Kázeňské přestupky a jednání mající znaky přestupku příslušníků Policie ČR
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel požadoval poskytnutí následujících informací:
„1. Kolik stížností na policisty bylo v letech 2020–2025 podáno v souvislosti s manipulativním zapisováním výroků občanů (nesprávné protokoly, zkreslení výpovědi, vytržení z kontextu)?
2. V kolika případech byly tyto stížnosti vyhodnoceny jako oprávněné?
3. Kolik policistů bylo v letech 2020–2025 kázeňsky potrestáno za nesprávné zachycení výpovědi nebo jinou manipulaci s obsahem protokolu?
4. Kolik rozhodnutí správních orgánů bylo zrušeno nebo zpochybněno kvůli vadám ve výpovědi sepsané policií (např. protokoly označené za nepřesné, chybné či manipulativní)?
5. Jaké metodické pokyny má Policie ČR k zajištění správnosti a úplnosti protokolů z podání vysvětlení nebo úkonů v přestupkovém řízení? (žádám o kopii dokumentu).
6. Jak Policie ČR ověřuje, že výpověď občana byla zapsána přesně tak, jak byla učiněna, a nebyla dezinterpretována?
7. Kolikrát byli v letech 2020–2025 policisté sami účastníky správních řízení (např. v přestupkových věcech)?
8. V kolika případech policisté vznesli námitku podjatosti proti správnímu orgánu v těchto řízeních?
9. Kolik stížností občanů bylo v letech 2020–2025 podáno na policisty kvůli nevhodnému chování či nátlaku při podání vysvětlení?
10. Jaké školení Policie ČR poskytuje svým příslušníkům ohledně zachovávání zásady rovnosti účastníků řízení a spravedlivého procesu při vedení úkonů podle správního řádu? (žádám o poskytnutí osnovy nebo metodického dokumentu).
11. Jaký je oficiální postup Policie České republiky v případě, že občan zjistí, že policista do protokolu zapsal jeho výrok nebo popis skutku nikoliv jako fakt, ale jako dezinterpretaci či manipulativní výklad, tedy že do protokolu byla zapsána subjektivní domněnka policisty namísto skutečného obsahu výpovědi?
- Existuje metodický pokyn nebo interní směrnice, jak v takovém případě postupovat?
- Pokud ano, žádám o její kopii.
- Pokud ne, jakým způsobem je v praxi zajištěno, aby občan mohl takovou vadu protokolu účinně napravit?“
Policie České republiky poskytla žadateli následující informace, včetně doprovodných informací:
Ad 1., 2., 3., 4. a 9. Podle § 175 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 500/2004 Sb.“), mají dotčené osoby právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, a podle § 97 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (dále jen „zákon č. 273/2008 Sb.“), ve znění pozdějších předpisů, každý může upozornit na nedostatky v činnosti útvaru Policie České republiky, jeho příslušníka nebo zaměstnance, nebo na skutečnost, že se příslušník nebo zaměstnanec Policie České republiky dopustil jednání, které naplňuje znaky trestného činu, přestupku nebo kázeňského přestupku. Úřad vnitřní kontroly Policejního prezidia České republiky eviduje v rámci celé Policie České republiky v roce 2020 celkem 1 804 takových stížností a upozornění, v roce 2021 celkem 1 670, v roce 2022 celkem 1 594, v roce 2023 celkem 1 682, v roce 2024 celkem 1 836 a k datu 31. srpna 2025 celkem 1 207 takových stížností a upozornění. Tyto stížnosti a tato upozornění se týkají nejrůznějších aspektů činností ve sféře působnosti Policie České republiky. Úřad vnitřní kontroly Policejního prezidia České republiky ani jiný útvar či organizační článek Policie České republiky nedisponuje požadovanými statistickými údaji o počtu stížností nebo upozornění týkajících se ve stanoveném časovém rozmezí konkrétně nesprávného sepsání úředního záznamu nebo protokolu ani statistickými údaji o počtu stížností nebo upozornění týkajících se ve stejném časovém rozmezí konkrétně nevhodného chování vůči osobě podávající vysvětlení, nedisponuje rovněž požadovanými statistickými údaji o počtu stížností nebo upozornění týkajících se nesprávného sepsání úředního záznamu nebo protokolu a shledaných ve stanoveném časovém rozmezí oprávněnými, stejně jako statistickými údaji o počtu příslušníků Policie České republiky, kteří byli ve stanoveném časovém rozmezí kázeňsky potrestáni z důvodu nesprávného sepsání úředního záznamu nebo protokolu a statistickými údaji vypovídajícími o tom, kolik rozhodnutí správních orgánů bylo ve stejném časovém rozmezí zpochybněno či zrušeno v souvislosti s nesprávným sepsáním úředního záznamu nebo protokolu příslušníky Policie České republiky. Žádný právní předpis zároveň povinnému subjektu neukládá, aby takovými statistickými údaji disponoval.
