Přeskočit na hlavní obsah
Krajské ředitelství policie Pardubického krajeKrajské ředitelství policie Pardubického kraje

Žádost o poskytnutí úředního záznamu k události z Holic

Publikováno: |Iveta Kopecká

Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.

Dne 17. července 2026 obdrželo Krajské ředitelství policie Pardubického kraje (dále jen „povinný subjekt“) prostřednictvím datové schránky žádost žadatele o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“). Žadatel žádá o poskytnutí informací vztahujících se k události ze dne 22. června 2026 v Holicích evidované krajským ředitelstvím pod č. j. KRPE-66082/TČ-2026-170612. Konkrétně se žadatel domáhá úředního záznamu z této akce.

Povinný subjekt po posouzení žádosti uvádí, že neshledal důvody pro odmítnutí žádosti podle § 15 informačního zákona, a proto v souladu s § 14 odst. 5 písm. d) a § 15 odst. 3 informačního zákona poskytuje ve spolupráci s příslušným organizačním článkem povinného subjektu požadované informace.

K provedené anonymizaci osobních údajů krajské ředitelství uvádí následující. Žadatel žádá o poskytnutí osobních údajů zasahujících policistů, přičemž informační zákon reguluje poskytování osobních údajů v ustanovení § 8a, konkrétně v odst. 2, neboť ten upravuje postavení zaměstnanců veřejné správy, pod které lze podřadit i příslušníky policie České republiky. Zákon přitom stanovuje, že „Povinný subjekt poskytne osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo o jeho funkčním nebo pracovním zařazení.“. Mezi takové údaje podle povinného subjektu nelze řadit žadateli požadované údaje o jménu a příjmení policistů, neboť tyto nemají žádnou vypovídající hodnotu ve vztahu k úřední činnosti dotčených osob. V případě požadovaných informací lze shledat pouze účel identifikační, nicméně v tomto případě zákon o policii stanovuje (§ 12 odst. 1), že příslušníci a zaměstnanci se vůči veřejnosti prokazují osobním evidenčním číslem (dále jen „OEČ“).

Jedná se o jedinečný identifikační údaj v rámci Policie České republiky, díky němuž je osoba jednoznačně ztotožnitelná. Veřejnost se tak vůči těmto osobám může svých práv domáhat nebo je uplatňovat pouze na základě tohoto čísla, a to bez nutnosti dokládat další údaje (např. jméno, příjmení, současné služební místo nebo služební hodnost). Odhlédnout nelze ani od skutečnosti, že v rámci Policie České republiky aktuálně slouží přibližně 40 tisíc příslušníků. Je tak vysoce pravděpodobné, že některé osoby by nebylo možné ztotožnit pouze na základě jejich jména a příjmení, neboť by u Policie České republiky službu vykonávala i jiná osoba se shodným jménem. U osobního evidenčního čísla toto nehrozí. V rámci posouzení potřebnosti uvedení osobních údajů za účelem ztotožnění dotčených osob, tak povinný subjekt shledává jako dostatečným (přiměřeným) uvedení OEČ dotčených osob, neboť takto nedojde k zásahu do práva na ochranu osobních údajů dotčených osob, přičemž však žadatelům bude plnohodnotně umožněno uplatnění jejich práv.

Co se týče anonymizace dalších osobních údajů fyzických osob, je nutné uvést následující. Podle § 8a odst. 1 informačního zákona: „Informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu.“, to znamená především v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) a zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů (dále jen „zákon o zpracování osobních údajů“). Dále je třeba zohlednit § 81 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník(dále jen „občanský zákoník“), který stanovuje: „chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv“ a ochrany požívají zejména „jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy“. Podle § 86 téhož zákona „nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod“.

Jak plyne z čl. 4 odst. 1 obecného nařízení o ochraně osobních údajů, identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby. Pojem osobní údaj tedy nelze zužovat pouze na základní identifikační údaje, na jejichž základě je subjekt údajů kýmkoliv identifikovatelný. Může se jednat o jakýkoliv údaj, který povede sám nebo ve spojení s dalšími k identifikaci osoby. Takovým údajem může mimo jiné být např. i informace o specifickém chování dotyčného v určitém časovém okamžiku. Současně je podle § 81 občanského zákoníku chráněna osobnost člověka včetně jeho přirozených práv, přičemž ochrany požívají zejména jeho důstojnost, vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy, přičemž jejich omezení je možné jen na základě právního předpisu nebo rozhodnutím osoby, jejíž práva by byla omezena. Povinný subjekt uvádí, že požadované údaje by ad hoc byly bezesporu spjaty s konkrétní osobou a mohly by vypovídat o jejím chování nebo by mohly být jinak využity např. v soukromoprávním sporu.

Ve zbylé části jsou požadované informace zaslány v příloze tohoto sdělení.

Související dokumenty