Kriminalistická speciální biologie a antropologie

Základem humánní biologie jsou metody a postupy, které vycházejí z poznatků o biologických materiálech a jejich vlastnostech z přelomu 19. a 20. stol., např. průkaz krve, nebo stanovení krevních skupin. V současnosti kriminalistická biologie stále definuje typ a původ biologického materiálu, na které navazují genetická zkoumání umožňující individuální identifikaci. Kriminalistická antropologie do nástupu genetických zkoumání byla jednou z mála metod vedoucích k individuální identifikaci, ať již zemřelých (osteologické expertizy) nebo živých osob (portrétní identifikace). Osteologické zkoumání je i nadále pomocným nástrojem k vytipovávání okruhu možných pohřešovaných osob, nebo identifikačním nástrojem v případech, kdy není k dispozici srovnávací genetický materiál (zejména u osob bez přímých příbuzných, cizinců z některých zemí). Naopak více požadavků je na portrétní identifikaci, což souvisí s dostupností digitálních záznamových zařízení (nejrůznější bezpečnostní a monitorovací kamery), internetu a zvýšenou migrací osob.

Kriminalistická biologie zkoumá stopy živočišného původu – krev, sliny, ejakulát, příp. měkké tkáně a pot. Po zjištění, zda zkoumaný materiál může být biologickou stopou, následují specifické zkoušky k prokázání jeho typu. Speciálními metodami znalci následně zjišťují, zda je materiál lidského či zvířecího původu. U lidského materiálu se poté určuje krevní skupinová vlastnost, krev menstruační, periferní nebo těhotenská. Zoologické zkoumání zahrnuje analýzu krve, slin, kostí, měkkých tkání, zubů a peří obratlovců.

Samostatnou oblastí je kriminalistická entomologie, která na základě druhového složení hmyzu a ostatních bezobratlých, včetně jejich vývojových stadií anebo částí těl, slouží ke stanovení doby kolonizace mrtvého těla, ze které se odvozuje post mortem interval, příp. prokazuje sekundární manipulace s tělem aj.

Botanické zkoumání se zaměřuje na rostlinný materiál související s trestnou činností, např. dřevo, mikroskopické fragmenty rostlinného původu, pyl apod., zejména však na analýzu konopí, lysohlávek a dalšího rostlinného materiálu s obsahem omamných a psychotropní látek a jedů.

Trichologické zkoumání představuje analýzu vlasů a chlupů lidí a chlupů zvířat. U lidských vlasů znalci popisují jejich morfologické a metrické znaky, typy poškození, patologické markanty, způsob separace, charakter apikálního zakončení atd. Posouzení vývojové fáze lidského trichologického materiálu je důležité z hlediska jeho potenciální vhodnosti k analýze jaderné DNA. Zvířecí chlupy jsou předmětem zkoumání při řešení dopravních nehod zaviněných zvěří, pytláctví a pašování zákonem chráněných druhů savců.

Antropologická osteologická expertiza se věnuje zkoumání a identifikaci zejména kompletně skeletovaných lidských pozůstatků či ostatků, tzn. kosterního materiálu bez zbytků měkkých tkání. Zkoumání je zaměřeno na zjišťování původu kostí (lidský vs. zvířecí), u lidského materiálu pak na určení stáří nálezu, počtu jedinců, jejich věku, pohlaví, výšky, etnické afinity, popis stavu chrupu a nalezení jakýchkoli posttraumatických či patologických znaků. Identifikační proces zahrnuje porovnání post mortem zjištění s ante mortem údaji vytipovaného jedince. V případě shody se přistupuje k tzv. superprojekční metodě - promítnutí obrazu lebky do portrétu, popř. rentgenového snímku hlavy pohřešované osoby. V případě absence ante mortem údajů následuje faciální rekonstrukce, která dvojrozměrně či trojrozměrně modeluje obličej na podkladě lebky.

Antropologická portrétní identifikace spočívá v porovnávání vnějších znaků (morfologických i metrických) na obličejích osob zachycených na statickém či dynamickém záznamu (fotografiích a videozáznamech). Počítačový program wPORIDOS je využíván Policií ČR pro sestavování portrétů hledaných osob (pachatelů trestné činnosti), a to na podkladě výpovědí poškozených a očitých svědků.