Analýza k možnostem odčerpávání nelegálně nabytého majetku

Žadatel požádal o poskytnutí informací:

„…žádám o poskytnutí níže uvedených informací. Informace žádám pro účely zpracování rigorózní práce v oboru trestního práva na téma konfiskace majetku bez odsouzení.

V médiích byl v roce 2025 prezentován odhad představitele Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, podle něhož přes tzv. průtokové účty v České republice protečou prostředky v řádu až 50 mld. Kč ročně. V návaznosti na to žádám o poskytnutí:

1. analytického podkladu, metodiky či kvalifikovaného odhadu, z něhož uvedený údaj vychází, případně sdělení, že takový podklad neexistuje;

2. statistických údajů NCOZ (případně Policie ČR) za roky 2020 až 2025 o zajištění věcí a peněžních prostředků podle § 79a trestního řádu v souvislosti s tzv. tranzitními (průtokovými) účty: počet případů a souhrnná výše zajištěných prostředků, jsou-li tyto údaje evidovány;

3. údajů o tom, v kolika z těchto případů bylo trestní stíhání odloženo či zastaveno pro nemožnost zjistit nebo usvědčit pachatele zdrojového trestného činu, jsou-li tyto údaje evidovány…“
 

Povinný subjekt žádost posoudil a sdělil žadateli následující:

Data byla shromážděna na základě podkladů Finančního analytického úřadu (dále jen „FAÚ“) a NCOZ, a to za období let 2020 a 2021, při tvorbě Analýzy k možnostem odčerpávání nelegálně nabytého majetku, která byla schválena usnesením vlády č. 621 ze dne 23. 8. 2023.

Sběr statistických údajů FAÚ byl zaměřen zejména na počet oznámených případů tzv. tranzitních účtů v České republice včetně objemu prostředků, které byly tímto způsobem ve sledovaném období prostřednictvím českých bank transferovány. Dále bylo sledováno zajištění (blokace) těchto prostředků ze strany FAÚ a způsoby ukončení těchto případů ze strany FAÚ. Statistické údaje poskytnuté NCOZ navazují na statistické údaje FAÚ, pokud jde o počet podaných trestních oznámení a vývoj trestního řízení.

Zjištěná statistická data jsou shrnuta v níže uvedených tabulkách.^[1]
 

Tabulka č. 1: Počet oznámených případů tzv. tranzitních (průtokových) účtů

Ve sledovaném období činil podíl oznámených podezřelých obchodů souvisejících s průtokovými (tranzitními účty) 10,5 % (2020) a 6,8 % (2021), což při existenci desítek různých technik a modů operandi praní peněz a široké škály zdrojové trestné činnosti představuje alarmující podíl. Navíc je třeba konstatovat, že nejvyšší výskyt těchto případů se odehrál v letech 2016 a 2017, přičemž následně vlivem preventivní činnosti bankovního sektoru, FAÚ a OČTŘ frekvence tohoto jevu průběžně klesá, což ovšem nic nemění na skutečnosti, že pro efektivní eliminaci tohoto nežádoucího fenoménu neexistuje v české legislativě uspokojivé řešení.

Z celkového nápadu 904 oznámení podezřelých obchodů souvisejících s průtokovými účty bylo následně v letech 2020 a 2021 zpracováno 816 analytických případů. Tato redukce je způsobena faktem, že analytický případ může zahrnovat více oznámení podezřelých obchodů (např. situace, kdy více bank oznamuje tentýž subjekt). Případy byly vedeny ve vztahu k celkem 1 338 různým subjektům, přičemž v rámci jednoho případu může být oznámeno vícero subjektů (např. s vazbou přes shodné disponenty bankovních účtů).
 

Tabulka č. 2 – Celková výše transferovaných peněžních prostředků v rámci případů tranzitních (průtokových) účtů

Tabulka č. 3 – Případy tranzitních (průtokových) účtů s uplatněním blokačních institutů (§ 15, § 20 AML zákona)

Blokační instituty (§ 15 nebo § 20 AML zákona) byly ve sledovaném období let 2020 a 2021 uplatněny celkem v 65 případech, což z celkového počtu 816 případů průtokových (tranzitních) účtů činí pouze 8 % případů. Blokovaná částka činila necelou 1 mld. Kč. Z tohoto počtu byla pouze necelá polovina ukončena podáním trestního oznámení. Je třeba konstatovat, že do těchto statistických údajů se výrazným způsobem promítá určitá skepse a vědomí jak povinných osob z bankovního sektoru, tak i FAÚ a OČTŘ, že pro daný typ případů neexistuje v českém právním řádu efektivní legislativní řešení.
 

Tabulka č. 4 – Způsob ukončení případů tranzitních (průtokových) účtů ze strany FAÚ

Z celkového počtu 816 případů tranzitních (průtokových) účtů ve sledovaném období bylo pouze 38 (4,7 %) ukončeno podáním trestního oznámení (s blokací peněžních prostředků či bez blokace). Oproti tomu celkem 126 případů (15,4 %) bylo uloženo v informačním systému FAÚ. Rovněž tato data svědčí o nízké efektivitě systému a neschopnosti příslušných úřadů nežádoucí fenomén tranzitních (průtokových) účtů (a s tím související legalizace výnosů z trestné činnosti s absencí zdrojového trestného činu) řešit.
 

Tabulka č. 5 – Průběh případů v rámci trestního řízení

Dále došlo k vyloučení části trestní věci do samostatného spisu, ve kterém byla podána obžaloba podle § 166 odst. 3 TŘ (rok 2020) a k postoupení 1 trestní věci cizozemskému orgánu (rok 2021).

Ve vztahu k požadovaným statistickým údajům za další roky povinný subjekt uvádí, že požadované informace nemá k dispozici, takové informace nejsou vytvořeny a ani žádný právní předpis neukládá povinnému subjektu mít takové informace vytvořené. Sestavení takového souboru informací by bylo možné pouze na základě analytické činnosti povinného subjektu, která by byla časově velmi náročná a která podle názoru povinného subjektu představuje vytváření nové informace, jíž se povinnost poskytovat informace podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. netýká.
 

1. Legenda: OPO = oznámení podezřelého obchodu; TO = trestní oznámení; ZUTR = zahájení úkonů trestního řízení; NPO = návrh na podání obžaloby ↑

2. § 32 odst. 1 AML zákona. ↑

3. § 32 odst. 2 AML zákona. ↑