Nenávistné projevy na sociálních sítích

Pro samotné vyjádření nenávistného názoru ještě trestný čin nevzniká. Nestačí, že je výrok vulgární či společensky nepřijatelný. Překročení hranice nastává ve chvíli, kdy projev na sociálních sítích naplní znaky skutkové podstaty některého z trestných činů uvedených v trestním zákoníku, například:

• vyhrožování jednotlivci usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou, které vzbuzuje důvodnou obavu (§ 353 nebezpečné vyhrožování)

• vyhrožování skupině obyvatelů usmrcením, ublíženým na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu (§ 352 násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci)

• veřejné podněcování k nenávisti nebo násilí vůči určité skupině osob nebo jednotlivci pro jejich sexuální orientaci, politické přesvědčení, rasu, etnickou příslušnost, vyznání a další (§ 356 podněcování k nenávisti nebo násilí vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod)

• veřejné schvalování konkrétního spáchaného zločinu nebo jeho vychvalování jeho pachatele (§ 365 schvalování trestného činu)

Podstatný je obsah sdělení, tedy co konkrétně je v něm uvedeno, například zda příspěvek vyzývá k násilí, podporuje trestnou činnost, podněcuje k diskriminaci určitého etnika, národnosti, náboženství nebo jiné definované skupiny.

Současně je důležitý dopad a kontext nenávistného projevu, tedy zda má projev reálný potenciál ovlivnit chování dalších osob nebo narušit veřejný pořádek.

Klíčové je včasné oznámení, a aby oznamovatel policii poskytl opravdu všechny dostupné informace (přesné internetové odkazy, obrazové snímky, videonahrávky, datum a čas zveřejnění)

Proč je nenávist na sítích nebezpečná?

Sociální sítě umožňují rychle šířit emoce mezi tisíce lidí a vytvářet kolektivní agresi. Nenávistné projevy na sociálních sítích mohou snadno přerůst v páchání trestných činů i mimo online prostor.

Pro oběti představují nenávistné projevy silnou psychickou zátěž a také zdroj strachu, zejména pokud se objevují výhrůžky násilím či fyzickou likvidací.