Policie České republiky – KŘP hlavního města Prahy
Informace k provozním záležitostem
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel žádal o poskytnutí informací týkajících se:
1/ nájmu budovy na adrese Nádražní 279/1, 150 05 Praha 5, kde sídlí MOP Smíchovské nádraží.
2/ nejasností piktogramů umístěných ve všech objektech Policie ČR.
Povinný subjekt předmětnou žádost posoudil a v souladu s ustanovením § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona žadateli poskytl následující:
1) Nájem budovy na adrese Nádražní 279/1, 150 05 Praha 5, kde sídlí MOP Smíchovské nádraží, je povinným subjektem hrazen čtvrtletně. Smluvní vztah vychází z nájemní smlouvy uzavřené dne 01.04.1995 s ČD, s. o., a to na dobu neurčitou. Nájemní smlouva včetně všech dodatků je v souladu se zákonem č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, jejich uveřejňování a o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů, zveřejněna v registru smluv, který je veřejně přístupný. Součástí plateb je inflační doložka, podle níž je od 01.01.2023 nájemné každoročně navyšováno o míru inflace.
1.Q. - 4.Q.2020 25 004,10 Kč
1.Q. - 4.Q.2021 25 004,10 Kč
1.Q. - 4.Q.2022 25 004,10 Kč
1.Q. - 4.Q.2023 28 779,72 Kč
1.Q. - 4.Q.2024 31 859,15 Kč
1.Q. - 4.Q.2025 32 623,77 Kč
2) Piktogram přeškrtnuté cigarety má informativní význam zákaz kouření, piktogram přeškrtnuté zbraně má taktéž informativní význam zákaz vstupu se zbraní do objektu, s významem přeškrtnuté kamery jste již byl seznámen v odpovědi na žádost vedenou pod č.j. KRPA-238077-4/ČJ-2025-0000OS. Je tedy nutné rozlišovat mezi symboly, které upozorňují na povinnost stanovenou právními předpisy, a těmi, které představují pouze pravidlo konkrétního místa, přičemž samotné vyobrazení symbolu ještě neznamená, že jeho porušení je spojeno s právní sankcí. K Vámi požadovanému výkladu legislativy a právního zakotvení je vhodné upozornit na ust. § 2 odst. 4 informačního zákona, jehož účelem je chránit povinné subjekty před tím, aby byly nuceny na základě žádosti podávat právní stanoviska, vysvětlovat výsledky své činnosti či obstarávat nové informace, které nemají a nemají ani zákonnou povinnost mít. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 1 As 28/2010 - 86 k tomu uvedl, že „účelem výluky dotazů na názor povinného subjektu z působnosti zákona o svobodném přístupu k informacím je zabránit tomu, aby se jednotlivci obraceli na povinné subjekty s žádostmi o právní rady, předběžné posouzení či hodnocení“. Není tedy úlohou povinného subjektu, aby v režimu informačního zákona poskytoval právní výklad či závazné stanovisko k otázkám týkajícím se platnosti nebo zákonného ukotvení uvedených piktogramů. Povinný subjekt dále uvádí, že seznamem budov, v nichž jsou uvedené piktogramy umístěny, nedisponuje a disponovat nemusí, neboť mu taková povinnost nevyplývá z právních předpisů, tedy evidence umístění těchto symbolů není vedena ani vyžadována.
Oldřiška Šlosarová, 25.9.2025