Oblast návykových látek prochází v letech 2025 a 2026 významnými legislativními změnami. Dochází k úpravám zákona o návykových látkách, trestního zákoníku i dalších souvisejících právních předpisů. Současně vznikají nové kategorie psychoaktivních látek, mění se pravidla nakládání s některými produkty a stát reaguje na aktuální vývoj drogové scény a nové trendy.
Cílem této sekce je stručně představit nejvýznamnější legislativní změny v oblasti návykových látek a poskytnout základní orientaci v nové právní úpravě. Detailnější informace o jednotlivých látkách a jejich rizicích naleznete v dalších sekcích tohoto webu.
Nejvýznamnější legislativní změny v oblasti návykových látek
Od roku 2025 byla do české legislativy nově zavedena kategorie psychomodulačních látek. Jedná se o látky s psychoaktivním účinkem, které podle současných poznatků nepředstavují tak závažné riziko pro veřejné zdraví a společnost jako klasické omamné a psychotropní látky.
V současné době do této kategorie spadá kratom a jeho extrakty. Nová právní úprava stanovuje pravidla jejich výroby, distribuce, prodeje a označování. Současně omezuje dostupnost mladistvým osobám a zakazuje některé formy propagace a prodeje.
Další informace ke kratomu
Další novou kategorií jsou zařazené psychoaktivní látky. Tyto látky představují tzv. „karanténní seznam“ určený pro rychlou reakci státu na výskyt nových rizikových psychoaktivních substancí.
Smyslem této právní úpravy je umožnit rychlejší regulaci látek, u kterých existuje podezření na závažná zdravotní nebo společenská rizika, avšak dosud nejsou plně zařazeny mezi klasické omamné a psychotropní látky.
Tato oblast úzce souvisí zejména s problematikou nových psychoaktivních látek asemisyntetických kanabinoidů.
Další informace k novým psychoaktivním látkám
Významné změny se týkají také oblasti konopí a konopných produktů. Od roku 2026 dochází k částečné legalizaci držení a pěstování konopí pro vlastní potřebu v zákonem stanoveném rozsahu.
Současně se mění pravidla pro některé konopné produkty obsahující THC a další kanabinoidy. Legislativní vývoj reaguje také na rostoucí výskyt semisyntetických kanabinoidů a produktů, které mohou svým vzhledem nebo marketingem působit jako běžné spotřební zboží.
Specifickou oblast představuje konopí pro léčebné účely, které je využíváno v rámci zdravotní péče za přesně stanovených podmínek.
Další informace ke konopným produktům
V roce 2026 dochází také k legislativním změnám souvisejícím s terapeutickým využitím psilocybinu. Odborná veřejnost dlouhodobě diskutuje jeho možné využití při léčbě některých duševních onemocnění, zejména v oblasti depresivních stavů, úzkostí nebo posttraumatické stresové poruchy.
Tato problematika podléhá přísné regulaci a využití psilocybinu je možné pouze za zákonem stanovených podmínek a v rámci odborné zdravotní péče.
Více informací k halucinogenům
Významnou součástí drogové problematiky jsou prekurzory drog, tedy látky využívané při nelegální výrobě návykových látek. Legislativa proto stanovuje pravidla pro jejich výrobu, distribuci, evidenci i kontrolu s cílem zabránit jejich zneužívání při výrobě drog. Problematika prekurzorů úzce souvisí s organizovanou drogovou kriminalitou a nelegální výrobou návykových látek.
Zvýšená pozornost se týká také některých chemických látek, například GBL (gama-butyrolaktonu), který je biologickým prekurzorem GHB. GBL je spojováno se zneužíváním k omamným účinkům, současně se však využívá i v průmyslu, například jako čisticí prostředek.
Od 1. dubna 2025 bylo GBL v České republice zařazeno mezi návykové látky. Dne 16. prosince 2025 byla do zákona doplněna výjimka pro přípravky obsahující GBL, z nichž nelze látku získat ekonomicky přijatelným způsobem a jejichž užití je vyloučeno ze zdravotních nebo chuťových důvodů.
Více informací k prekurzorům
Nové přestupky a trestné činy
Novelizace právních předpisů přináší také nové přestupky a skutkové podstaty trestných činů souvisejících s psychomodulačními a psychoaktivními látkami.
Změny reagují na aktuální vývoj drogové scény, nové formy distribuce a výskyt nových psychoaktivních látek. Nová právní úprava se zaměřuje například na neoprávněné nakládání s psychomodulačními látkami, jejich distribuci mladistvým osobám nebo porušování pravidel jejich uvádění na trh.
