Kriminalistická trasologie

Zabývá se vyhledáváním, zajišťováním a zkoumáním stop obuvi, bosých nohou, lidské chůze, dopravních prostředků, rukavic, oděvních svršků a také otisků částí lidského těla, například uší, rtů, zubů či dlaní. Trasologické stopy umožňují identifikaci konkrétních předmětů i osob a současně poskytují důležité informace o pohybu, způsobu jednání nebo pohybových schopnostech pachatele na místě činu.

Význam trasologických stop nespočívá pouze v jejich identifikační hodnotě, ale také v jejich významu pro kriminalistickou taktiku, zejména v počátečních fázích vyšetřování. Stopy často napomáhají rekonstrukci pohybu osob na místě činu, určování směru pohybu nebo vzájemných souvislostí mezi jednotlivými skutky. V současnosti patří trasologické stopy spolu s daktyloskopickými stopami a DNA mezi nejčastěji se vyskytující kriminalistické stopy na místech trestných činů.

S historií trasologie jsou spojena především jména Eugena Francoise Vidocqa a Hanse Grosse. Eugen Francois Vidocq, zakladatel první moderní policejní organizace Brigade de Sûreté, využíval při objasňování trestné činnosti mimo jiné i odlitky stop obuvi. Hans Gross, autor významné publikace Příručka pro vyšetřovací soudce, patří k zakladatelům moderní kriminalistiky a významně přispěl k rozvoji kriminalistických metod včetně trasologického zkoumání.
Jedním z prvních zdokumentovaných případů využití trasologického zkoumání byl případ vraždy mladé ženy ve Skotsku z roku 1786, známý jako „Richardson case“. Vyšetřovatelé tehdy porovnávali stopy obuvi zajištěné na místě činu s obuví podezřelého a provedli individuální identifikaci na základě rozměrů podešve i specifických znaků vzniklých opotřebením a opravami obuvi.

Trasologické pracoviště Kriminalistického ústavu využívá při dokumentaci a znaleckém zkoumání stop moderní technické vybavení. K digitalizaci stop slouží například bezkontaktní skenery GLScan a TrasoScan, digitální fotografická technika včetně specializovaných osvětlovacích systémů a prosvětlovacích zařízení. Pro zajišťování prašných trasologických stop jsou využívány přístroje pracující na principu elektrostatického náboje, například Vacuum Box, Path Finder nebo Dust Print Lifter.

Při znaleckém zkoumání digitalizovaných stop jsou využívány profesionální programy pro grafickou analýzu obrazových dat, například Lucia Forensic nebo Adobe Photoshop. K zviditelňování a dokumentaci trasologických stop se podle charakteru stopy uplatňují optické, fyzikální i chemické metody.

Sbírky stop obuvi a vzorů podešví jsou vedeny v trasologickém identifikačním systému TRASIS, který byl vyvinut a je centrálně spravován Kriminalistickým ústavem. Systém umožňuje on-line spolupráci trasologických laboratoří v rámci celé České republiky. Je tvořen databází kontrolních otisků podešví včetně souvisejících údajů a databází stop zajištěných na místech trestných činů, která umožňuje vyhledávání souvislostí mezi jednotlivými případy a identifikaci sériové trestné činnosti.

Pracoviště současně spravuje databáze pneumatik, vozidel a dalších objektů trasologického zkoumání. Součástí činnosti je také vědeckovýzkumná práce a řešení projektů v oblasti bezpečnostního výzkumu zaměřených zejména na rozvoj automatizovaných systémů, digitalizaci trasologických stop a využití moderních metod obrazové analýzy.

Mezi specializované činnosti trasologického pracoviště patří také identifikace osob podle otisků nohou uvnitř obuvi, a to zejména v případech, kdy osoba popírá vlastnictví obuvi, jejíž stopy byly nalezeny na místě činu.