Kriminalistický ústavKriminalistická mechanoskopie
Mechanoskopie představuje kriminalistické odvětví zabývající se identifikací nástrojů a jiných technických prostředků, způsobem jejich použití a mechanismem jejich působení při trestné činnosti. Vychází z poznatků mechaniky, fyziky a technických oborů zaměřených na konstrukci a funkci nástrojů a zařízení.
Historie mechanoskopického zkoumání sahá hluboko do minulosti. Již ve 12. století byly v Číně porovnávány tvary sečných poranění s tvarem použitých zbraní. Význam mechanoskopických stop pro kriminalistickou praxi následně popsal Hans Gross ve své publikaci Handbuch für Untersuchungsrichter als System der Kriminalistik z roku 1893, kde zdůraznil význam zajišťování stop po nástrojích na místě činu. Na území České republiky provedl první pokusy o identifikaci nástrojů vrchní strážmistr četnictva Ladislav Havlíček v roce 1927.
Objektem mechanoskopického zkoumání jsou zejména nástroje použité při trestné činnosti a stopy vzniklé jejich působením na různých materiálech. Zkoumány jsou například poškozené mechanické zábranné systémy, bezpečnostní dveře, zámky, autozámky, trezory, sejfy, plomby, pečetě, části motorových vozidel, textilie, rozbitá skla nebo kovové a dřevěné předměty se stopami mechanického poškození. Součástí znalecké činnosti je také porovnávání oddělených částí předmětů a nástrojů nebo zkoumání mechanicky poškozených částí zařízení a dopravních prostředků.
Mechanoskopické pracoviště Kriminalistického ústavu využívá při dokumentaci a zkoumání stop moderní technologie umožňující jejich zviditelňování, detailní analýzu a porovnávání. Pro dokumentaci jsou využívány metody 2D i 3D zobrazení a specializované zobrazovací systémy určené pro přesné zachycení struktury a charakteru stop nástrojů.
Mechanoskopie nachází uplatnění také v oblasti odhalování drogové kriminality. Lisovací zařízení používaná při výrobě bloků omamných látek zanechávají na jejich povrchu specifické znaky a nerovnosti, které mohou sloužit k identifikaci konkrétního zařízení. K porovnávání těchto stop byl ve spolupráci několika útvarů Policie České republiky včetně Kriminalistického ústavu vyvinut databázový systém Reliéf. Tento systém umožňuje převod zjištěných markantů do elektronické podoby a jejich následné automatizované porovnávání s dalšími evidovanými stopami. Vedle důkazní hodnoty mají tato zjištění význam také pro odhalování souvislostí mezi jednotlivými případy a objasňování organizované trestné činnosti. Systém je v současnosti využíván i v rámci mezinárodní policejní spolupráce prostřednictvím Interpolu.