Žádost o informace k učiněnému podání

Odpověď KŘP-L na doplnění žádosti o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb.

Krajské ředitelství policie Libereckého kraje (dále též" KŘP-L nebo povinný subjekt") obdrželo dne 5.8.2026 prostřednictvím provozovatele poštovních služeb žádost žadatele XY, nar. XX.XX.XXXX, trvale bytem XY, t. č. XY (dále jen „žadatel“), podanou podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“), která byla zaevidována pod výše uvedeným Č.j.

Žádost byla ze strany povinného subjektu vyhodnocena, kdy k dotazům uvádíme následující:

K bodu 1)
Pokud uvádíte, že úkony, které probíhaly v průběhu trestního řízení jsou vedeny nestandardně, vzal povinný subjekt na vědomí jako Vaše vyjádření, které však neobsahuje žádnou otázku. V souvislosti s tímto uvádíme, že v případě dotazu podle zákona č. 106/1999 Sb. není krajské ředitelství v postavení policejního orgánu, ale v pozici povinného subjektu. Podle zákona č. 106/1999 Sb. jsou poskytovány pouze informace, které jsou zaznamenány a kterými povinný subjekt disponuje. Zákon č. 106/1999 Sb. nelze používat jako prostředek k podávání stížností, ve Vámi zmiňovaném trestním řízení můžete Vaše námitky a stížnosti uplatnit podle trestního řádu.

K bodu 2-4)
Uvádíte "viz. sdělení výše, a proto opětovně žádám KŘP-L o poskytnutí požadovaných listin" lze uvést pouze toliko, že Vaše práva nahlížení do spisu musíte uplatnit podle § 65 zák. č. 141/1961Sb., trestního řádu. Zákon č. 106/1999 Sb. nelze používat jako prostředek uplatňování práv daných podle jiného zákona.

Ve věci bodu 5)
Uvádíte, jak je možné, že vrchní komisař provádí výslech k události 4,5 let staré, uvádíme následující vysvětlení. V právním řádu jsou zakotveny dva rozdílné zákony a to zákon č. 141/1961 trestní řád a zákon č. 106/1999 Sb. Již ze samotných názvů těchto zákonů lze jednoduše dovodit k čemu je jaký zákon určen. Trestní řád vymezuje rámec trestnímu řízení jako je např. provádění výslechů osob, kdy toto není časově omezeno a v tomto případě policisté KŘP-L plní úkoly policejního orgánu podle trestního řádu. Zákon č. 106/1999 Sb. je KŘP-L povinným subjektem, který na základě žádosti poskytuje veřejnosti zaznamenané informace, tedy pokud informace není nikde zaznamenána, není ji možné poskytnout a na tuto možnost pamatuje i samotný zákon, kdy je v §2 odst. 4) zákona č. 106 uvedeno: citace: "povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací." Je tedy potřeba rozlišovat v jakém právním rámci jsou jednotlivá podání či oznámení vyřizována. V tomto konkrétním případě je žádost vyřizována v režimu zákona č. 106/1999Sb. a KŘP-L nemá povinnost tyto informace poskytovat a vytvářet.

K bodu 6 - 7)
K nezaslání dokumentu došlo vlivem chyby zpracovatele, dokument zasíláme, fotodokumentace nebyla pořízena.

K bodu 8)
Bylo zjištěno, že na místo byly vyslány LXY ve složení prap. XY a prap. XY, LXY, složení hlídky LXY nebylo dohledáno není o něm písemný záznam.

písm. a) "Kolik bylo vysláno hlídek na oznámení nezl. XY"
Byly vyslány 2 hlídky LXY prap. XY, prap. XY a nstržm. XY, hlídka LXY pprap. XY a nstržm. XY.

písm. b)
viz odpověď k písm. a)

písm. c)
Z úředních záznamů hlídek LXY a LXY bylo zjištěno, že prohlídkou podle § 35 z.č. 273/2008Sb nebyla nalezena žádná zbraň.

písm. d)
Takový záznam nebyl dohledán v KRPL-XXXXX/TČ-20XX-18XXXX.

písm. e)
K Vašemu dotazu "mohl by mi policejní orgán stručně popsat služební postup při prověrce oznámení typu: xxxxxxxxxx, xx xxxx xx xx xxxxx x xx xx x xxxx xxxxx, xx xxx xxxxx, xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx." lze uvést pouze toliko, že každé oznámení je vyhodnocováno individuálně a není stanoven jednotný postup jak postupovat při jednotlivém konkrétním oznámení. Dále je třeba poukázat na skutečnost, že v případě dotazu podle zákona č. 106/1999 Sb. není krajské ředitelství v postavení policejního orgánu, ale v pozici povinného subjektu, podle zákona č. 106/1999 Sb. jsou poskytovány pouze informace, které jsou zaznamenány a kterými povinný subjekt disponuje. Touto informací však povinný subjekt nedisponuje.

písm. f)
V rovině zcela hypotetické lze uvést, že věc se v trestním řízení zajišťuje jako předmět doličný v případě, že může sloužit jako důkaz v dané věci, pochází z trestné činnosti, nebo byla nabyta z prostředků, které pocházejí z trestné činnosti, nebo bude sloužit jako věc náhradní hodnoty.