Povinný subjekt by musel požadované statistické údaje teprve shromáždit na základě analýzy dokumentů vztahujících se celkem k 9 793 stížnostem a upozorněním evidovaným Policií České republiky od 1. ledna 2020 do 31. srpna 2025 (dále jen „stížnosti“) a dalších dokumentů vztahujících se k souvisejícím kázeňským a správním řízením. Musel by posoudit, které z evidovaných stížností svým obsahem odpovídají kritériím stanoveným v bodu č. 1. a v bodu č. 9. předmětné žádosti o informace a teprve na základě tohoto posouzení by musel zjišťovat, které stížnosti byly právě ve vztahu ke kritériím stanoveným v bodu č. 1. žádosti vyhodnoceny jako oprávněné, jak žadatel požaduje v bodu č. 2 své žádosti, zda v souvislosti s některou stížností, jež byla vyhodnocena jako oprávněná, případně na základě jiného podnětu shodného obsahu bylo zahájeno vůči příslušníkovi Policie České republiky kázeňské řízení a zda toto kázeňské řízení bylo ukončeno uložením kázeňského trestu, jak žadatel požaduje v bodu č. 3 své žádosti, a konečně, zda v souvislosti s některou stížností, jež byla vyhodnocena jako oprávněná, případně na základě jiného podnětu shodného obsahu došlo ke zrušení rozhodnutí správního orgánu, jak žadatel požaduje v bodu č. 4 své žádosti. Takovou povinnost mu však zákon č. 106/1999 Sb. neukládá.
Informace požadované v bodech č. 1., 2., 3., 4. a 9. předmětné žádosti nejsou informacemi ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. Ustanovení § 3 odst. 3 tohoto právního předpisu stanoví, že „informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního“. Informace požadované ve výše uvedených bodech předmětné žádosti o informace neodpovídají citované definici. Povinný subjekt neshromažďuje a netřídí statistické údaje o podaných stížnostech podle kritérií stanovených žadatelem v bodech č. 1 a č. 9. jeho žádosti ani neshromažďuje statistické údaje o tom, jak byly tyto stížnosti vyřízeny, ve smyslu bodu č. 2 předmětné žádosti, nevede rovněž statistiku kázeňských řízení a uložených kázeňských trestů podle kritérií stanovených žadatelem v bodu č. 3 jeho žádosti ani statistiku zrušených rozhodnutí správních orgánů ve smyslu bodu č. 4 předmětné žádosti, aniž by mu nějaký právní předpis ukládal tak činit.
Ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. praví, že povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Povinný subjekt by musel statistiku požadovanou v bodech č. 1., 2., 3., 4. a 9. předmětné žádosti o informace nově vytvořit. Důvodová zpráva k zákonu č. 61/2006 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 106/1999 Sb. a kterým bylo ustanovení § 2 odst. 4 do tohoto zákona vtěleno (sněmovní tisk č. 991 IV. volebního období Poslanecké sněmovny) uvádí: „Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít k dispozici. Naopak režim zákona o svobodném přístupu k informacím nestanovuje povinnost nové informace vytvářet …“
Ad 5. Povinný subjekt identifikoval v požadovaných interních aktech řízení závazný pokyn policejního prezidenta č. 221/2011, kterým se upravují některé postupy v řízení o přestupcích, a pokyn policejního prezidenta č. 170/2015, spisový řád. Oba tyto dokumenty poskytl žadateli, druhý z nich včetně přílohy č. 4, která upravuje náležitosti vlastního dokumentu a uvádí některé příklady evidenčních záznamů v evidenci dokumentů související s náležitostmi dokumentu.