Současně dochází k úpravám některých přestupků v oblasti neoprávněného nakládání s návykovými látkami a souvisejících produktů.
Podrobnější přehled právních předpisů a legislativních souvislostí naleznete v článku "Právní minimum".
FAQ pro školy - návykové látky ve školním prostředí (zdroj Národní protidrogová centrála SKPV)Jaké jsou nejdůležitější legislativní změny v oblasti návykových látek (2025–2026) a jaký mají dopad na školní prostředí?
V období let 2025–2026 dochází k vývoji v regulaci návykových a dalších psychoaktivních látek, a to zejména v reakci na dynamicky se měnící trh a vznik nových látek. Vedle tradičně regulovaných omamných a psychotropních látek se do popředí dostávají tzv. nové psychoaktivní látky (NPS) a psychomodulační látky, mezi které je řazen například kratom a jeho extrakty. Tyto látky podléhají regulaci, jejich právní postavení se aktuálně stále vyvíjí a jejich účinky mohou být srovnatelné s klasickými návykovými látkami. Současně dochází k posunu v oblasti regulace konopí, které je nově částečně legalizováno a regulováno pro dospělé osoby. Tato změna však nemá žádný dopad na školní prostředí, kde nadále platí zákaz užívání, držení i distribuce této látky. Z hlediska školní praxe je zásadní, že právní status látky nemusí být rozhodujícím kritériem. Škola je prostředím, kde je nepřípustné (nevhodné) užívání, držení nebo distribuce jakýchkoli látek, které mohou negativně ovlivnit zdraví, psychiku nebo chování žáků. To se týká nejen nelegálních drog, ale i látek legálních či regulovaných, včetně nikotinových výrobků, kratomu nebo například energetických nápojů.
Co znamená „důvodné podezření“ na užití návykové látky u žáka a jak jej pedagog vyhodnocuje v praxi?
Důvodné podezření je právní pojem označující situaci, kdy na základě konkrétních faktů, důkazů nebo okolností existuje opodstatněný předpoklad, že došlo k porušení právních předpisů nebo školního řádu. Ve školním prostředí nejde o pouhé tušení či subjektivní pocit pedagoga, ale o objektivně formulovatelný závěr vycházející z konkrétních a pozorovatelných skutečností. Rozhodující je vždy celkový kontext situace, zejména kombinace psychických a somatických znaků, jejich intenzita a odchylka od běžného chování konkrétního žáka/studenta. Tyto projevy se mohou lišit v závislosti na druhu užité látky, přičemž některé znaky jsou typické pro jednotlivé skupiny omamných a psychotropních látek. Vedle přímých projevů chování a zdravotního stavu jsou významné také tzv. vedlejší znaky užívání, které mohou podezření podpořit. Jedná se zejména o nález předmětů sloužících k užívání nebo manipulaci s návykovou látkou či jejich zbytků, jako jsou například obalové materiály, nedopalky jointů, zbytky rostlinné sušiny, vodní dýmky, náplně do vaporizérů nebo jiné pomůcky. Důvodné podezření tak vždy vychází ze souhrnu těchto okolností, nikoli z izolovaného znaku, a musí být možné jej zpětně věcně popsat a odůvodnit.
Jaké jsou nejčastější varovné signály užívání návykových látek u dětí a dospívajících?
Varovné signály užívání návykových látek mohou mít fyzickou, psychickou, sociální i školní podobu. Patří mezi ně zejména náhlé změny nálad, podrážděnost nebo apatie, výrazná únava, zhoršení školního prospěchu, zvýšená absence, změna sociální skupiny, ztráta zájmů, zanedbávání vzhledu nebo tajnůstkářství. Tyto projevy je nutné vždy posuzovat v širším kontextu, zejména ve vztahu ke kombinaci psychických a somatických znaků, jejich intenzitě a odchylce od běžného chování konkrétního žáka. Charakter projevů se může lišit v závislosti na druhu užité látky, přičemž některé znaky mohou být typické pro jednotlivé skupiny omamných a psychotropních látek. Součástí varovných signálů nejsou pouze projevy v chování a zdravotním stavu, ale také tzv. věcné indicie, tedy nálezy předmětů nebo stop, které mohou nasvědčovat užívání návykových látek. Jedná se například o obalové materiály, zbytky rostlinné sušiny, nedopalky jointů, vodní dýmky, náplně do vaporizérů nebo jiné pomůcky sloužící k užívání či manipulaci s těmito látkami. Významným faktorem při vyhodnocování těchto znaků je také osobní znalost žáka ze strany pedagoga. Třídní učitel nebo pedagog, který je se žákem v pravidelném kontaktu, má zpravidla přehled o jeho běžném chování, projevech, studijních návycích i sociálních vazbách. Tato znalost umožňuje citlivěji rozpoznat odchylky, které mohou signalizovat vznikající problém.
