Informace o výslechu
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel požádal o poskytnutí (cituji):
„na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, Vás tímto uctivě žádám o poskytnutí následujících informací:
- Interní pokyny policejního prezidenta, metodické materiály, směrnice či instrukce, které se jakýmkoli způsobem týkají:
- metod a způsobů provádění výslechů ze strany policejních orgánů a získávání svědeckých výpovědí,
- metod a způsobů provádění konfrontací ze strany policejních orgánů, postupů a metod používaných při detekci lži nebo odhalování nepravdivých svědeckých výpovědí,
- posuzování verbálních a neverbálních projevů při provádění výslechů z hlediska věrohodnosti výpovědí.
- Informace o školeních, kurzech či seminářích pořádaných nebo absolvovaných příslušníky Policie ČR v posledních 5 letech, které se týkaly:
- detekce lži a odhalování lživých svědeckých výpovědí,
- metod psychologie výslechu,
- rozpoznávání klamavého chování či manipulativní komunikace.
- Zároveň žádám, pokud jsou k dispozici, o poskytnutí studijních nebo metodických materiálů, které byly při těchto školeních využívány.
- Interní předpisy, pokyny nebo stanoviska, které se týkají možnosti využití fyziodetekčních zařízení (tzv. detektoru lži) v rámci činnosti Policie ČR.
- Statistické údaje za posledních 5 let o používání fyziodetekčních zařízení v rámci Policie ČR, zejména:
- počty případů jejich použití,
- účely využití,
- případně útvary, které tyto prostředky používaly.
- Pokud jsou k dispozici, žádám také o přehled odborných studií, analýz či expertiz, které byly zpracovány v rámci Policie ČR nebo pro Policii ČR a které se zabývají:
- detekcí lži,
- psychologickými aspekty výslechu,
- taktickými metodami výslechu,
- hodnocením věrohodnosti výpovědí.“
Policie České republiky žadateli poskytla k jednotlivým bodům žádosti následující informace:
K prvnímu bodu žádosti: Policejní prezidium České republiky neeviduje žádný interní akt řízení policejního prezidenta, metodický materiál, směrnici ani instrukci, které by se týkaly žadatelkou specifikovaných oblastí.
Obecně lze uvést, že postupy policejních orgánů při výsleších osob v trestním řízení jsou stanoveny zákonem č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).
Metody a způsoby provádění konfrontací jsou upraveny v § 104a trestního řádu, přičemž podle odstavce 7 citovaného ustanovení se konfrontace zásadně provádí pouze v řízení před soudem. V přípravném řízení lze konfrontaci provést jen výjimečně, a tedy ji policejní orgány standardně neprovádějí.
Pokud jde o postupy a metody detekce lži či odhalování nepravdivých svědeckých výpovědí, lze konstatovat, že posouzení pravdivosti či nepravdivosti výpovědi přísluší výlučně soudu. V případě pochybností o věrohodnosti svědka může policejní orgán tyto pochybnosti ověřovat prostřednictvím dalších výslechů nebo doplňujícím šetřením. V odůvodněných případech lze k posouzení věrohodnosti osoby přibrat znalce. Praxe nicméně ukazuje, že závěry znaleckých posudků v této oblasti zpravidla neposkytují jednoznačné určení věrohodnosti svědka.
K fyziodetekčnímu vyšetření (tzv. detektoru lži) se uvádí, že podle ustálené judikatury nelze výstupy z tohoto vyšetření použít jako důkaz v trestním řízení. Soud však může k výsledkům takového vyšetření přihlédnout podpůrně.
Pokud jde o posuzování verbálních a neverbálních projevů vyslýchaných osob, platí, že jejich chování může být pro policejní orgán určitým indiciem při hodnocení výpovědi. Samo o sobě však nemůže být rozhodující. Odlišné či nestandardní projevy mohou být způsobeny např. stresem, nervozitou nebo situací výslechu samotného a nemusí nutně znamenat, že osoba uvádí nepravdivé údaje. Případné nepravdivé sdělení musí být vždy ověřeno dalšími důkazními prostředky.
K druhému bodu žádosti: Útvar policejního vzdělávání a služební přípravy (dále jen „ÚPVSP“) je organizační článek Policie České republiky s celostátní působností, který zajišťuje odborné vzdělávání, služební přípravu a koordinaci policejního sportu v rámci stanovené působnosti.
Je však nutno zdůraznit, že vzdělávání příslušníků Policie České republiky není soustředěno výhradně u ÚPVSP. Na vzdělávací činnosti se podílejí rovněž Policejní akademie České republiky v Praze, Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra, školní policejní střediska zřízená řediteli krajských ředitelství Policie ČR, jakož i jednotlivé útvary Policie České republiky samotné (viz Nařízení MV č. 32/2016 Sb., o vzdělávání v policejních školách MV a v dalších vzdělávacích zařízeních, a Pokyn policejního prezidenta č. 316/2017, o profesním vzdělávání).
Z tohoto důvodu Policejní prezidium nedisponuje úplnými informacemi o všech školeních, kurzech či seminářích pořádaných nebo absolvovaných příslušníky Policie České republiky v posledních pěti letech.
ÚPVSP v rámci základní odborné přípravy (dále jen „ZOP“) zahrnuje do výuky témata týkající se taktických postupů výslechu, zásad verbální a neverbální komunikace, komunikace při podávání vysvětlení a jednání se specifickými skupinami osob. Tato témata jsou rozvíjena i prakticky prostřednictvím modelových situací.
Počet absolventů ZOP v jednotlivých letech:
2020 – 1 533 absolventů
2021 – 2 051 absolventů
2022 – 2 033 absolventů
2023 – 1 898 absolventů
2024 – 2 043 absolventů
Problematika detekce lži, psychologie výslechu a rozpoznávání manipulativního chování se promítá i do specializačních kurzů zaměřených na profesní oblasti, zejména v rámci Služby kriminální policie a vyšetřování (např. profesní specializace „vyšetřování“ či „odhalování“). Tyto kurzy zahrnují metodiku výslechu, taktiku výslechů zvlášť zranitelných osob či dětí a komunikaci s oběťmi trestných činů.
K třetímu bodu žádosti: Využití fyziodetekčního vyšetření v rámci Policie České republiky upravuje čl. 8 pokynu policejního prezidenta č. 50/2025 ze dne 1. dubna 2025, o příslušnosti znaleckých ústavů policie ke znalecké, kriminalistickotechnické a související činnosti a k jejich metodickému řízení a kontrole. Citovaný pokyn, včetně jeho příloh, byl přiložen k odpovědi.
K čtvrtému bodu žádosti: Statistické údaje o používání fyziodetekčních zařízení v rámci Policie České republiky (za posledních 5 let):
2020 – 38 případů
2021 – 55 případů
2022 – 71 případů
2023 – 74 případů
2024 – 92 případů
Fyziodetekční vyšetření byla vždy využita v rámci trestního řízení, a to výhradně vyškolenými experty Kriminalistického ústavu Policie České republiky.
K pátému bodu žádosti: Policejní prezidium České republiky neeviduje žádné odborné studie, analýzy ani expertizy zpracované v rámci Policie České republiky nebo pro Policii České republiky, které by se zabývaly detekcí lži, psychologickými aspekty výslechu, taktickými metodami výslechu či hodnocením věrohodnosti výpovědí.
kpt. Mgr. Klára Szabová, 05. 11. 2025