Ad 6. Písemná dokumentace informací získaných výpovědí fyzické osoby se primárně řídí příslušnými právními předpisy, tj. zejména zákonem č. 500/2004 Sb., dále zákonem č. 273/2008 Sb. a zákonem č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 141/1961 Sb.“). Tyto právní předpisy upravují rovněž kontrolní mechanismy týkající se věcné správnosti pořizované písemné dokumentace.
Zákon č. 500/2004 Sb. v § 18 stanoví, že o ústním jednání a ústním podání, výslechu svědka, výslechu znalce, provedení důkazu listinou a ohledání, pokud jsou prováděny mimo ústní jednání, jakož i o jiných úkonech souvisejících s řízením v dané věci, při nichž dochází ke styku s účastníky řízení, se sepisuje protokol a že tento protokol podepisuje oprávněná úřední osoba, popřípadě osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu, a dále všechny osoby, které se jednání nebo provedení úkonu zúčastnily. Odepření podpisu, důvody odepření a námitky proti obsahu protokolu musí být v protokolu zaznamenány. Týž právní předpis v § 137 dále stanoví, že k prověření oznámení, ostatních podnětů a vlastních zjištění, která by mohla být důvodem k zahájení řízení z moci úřední, opatřuje správní orgán nezbytná vysvětlení a že o podání vysvětlení se pořizuje záznam, který musí být opatřen podpisem oprávněné úřední osoby. Tento záznam o podání vysvětlení však nelze použít jako důkazní prostředek.
Zákon č. 273/2008 Sb. v § 61 stanoví, že Policie České republiky může požadovat potřebné vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku a jeho pachatele, pro vypátrání hledané nebo pohřešované osoby anebo věci, nebo pro přípravu a výkon opatření k zajištění bezpečnosti osoby chráněné podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu a že dostaví-li se výše uvedená osoba na základě výzvy nebo je-li předvedena, je příslušník Policie České republiky povinen sepsat s ní bez zbytečného odkladu úřední záznam o podání vysvětlení. Týž právní předpis v § 109 dále stanoví, že příslušník Policie České republiky je povinen na žádost této osoby vystavit bez zbytečného odkladu písemné potvrzení o provedeném úkonu a že tuto povinnost nemá, pouze dokud její splnění neumožňují okolnosti úkonu.
Zákon č. 141/1961 Sb. stanoví v § 55, že o každém úkonu trestního řízení se sepíše protokol, a v § 56, že protokoly podepisuje ten, kdo úkon vykonal, a osoba, které se úkon týká, popřípadě zapisovatel, tlumočník, znalec nebo jiná osoba přivzatá k úkonu. Má-li protokol o výslechu více stránek, musí vyslýchaná osoba podepsat každou stránku protokolu. Odmítne-li vyslýchaný nebo jiná osoba přivzatá k úkonu protokol podepsat, uvede se to v protokolu s poznamenáním důvodu odmítnutí. Týž právní předpis v § 158 dále stanoví, že k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je policejní orgán oprávněn mimo jiné vyžadovat vysvětlení od fyzických a právnických osob a státních orgánů a že o obsahu vysvětlení, která nemají povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, se sepisuje úřední záznam. Pokud je úřední záznam podepsán osobou podávající vysvětlení, musí jí být na žádost poskytnuta jeho kopie.
Jestliže osoba podávající vysvětlení nebo výpověď podle některého z výše uvedených právních předpisů usoudí, že příslušník Policie České republiky zapsal její vysvětlení do úředního záznamu nebo její výpověď do protokolu nesprávně, může uplatnit námitky proti obsahu protokolu a může z tohoto důvodu odepřít jeho podepsání, přičemž důvod odepření musí být v protokolu uveden. Osoba podávající vysvětlení nebo výpověď může v této souvislosti rovněž podat upozornění na nedostatky v činnosti příslušníka Policie České republiky podle § 97 zákona č. 273/2008 Sb. Útvar Policie České republiky musí upozornění přijmout a do 30 dnů ode dne přijetí upozornění musí vyrozumět toho, kdo jej učinil, o přijatých opatřeních, pokud o toto vyrozumění požádá.
