Fyzikální chemie

V první řadě se jedná o zkoumání mikrostop. V literatuře se pojem „mikrostopa“ objevuje poprvé na přelomu 19. a 20. století, kdy francouzský kriminalista Edmond Locard využil mikrostopy při vyšetřování vraždy muže. První jejich praktické využití bylo popsáno v roce 1904, kdy na oděvu zavražděné ženy byly nalezeny fragmenty červeného a šedého textilního vlákna, částice šňupavého tabáku, uhlí a koksu. Na oděvu podezřelého byly nalezeny materiály stejného druhu.Uvedený příklad ilustruje rozmanitost zkoumaných stop – jedná se o fragmenty vláken, nátěrové systémy, ať již automobilové či stavební, termogenetické částice, mezi něž patří povýstřelové a povýbuchové zplodiny, zplodiny vzniklé aktivací pyropatrony airbagů, částice vzniklé při broušení, řezání apod. Samostatnou oblastí je zkoumání barevných vrstev, - pigmentů, barviv, a dalších materiálů uměleckých děl. Tyto analýzy jsou ve znalecké praxi vyžadovány v souvislosti s vyšetřováním trestné činnosti padělání obrazů a jejich distribuce.

S objekty velikosti mikrostop se můžeme dále setkat v oblasti analýzy a komparace fragmentů skel, kovových fragmentů či otěrů, při provádění morfologické analýzy vláken žárovek po dopravních nehodách, zkoumání lomů a struktur materiálů (často ve spolupráci se znalci z odvětví technických zkoumání). Předmětem zkoumání jsou rovněž zeminy, neboli stopy petrologického či mineralogického charakteru a jejich komparace.

Nedílnou součástí fyzikálně-chemického zkoumání je i zjišťování příčin požárů,  spočívající v dokazování přítomnosti akcelerantů na místech požárů a jejich identifikace. Dále zkoumání rozličných materiálů včetně textilních z pohledu možnosti vzniku náboje  statické elektřiny, stejně jako zkoumání iniciačních prostředků, např. tzv. zápalných lahví, a to jak z hlediska chemického složení obsahu, tak i konstrukce, funkčnosti a možných následků jejich použití.

Spektru prováděných zkoumání odpovídá i různorodost přístrojového vybavení. Znalci využívají polarizační optické mikroskopy, digitální a komparační mikroskopy, elektronové mikroskopy s energiově disperzní mikroanalýzou, včetně možnosti použití fokusovaného iontového svazku a katodoluminiscence, systémy obrazové analýzy, mikrospektrofotometry pro kvantitativní komparaci barevnosti, zařízení pro měření indexu lomu skel (LUCIA RI). V poslední době se ve znalecké praxi začíná uplatňovat i metoda Ramanovy spektroskopie. Při detekci a analýze anorganických složek drog a výbušnin se uplatňují zejména metody rentgenové fluorescenční spektrometrie a iontové chromatografie, ale často se nelze obejít ani bez klasických „zkumavkových“ reakcí, které nám mohou poskytnout orientační a rychlou informaci o zkoumané látce.

Mnohé otázky spojené s běžnou znaleckou činností, ale i nové postupy a metody analýzy jsou řešeny v rámci aplikovaného výzkumu.