Historické okénko

Historický vývoj útvaru

Lze říci, že kořeny Kriminalistického ústavu sahají až do roku 1899, kdy tehdejší policejní ředitelství v Praze obdrželo pozvání pro tři policejní úředníky na antropometrický a daktyloskopický kurz do Vídně. Jedním z účastníků kurzu byl František Protiwenský, který o dva roky později stál u zrodu tzv. antropometrické stanice. V roce 1903 založil v Praze daktyloskopickou sbírku, jednu z nejstarších na evropském kontinentu. Protiwenský též zřídil při pražském policejním ředitelství první policejní fotografický ateliér.

Postupně vznikal nový obor – kriminalistika. K jejímu prudkému rozvoji na počátku 20. století přispěli i čeští policisté a četníci. Po 2. světové válce byla v rámci Kriminální ústředny ministerstva vnitra vytvořena dvě oddělení, technické „T” a identifikační „I”, která lze považovat s ohledem na kontinuitu dalšího vývoje za prazáklad budoucího Kriminalistického ústavu. V roce 1953 byl v rámci tehdejší Hlavní správy Veřejné bezpečnosti (VB) konstituován vědeckotechnický odbor.

Z tohoto odboru vznikl na základě rozkazu ministra vnitra č. 166 ze dne 12. prosince 1958, kterým byl vydán Statut Hlavní správy VB, Kriminalistický ústav jako samostatný útvar. Od počátku byl koncipován jako specializované pracoviště určené k řízení výkonu kriminalistickotechnické činnosti a současně ústředním místem pro výkon kriminalistických expertiz na území bývalého Československa, a to na základě žádostí orgánů činných v trestním řízení.

Na základě reorganizace v roce 1966 se Kriminalistický ústav stal vědeckovýzkumným pracovištěm v oboru kriminalistika a centrálním expertizním pracovištěm VB. V roce 1977 byl zahájen projekt třístupňového systému kriminalistickotechnických a expertizních pracovišť VB. Během několika let došlo k vytvoření skupin kriminalistické techniky u všech okresních, městských a obvodních správ VB a dále odborů kriminalistické techniky a expertiz (OKTE) na úrovni krajů. Tyto dva stupně zastřešoval Kriminalistický ústav jako pracoviště s celorepublikovou působností. Ústav i OKTE byly zapsány do I. oddílu seznamu znaleckých ústavů ministerstva spravedlnosti v roce 1986, do II. oddílu pak ústav v roce 2001.

Po roce 1990 dochází k prudkému rozvoji evropské mezinárodní spolupráce ve forenzní oblasti. V roce 1993 získal útvar nový název – Kriminalistický ústav Praha. V roce 1998 se stal ředitel ústavu členem Evropské sítě forenzních institucí (ENFSI), později bylo individuální členství změněno na členství institucionální. Pracovníci ústavu dnes působí ve většině odborných pracovních skupin ENFSI. V roce 2007 byl akreditován Českým akreditačním institutem podle EN ČSN ISO/IEC 17025 a v roce 2011 prošel evaluací pro mezinárodní výměnu daktyloskopických a genetických referenčních dat podle tzv. prümských rozhodnutí.

V roce 2018 dochází k návratu k původnímu názvu – Kriminalistický ústav. Současně je vytvořen i nový znak útvaru.