Ad 7. a 8. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 361/2003 Sb.“), ani jiný právní předpis neukládá příslušníkům Policie České republiky povinnost informovat služební funkcionáře o své účasti ve správních řízeních vedených mimo rámec jejich služebního poměru, tj. například o tom, že jsou účastníky stavebního řízení nebo řízení o vydání zbrojního průkazu apod. Povinný subjekt proto nedisponuje požadovanými informacemi, v kolika případech od 1. ledna 2020 do data podání předmětné žádosti o informace byli příslušníci Policie České republiky účastníky takových správních řízení a v kolika případech v této souvislosti uplatnili námitku podjatosti úřední osoby podle § 14 zákona č. 500/2004 Sb., ani těmito informacemi disponovat nemá, a proto je nemůže žadateli poskytnout.
V rámci služebního poměru jsou příslušníci Policie České republiky účastníky řízení ve věcech služebního poměru podle § 169 a následujících zákona č. 361/2003 Sb. Toto řízení má charakter správního řízení. Řízením ve věcech služebního poměru je mimo jiné také řízení o kázeňském přestupku, kterým je jednání příslušníka Policie České republiky porušující služební povinnost vyplývající ze zákona č. 361/2003 Sb., a řízení o jednání příslušníka Policie České republiky, které má znaky přestupku podle jiného právního předpisu, například zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 251/2016 Sb.), nebo zákona č. 361/200 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 361/200 Sb.“). Řízení ve věcech služebního poměru včetně řízení o kázeňském přestupku a řízení o jednání majícím znaky přestupku vede příslušný služební funkcionář Policie České republiky. Povinný subjekt nedisponuje požadovanými statistickými údaji o počtu řízení ve věcech služebního poměru příslušníků Policie České republiky v období od 1. ledna 2020 do data podání předmětné žádosti o informace ani statistickými údaji vypovídajícími konkrétně o počtu řízení o kázeňském přestupku a řízení o jednání majícím znaky přestupku vedených s příslušníky Policie České republiky ve stejném období a nedisponuje rovněž statistickými údaji o uplatnění námitky podjatosti v těchto řízeních. Žádný právní předpis zároveň povinnému subjektu neukládá, aby takovými statistickými údaji disponoval.
Povinný subjekt by musel požadované statistické údaje teprve shromáždit na základě analýzy dokumentů vztahujících se ke všem řízením ve věcech služebního poměru příslušníků Policie České republiky vedeným od 1. ledna 2020 do data podání předmětné žádost o informace. Musel by odlišit řízení o kázeňském přestupku a řízení o jednání majícím znaky přestupku od jiných řízení ve věcech služebního poměru, a teprve na základě tohoto rozlišení by musel zjišťovat, v kolika případech bylo vedeno s příslušníky Policie České republiky řízení o jednání, které má znaky přestupku například podle zákona č. 251/2016 Sb. nebo podle zákona č. 361/200 Sb., jak žadatel požaduje v bodu č. 7 své žádosti, a v kolika případech takových řízení o jednání majícím znaky přestupku příslušníci Policie České republiky uplatnili námitku podjatosti, jak žadatel požaduje v bodu č. 8 své žádosti. Takovou povinnost mu však zákon č. 106/1999 Sb. neukládá.
Informace požadované v bodech č. 7. a č. 8. předmětné žádosti nejsou informacemi ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. Ustanovení § 3 odst. 3 tohoto právního předpisu stanoví, že „informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního“. Informace požadované ve výše uvedených bodech předmětné žádosti o informace neodpovídají citované definici. Povinný subjekt neshromažďuje a netřídí statistické údaje o řízeních ve věcech služebního poměru příslušníků Policie České republiky podle kritérií stanovených žadatelem v bodech č. 7 a č. 8. jeho žádosti, aniž by mu nějaký právní předpis ukládal tak činit.
Ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. praví, že povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Povinný subjekt by musel statistiku požadovanou v bodech č. 7. a č. 8. předmětné žádosti o informace nově vytvořit. Důvodová zpráva k zákonu č. 61/2006 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 106/1999 Sb. a kterým bylo ustanovení § 2 odst. 4 do tohoto zákona vtěleno (sněmovní tisk č. 991 IV. volebního období Poslanecké sněmovny) uvádí: „Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít k dispozici. Naopak režim zákona o svobodném přístupu k informacím nestanovuje povinnost nové informace vytvářet …“
Ad 10.
Vzdělávání příslušníků Policie České republiky a postup při tvorbě vzdělávacích programů upravuje pokyn policejního prezidenta č. 316/2017, o profesním vzdělávání. Povinný subjekt poskytl žadateli tento dokument. Gestorem uvedeného interního aktu řízení je Útvar policejního vzdělávání a služební přípravy (dále jen „ÚPVSP“), který má postavení útvaru Policie České republiky s celostátní působností. Vedle tohoto útvaru a jeho organizačních článků se na zajišťování odborného vzdělávání potřebného pro výkon služby příslušníků Policie České republiky podílejí další subjekty, například školní policejní střediska zřizovaná krajskými ředitelstvími policie, Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra se sídlem v Praze a Holešově a konečně Policejní akademie České republiky se sídlem v Praze.
Základní vzdělávací aktivitou, kterou musí absolvovat každý příslušník Policie České republiky, je základní odborná příprava (dále jen „ZOP“). Aktuálně trvá osm měsíců a člení se na dvě části, část základní a část profilační. Problematika správního řízení, včetně jeho zásad, je zařazena do předmětu „Právo“, jehož aktuální vzdělávací program zahrnuje v základní části ZOP 15 vyučovacích hodin věnovaných přestupkovému právu hmotnému a 20 vyučovacích hodin věnovaných řízení o přestupcích. Téma rovnosti účastníků řízení a spravedlivého procesu je průřezově vyučováno i v dalších předmětech, je reflektováno rovněž prakticky v podobě řešení modelových situací a je integrální součástí závěrečné zkoušky. Toto téma jak v teoretické, tak praktické rovině je pak dále rozvíjeno v profilační části ZOP podle konkrétní specializace příslušníků Policie České republiky.
V rámci dalších vzdělávacích aktivit ÚPVSP realizuje kvalifikační kurz „Správní řízení služby cizinecké policie“, jehož absolvováním absolvent získá znalosti a dovednosti v problematice správního řízení nezbytné pro výkon služby cizinecké policie a jehož časová dotace představuje 5 pracovních dnů. Kvalifikační kurzy „Příslušník služby dopravní policie – silniční dohled“ a „Příslušník služby dopravní policie – speciální silniční dohled“ jsou zaměřeny na přestupky a trestné činy v silničním provozu, šetření a dokumentaci dopravních nehod a také na mezinárodní předpisy v dopravě. Časová dotace prvního z nich je 20 pracovních dnů a druhého 15 pracovních dnů. Policie České republiky má dále k dispozici „Edukační policejní on-line systém (E-POLIS)“, který nabízí aktuálně 95 on-line kurzů. Jedním z nich je „Příprava ke zkoušce odborné způsobilosti k přestupkům“ zahrnující právě problematiku rovnosti účastníků řízení a spravedlivého procesu.
11. Jestliže osoba podávající vysvětlení nebo výpověď podá v souvislosti se sepsáním úředního záznamu nebo protokolu upozornění na nedostatky v činnosti příslušníka Policie České republiky podle § 97 zákona č. 273/2008 Sb., Policie České republiky toto upozornění prošetří a do 30 dnů ode dne přijetí upozornění vyrozumí toho, kdo jej učinil, o přijatých opatřeních, pokud o toto vyrozumění požádá. Interním aktem řízení upravujícím postup kontrolních útvarů a kontrolních pracovišť Policie České republiky při výkonu vnitřní kontroly je pokyn policejního prezidenta č. 44/2018, o vnitřní kontrole, získávání údajů, referenčním průzkumu a vyřizování podání (vnitřní kontrolní řád). Povinný subjekt poskytl tento dokument žadateli.
PhDr. Jiří Vokuš, 15. října 2025