Jak rozlišit běžné stavy (únava, stres) od možné intoxikace?
Rozlišování mezi běžnými psychickými či fyzickými stavy a intoxikací není vždy jednoznačné, neboť projevy některých návykových látek mohou být v počáteční fázi snadno zaměnitelné například se stresem, únavou nebo jiným přechodným stavem. K překryvu může docházet zejména u projevů, jako je nesoustředěnost, zpomalené reakce, podrážděnost nebo únava. Tyto symptomy se mohou vyskytovat jak u běžného vyčerpání, tak i u užití některých látek. Rozhodující je proto celkové posouzení situace, zejména kombinace příznaků, jejich intenzita, náhlost vzniku a odchylka od obvyklého chování konkrétního žáka. Významnou roli hraje také četnost a opakování těchto projevů, tedy zda se jedná o jednorázový stav, nebo o opakující se či dlouhodobější změnu v chování žáka, případně v jakých situacích se tyto projevy objevují. Pro intoxikaci jsou typičtější výraznější poruchy koordinace, změny vědomí, neadekvátní reakce, poruchy vnímání nebo celkové atypické chování pro daného jedince. Pedagog není oprávněn stanovovat diagnózu, jeho úkolem je vyhodnotit míru rizika a zvolit odpovídající postup.
Jaké má škola reálné pravomoci při řešení podezření na návykovou látku?
Škola je povinna zajistit bezpečnost a ochranu zdraví žáků a může přijímat opatření směřující k ochraně jejich zdraví. Je oprávněna zajistit dohled nad žákem, oddělit jej od kolektivu, informovat zákonné zástupce a v případě potřeby přivolat Policii České republiky nebo zdravotnickou záchrannou službu. Současně však není orgánem činným v trestním řízení a její oprávnění jsou omezená. Nemůže provádět donucovací úkony, osobní prohlídky ani testování na návykové látky.
Jaké jsou limity školy při kontrole osobních věcí žáka (batoh, skříňka apod.)?
Kontrola osobních věcí žáka představuje zásah do jeho soukromí, a proto je pravomoc školy v této oblasti omezená. Pedagog může žáka vyzvat ke spolupráci, nemůže však bez jeho souhlasu provádět prohlídky ani použít donucovací prostředky. V případě důvodného podezření náleží oprávnění k zásahu Policii České republiky. Do jejich příjezdu je však nutné žáka/studenta hlídat, aby předmětné návykové látky nezničil, neschoval či nepředal jiné osobě.
Jak je právně upraveno orientační a odborné vyšetření na návykové látky u nezletilých?
Problematiku vyšetření upravuje zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Podle § 20 je osoba mladší 18 let povinna podrobit se orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření, pokud existuje důvodné podezření, že požila alkohol nebo jinou návykovou látku. Pokud orientační vyšetření nelze provést nebo jej osoba odmítne, může být provedeno odborné lékařské vyšetření. Odmítnutí vyšetření samo o sobě neznamená automaticky, že je osoba považována za osobu pod vlivem návykové látky, ale již vyvozuje právní důsledky.
Podle § 21 je k výzvě k vyšetření oprávněn výlučně příslušník Policie České republiky nebo strážník obecní policie. Z toho vyplývá, že pedagog není oprávněn orientační test provádět ani jej vynucovat.
Testování je krajním prostředkem a nelze jej provádět plošně.
Jak by měl pedagog postupovat při podezření, že je žák pod vlivem návykové látky?
Postup musí být klidný, objektivní a v souladu s právním rámcem, školním řádem a školní metodikou pro tento případ. Každá škola má zpravidla zpracovaný metodický postup pro řešení těchto situací, který určuje konkrétní kroky a odpovědnosti jednotlivých pracovníků. Pedagog by měl postupovat v souladu s tímto postupem, ve spolupráci se školním metodikem prevence, ředitelem a dalšími pracovníky školy. Cílem není v daný okamžik trestat žáka, ale zajistit bezpečnost jak žáka/studenta samotného, tak jeho okolí a předejít zhoršení situace. Současně je nezbytné dbát na maximální míru diskrétnosti při řešení celé situace, a to s ohledem na ochranu osobnosti žáka. Postup by měl být veden tak, aby nedocházelo k jeho zbytečné stigmatizaci nebo vystavení posměšným či nevhodným reakcím ze strany ostatních žáků. V případě důvodného podezření je současně vhodné přijmout opatření směřující k zajištění bezpečnosti a zabránění manipulaci s případnými látkami, zejména zajistit, aby žák/student byl pod dohledem a nebyl v kontaktu s ostatními žáky/studenty, čímž se minimalizuje riziko zničení, ukrytí nebo předání potenciálně rizikových předmětů.
