Kriminalistická genetika

V kriminalistice ji poprvé využil v roce 1987 britský vědec Alec Jeffreys, který v případu vraždy a znásilnění dvou dívek v hrabství Leicestershire ztotožnil biologické stopy z místa činu s konkrétním mužem. O čtyři roky později byla analýza DNA poprvé využita i u nás, a to při objasnění brutální vraždy studentky v Brně v budově Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Profesor Ferák pomocí analýzy DNA potvrdil výskyt krve oběti na oblečení podezřelého. V KÚ se počátky laboratorních analýz DNA datují do roku 1992. V té době byl vyškolen první znalec v odvětví genetika Jaroslav Brouček v laboratořích FBI.

Genetická analýza je v současné době nejžádanějším zkoumáním v kriminalistice. Uplatňuje se při vyšetřování všech druhů trestných činů. Výsledkem analýzy DNA je tzv. profil DNA, který je pro každého člověka jedinečný. Nejčastěji se zkoumá biologický materiál lidského původu – bukální stěry, krev, měkké tkáně, kosterní nálezy, trichologický materiál, sperma a další. Genetickému zkoumání předchází biologická analýza, které určí typ a původ buněk. Pak je zcela zřejmé, z jakého konkrétního materiálu byl profil DNA stanoven.

Laboratoř genetiky Kriminalistického ústavu zpracovává standardní analýzu jaderné DNA, která vede k individuální identifikaci osoby. Porovnáním profilu DNA srovnávacích vzorků (bukálních stěrů) s profilem DNA ze stopy lze jednoznačně určit osobu, jejíž biologický materiál byl zajištěn na místě trestného činu. Znalci provádí rovněž speciální analýzy Y a X chromozomu a mitochondriální DNA, které ovšem neumožňují individuální identifikaci a používají se většinou jako doplňková zkoumání. Od ledna 2007 je v provozu samostatná laboratoř (LABUS), která analyzuje pouze srovnávací vzorky osob z celé ČR.

Pracoviště je vybaveno nejmodernější přístrojovou technikou - roboty na izolaci DNA, PCR cyclery, přístroje pro real-time PCR, sekvenátory, zařízení pro MPS a další. Od roku 2002 je v Kriminalistickém ústavu vedena kriminalistická databáze DNA, která obsahuje profily DNA osob obviněných a odsouzených, profily DNA stop z míst neobjasněných trestných činů, profily DNA neznámých mrtvol, obětí trestných činů aj. Díky databázi se daří objasňovat i dosud nevyřešené případy, lze vysledovat sériovost a recidivu pachatelů. Využití informací z databáze probíhá i na mezinárodní úrovni, jednak cestou mezinárodní policejní spolupráce a jednak podle pravidel prümských rozhodnutí.

Genetici se kromě vlastní znalecké činnosti věnují také výzkumu – řešení projektů z nejrůznějších oblastí kriminalistické genetiky. Aktivně působí v rámci pracovní skupiny genetiky v Evropské síti forenzních institucí (ENFSI). Dva z nich pracovali v roce 2005 přímo na ostrově Phuket v Thajsku, kde v rámci mezinárodního týmu pomáhali identifikovat tisíce obětí ničivé vlny tsunami.

Kriminalistická genetika poskytuje znalecké výstupy na úrovni laboratoří vyspělých světových zemí. Využívané laboratorní postupy a metody byly podrobeny náročné akreditaci, která zaručuje kvalitu práce. Znalci se rovněž pravidelně účastní mezinárodních srovnávacích testů GEDNAP.

K úspěchům oddělení se řadí identifikace kosterních archeologických nálezů pocházejících z 9. století našeho letopočtu.