Účastník dopravní nehody

Dopravní nehoda je událost s potenciálně traumatizujícím dopadem, přičemž vážná dopravní nehoda je v našich podmínkách nejčastějším typem traumatické události. Jaké jsou možné reakce účastníka dopravní nehody a na koho se obrátit?

Dopravní nehoda může u zasažených osob nabourat pocit bezpe­čí a jistoty. Dotyčný může prožívat stres, úzkost, strach, šok, bezmoc a ztrátu kontroly nad situací. Psychickou zátěž zažívají nejen přímí účastníci nehody (poškození, viníci), ale i svědci, rodinní příslušníci a blízcí účastníků nehody či osoby poskytující první pomoc.

Neprodleně po nehodě bývá důležité poskytnout první psychologickou pomoci. Jejím cílem je stabilizace, posílit bezpečí (zajistit fyzické bezpečí a základní potřeby), orientaci v situaci (poskytnout informace o situaci a o tom, co bude následovat) a v případě potřeby zprostředkovat návaznou péči.

Bezprostřední psychická odpověď na nehodu se označuje jako akutní stresová reakce. V prvních okamžicích se často objevuje ustrnutí se zúžením vědomí a vnímání, člověk hůře zpracovává informace, může být dezorientovaný. Typické projevy se skládají z tělesných, emočních a kognitivních symptomů. Tělesně se často objevuje zrychlený tep, pocení, třes, nevolnost, někdy i hyperventilační obtíže. Emočně může dominovat úzkost, bezmoc, beznaděj, depresivní ladění, zlost a podrážděnost; část lidí naopak popisuje dočasnou emoční necitlivost. V oblasti myšlení jsou časté poruchy pozornosti, vtíravé obrazy o události, zhoršení krátkodobé paměti a někdy i částečná či úplná amnézie na období kolem nehody. U mnoha lidí akutní stresová reakce spontánně odezní během hodin až několika dnů, může mít ikolísavým průběhem, to znamená jeden den je lepší, další den horší. Přibližným orientačním bodem je, že pokud výrazné potíže přetrvávají déle než 4–6 týdnů, případně se znovu významně zhorší a omezují běžné fungování (spánek, příjem potravy, práce, vztahy), je vhodné vyhledat odborníka.

Někdy se mohou obtíže přetrvávat a rozvíjet se i v delším časovém období, v takovém případě mluvíme nejčastěji o posttraumatické stresové poruše (PTSD). Ta se typicky projevuje znovuprožíváním traumatické události ve snech (noční můry) nebo v bdělosti (intruzivní vzpomínky, flash-backy), (vtíravé vzpomínky, flashbacky, děsivé sny), vyhýbáním (situacím, místům i jízdě; velmi časté je například vyhýbání se řízení automobilu nebo jízdě jako spolujezdec), změnami v prožívání a kognici (emoční otupělost, vina, stud, depresivní symptomatika, ztráta zájmu) a zvýšenou dráždivostí a ostražitostí (poruchy spánku, lekavost, podrážděnost, někdy panické ataky). Posttraumatická stresová porucha se často projevuje i somatickými po­tížemi. Zasažené osoby mohou trpět různými bolestmi, může se u nich objevovat třes, brnění v končetinách, pocení, ta­chykardie, hyperventilace aj.

Po dopravní nehodě je běžné, že se člověk cítí „jinak“ než obvykle, v nejistotě, napětí, s tělesnými projevy stresu a narušeným spánkem. Má smysl poskytnout si první psychologickou pomoc, tedy stabilizovat tělo, nepřetěžovat se detailním rozebíráním, využít přirozené zdroje sociální podpory. Pokud se však obtíže nelepší, zhoršují nebo výrazně omezují každodenní život, odborná intervence je na místě jako prevence rozvoje či chronifikace posttraumatických potíží.

Užitečné kontakty:

• Projekt Ponehodové péče poskytuje poradenství, kontakty - www.ponehodovapece.cz

• České sdružení obětí dopravních nehod podporuje zájmy a práva poškozených lidí při dopravních nehodách a pozůstalých - www.csodn.cz

• ·Česká kancelář pojistitelů – řeší otázky pojistných událostí, rady pro motoristy – www.ckp.cz

• Občanské poradny – bezplatná (prvotní) sociálně-právní pomoc pro občany, na webových stránkách je uveden seznam všech 43 poraden v ČR - www.obcanskeporadny.cz

• Liga lidských práv – užitečné právní informace pro občany (nejen z řad obětí trestné činnosti), materiály, doporučení, kontakty - www.llp.cz

• Linka první psychické pomoci: 116 123 (pro dospělé v krizi) - nonstop, zdarma