Přeskočit na hlavní obsah

Trestné činy z nenávisti

Co jsou trestné činy z nenávisti?

Trestné činy z nenávisti zahrnují takové trestné činy, které byly spáchané z důvodu nenávisti pachatele pro některou domnělou nebo skutečnou charakteristiku oběti:

  • příslušnost k určité rase,

  • příslušnost k etnické skupině,

  • národnost,

  • politické přesvědčení,

  • vyznání (případně skutečnost, že je bez vyznání).

Z uvedené pohnutky pachatele mohou být spáchány tyto trestné činy uvedené v trestním zákoníku (TZ):

  • Trestné činy proti životu a ohrožující život nebo zdraví:

  • Vražda - § 140 odst. 3 písm. g) TZ

  • Těžké ublížení na zdraví - § 145 odst. 2 písm. f) TZ

  • Ublížení na zdraví - § 146 odst. 2 písm. e) TZ

  • Mučení a jiné nelidské zacházení - § 149 odst. 2 písm. c) TZ

  • Trestné činy proti svobodě:

  • Zbavení osobní svobody - § 170 odst. 2 písm. b) TZ

  • Omezování osobní svobody - § 171 odst. 2 písm. b) TZ

  • Zavlečení - § 172 odst. 3 písm. b) TZ

  • Vydírání - § 175 odst. 2 písm. f) TZ

  • Trestné činy narušující soužití lidí:

  • Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci - § 352 odst. 2 TZ

  • Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob - § 355 TZ

  • Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod - § 356 TZ

  • Trestné činy proti majetku:

  • Poškození cizí věci - § 228 odst. 3 písm. b) TZ

  • Ostatní trestné činy:

  • Porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí - § 183 odst. 3 písm. b) TZ

  • Zneužití pravomoci úřední osoby - § 329 odst. 2 písm. b) TZ

  • Některé trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti - § 378 – 380, 382

Dále trestné činy z nenávisti zahrnují trestné činy proti lidskosti:

  • Genocidum - § 400 TZ

  • Útok proti lidskosti - § 401 TZ

  • Apartheid a diskriminace skupiny lidí - § 402 TZ

  • Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka - § 403 TZ

  • Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka - § 404 TZ

  • Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia – § 405 TZ

Také u ostatních trestných činů uvedených v trestním zákoníku soud při stanovení trestu posuzuje jako přitěžující okolnost, pokud byl čin spáchán z národnostní, rasové, etnické, náboženské, třídní či jiné podobné nenávisti.

Kdo může být obětí trestného činu z nenávisti?

Obětí trestného činu z nenávisti se může stát kdokoli z důvodu příslušnosti k určité rase, etnické skupině, národnosti, politického přesvědčení, vyznání či nedostatku vyznání. Nezáleží na tom, zda oběť skutečně disponuje danou charakteristikou, nebo se tak pachatel pouze domníval.

Zákon o obětech trestných činů pak pamatuje na tzv. zvlášť zranitelné oběti. Těmi mohou být některé oběti násilných trestných činů (včetně násilí páchaného z nenávisti), u kterých je zvýšené nebezpečí způsobení druhotné újmy zejména s ohledem na jejich věk, pohlaví, rasu, národnost, sexuální orientaci, náboženské vyznání, zdravotní stav, rozumovou vyspělost, schopnost vyjadřovat se, životní situaci, v níž se nachází, nebo s ohledem na vztah k osobě podezřelé ze spáchání trestného činu nebo závislosti na ní.

Oběti násilných trestných činů z nenávisti budou ve většině případů zvlášť zranitelnými oběťmi a mohou tedy kromě práv náležících všem obětem trestných činů uplatňovat i zvláštní práva, která jim zákon připisuje.

Jaké dopady může mít trestný čin na oběť?

Prožívání újmy u obětí je velmi individuální. Záleží na mnoha faktorech, ke kterým patří mimo jiné charakter a okolnosti spáchaného trestného činu či vztah oběti k pachateli, ale také vlastnosti oběti, její věk aj.

Oběti trestných činů z nenávisti často prožívají psychickou a emocionální újmu. V reakci na prožitou traumatizující událost se u nich mohou objevovat nejrůznější pocity, jako je např. vztek, šok, strach, pocit ponížení, stud, pocity bezmoci a bezradnosti. V důsledku této události mohou oběti trpět různými psychickými a fyziologickými obtížemi, ke kterým patří např. návaly úzkosti, zvýšená nesoustředěnost, ostražitost, stažení se ze sociálních kontaktů, ztráta chuti k jídlu, poruchy spánku apod. Příznaky mohou být velmi rozmanité a mohou se objevit bez ohledu na to, zda byla oběti trestným činem způsobena také újma fyzická.


V některých závažných případech mohou příznaky přetrvávat dlouhodobě a rozvinout se v tzv. posttraumatickou stresovou poruchu. V takových případech je důležité včas vyhledat odbornou pomoc (např. psychologickou nebo psychiatrickou).


Lze se také obrátit na organizace poskytující odbornou pomoc obětem trestných činů, zejména pomoc sociální, psychologickou a právní. Získejte více informací o možnostech poskytnutí odborné pomoci obětem trestných činů. Jste-li zvlášť zranitelnou obětí, máte nárok na bezplatné poskytnutí pomoci.

Jaké dopady může mít trestný čin na oběť?

Pokud jste se stali obětí trestného činu, máte práva podle zákona o obětech trestných činů a jako poškozený také procesní práva podle trestního řádu. Procesní práva poškozeného lze uplatňovat pouze v případě, kdy byl trestný čin oznámen, a bylo zahájeno trestní řízení.


Získejte podrobné informace o Vašich právech, pouze tak je můžete efektivně uplatňovat. Zákon upravuje také další práva náležící zvlášť zranitelným obětem.