebního poměru příslušníka Policie ČR. Ohledně zjišťování zdravotní způsobilosti Vás pak odkazujeme na znění vyhlášky č. 226/2019 Sb., o zdravotní způsobilosti ke službě v bezpečnostních sborech, ve znění pozdějších předpisů. Tyto obecně závazné předpisy jsou dostupné ve Sbírce zákonů na internetových stránkách ministerstva vnitra www.mvcr.cz: Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv - Ministerstvo vnitra České republiky (mvcr.cz) nebo ho lze dohledat na dalších webových stránkách (komerčně) zveřejňujících obecně závazné právní předpisy.

K bodu H 1): Zdravotní stav je nezbytným předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru, což je dáno i charakterem činnosti, kterou musí být příslušník připraven konat např. i při mimořádných situacích. V případě, že příslušník trpí zdravotními problémy, jež mu brání v řádném výkonu služby, je samozřejmě povinen o nich co nejdříve zpravit svého nadřízeného tak, aby se předešlo případnému dalšímu poškození jeho zdraví.

K bodu CH):  Interní akt řízení, který by upravoval způsob výslechů v kanceláři (mimo výslechů ve speciální výslechové místnosti, které se ovšem týkají zvlášť zranitelných obětí), neexistuje. Obecně jsou způsob vedení výslechu a způsoby dokumentace výslechů upraveny trestním řádem.

K bodu I): V případě, že došlo k napadení policisty, je uplatňován mechanismu hlásné služby, tzn, o takových případech je informováno Národní operační centrum Policejního prezidia České republiky.

pplk. JUDr. Lucie Žárská, 11. 11. 2025