Kdy je na místě přivolat Policii ČR nebo zdravotnickou záchrannou službu?
Policii České republiky je vhodné přivolat zejména v případě důvodného podezření na držení nebo distribuci návykové látky, při nálezu látky nebo v situacích, které škola není schopna řešit vlastními prostředky či kompetencemi. Zdravotnickou záchrannou službu je nutné přivolat vždy, pokud je ohrožen zdravotní stav žáka!
Jak postupovat v situaci nespolupráce žáka nebo při absenci přímého důkazu?
Škola není povinna čekat na přímý důkaz a postupuje na základě důvodného podezření. Odmítnutí spolupráce ze strany žáka samo o sobě neznamená prokázání protiprávního jednání, nezbavuje však školu odpovědnosti situaci řešit. V takovém případě je nezbytné přijmout přiměřená preventivní opatření a zajistit ochranu života a zdraví žáka i jeho okolí. To zahrnuje zejména zajištění dohledu nad žákem/studentem, vyhodnocení jeho aktuálního stavu a případné zapojení zákonných zástupců. V situacích, které přesahují možnosti školy, se nabízí využití spolupráce s dalšími odbornými subjekty. V praxi se jedná zejména o Policii České republiky, konkrétně útvary služby kriminální policie a vyšetřování (SKPV) se zaměřením na problematiku mládeže, a dále orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Tyto subjekty mohou poskytnout odbornou podporu, pomoci s vyhodnocením situace a zajistit další návazná opatření v zájmu ochrany dítěte. Postup školy by měl být vždy veden v souladu se školním řádem a interní metodikou školy, s důrazem na přiměřenost, ochranu práv žáka a prevenci dalšího rizikového chování.
Jak reagovat na oznámení jiného žáka a jaké jsou související odpovědnosti školy?
Oznámení jiného žáka je nutné vyhodnotit, zaznamenat a dále s ním pracovat. Školy mají zpracovaný metodický postup, podle kterého v těchto situacích postupuje, a pedagog je povinen jednat v souladu s ním. Současně je nutné postupovat citlivě a zabránit stigmatizaci nebo šíření neověřených informací.
Jak komunikovat se žákem, rodiči a jaká je role prevence s ohledem na aktuální trendy?
Komunikace musí být věcná, klidná, respektující a přiměřená situaci. Jejím cílem je především ochrana zdraví žáka a nalezení vhodného řešení, nikoli jeho stigmatizace či zbytečné vystavení negativním reakcím okolí. Postup školy, včetně komunikace, musí vycházet ze školního řádu a interní metodiky pro řešení rizikového chování. O dalším postupu rozhoduje vedení školy, zejména ředitel. Současně je nutné se opírat o metodická doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, která vytvářejí základní rámec pro jednotný a odborně podložený postup škol. Zásadní roli sehrávají zákonní zástupci. Rodiče by měli mít o problematiku aktivní zájem, orientovat se v ní a být schopni vést s dětmi otevřenou a věcnou komunikaci. Je důležité, aby v dialogu vystupovali jako informovaní partneři; neinformovaná nebo nepřiměřeně emotivní reakce může vést k uzavření dítěte a ztížení další komunikace.
Součástí systematického přístupu k prevenci je také poskytování aktuálních a odborně podložených informací. Tato stránka proto bude obsahovat rozšiřující informace k problematice návykových látek, a to jak z hlediska legislativy, tak i z hlediska konkrétních látek, jejich účinků a doporučených postupů.
Současně Národní protidrogová centrála SKPV Policie ČR pravidelně vydává odborný recenzovaný časopis Drugs&Forensic Bulletin, který vychází ve čtvrtletní periodicitě a přináší aktuální poznatky z oblasti návykových látek, kriminalistiky, forenzních věd a prevence.
Tyto nástroje představují důležitý zdroj informací pro rodiče, odbornou i pedagogickou veřejnost a podporují jednotný a informovaný přístup k řešení této problematiky.
