Interní akty řízení Policie ČR upravující provoz linky tísňového volání 158

Žadatel v bodu č. 10. své žádosti, kterou v ostatních bodech, včetně části bodu č. 10. vyřídilo Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, požadoval:

„10. Informaci, zda existují interní předpisy, metodické pokyny nebo služební akty řízení upravující provoz tísňové linky 158, identifikaci operátorů, evidenci hovorů a kontrolu jejich činnosti. Pokud ano, žádám o jejich označení a poskytnutí v rozsahu umožněném právními předpisy.“

Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje v této souvislosti poskytlo žadateli následující informace:

„10) Činnost integrovaných operačních středisek policie a linka tísňového volání 158 jsou upraveny: 

- Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky

- Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

- Vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací

- Interní akt řízení ZPPP č. 109/2009, o operačních střediscích, kterým se upravuje jednotný výkon služby operačních středisek Policie České republiky

- Interní akt řízení ZPPP č. 19/2005, kterým se upravuje provozování integrovaného komunikačního a řídícího systému "DISPEČER – MAJÁK 158"

- Interní akt řízení RPP č. 52/2014, kterým se upravuje zkušební provoz jednotného řízení sil a prostředků a sledování dojezdových časů.“

Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje zároveň zpravilo žadatele o postoupení jeho žádosti Policejnímu prezidiu České republiky k vyřízení té části jejího bodu č. 10., kterou žadatel požadoval poskytnutí identifikovaných interních aktů řízení Policie České republiky upravujících provoz linky tísňového volání 158 v rozsahu umožněném právními předpisy.

Policejní prezidium České republiky poskytlo žadateli následující informace.

Závazný pokyn policejního prezidenta č. 109/2009, o operačních střediscích, v platném a účinném znění, upravuje jednotný výkon služby operačních středisek Policie České republiky a činnost příslušníků a zaměstnanců Policie České republiky v nich zařazených. Tento interní akt řízení ve svém článku 2 písm. i) definuje pojem „tísňová výzva“ jako

„i) telefonický podnět fyzické osoby, jehož obsahem jsou informace odůvodňující provedení neodkladného zákroku v případech přímého ohrožení života nebo majetku a informace vztahující se k podezření ze spáchání nebo spáchání závažné trestné činnosti, pátrání po pohřešovaných a hledaných osobách, pátrání po odcizených vozidlech, haváriím, výbuchům a živelním pohromám, dopravním nehodám, komunikačním závadám a odtaženým vozidlům.“

Citovaný interní akt řízení ve svém článku 4 písm. e) uvádí jako jeden ze základních úkolů operačního střediska

„e) k plnění svých úkolů využívá integrovaný komunikační a řídicí systém Dispečer-Maják 158,“

a mezi dalšími úkoly operačního střediska v čl. 5 jmenuje

„g) spravuje národní číslo tísňového volání 158 (dále jen „linka 158“) na vlastním území a spolupracuje se správcem jednotného evropského čísla tísňového volání 112,

h) přijímá tísňové výzvy na linku 158 a na jejich základě činí neodkladná a účinná opatření za využití systému Maják 158.“

V článku 14 tento interní akt řízení upravuje zásady komunikace a stanoví, že

„(3) Při přijímání telefonických oznámení na linku 158 se pracovníci operačních středisek představuji slovy „POLICIE“ s uvedením místa spádové oblasti linky 158. Pokud volající vyžaduje další upřesnění, pracovník operačního střediska sdělí název pracoviště (popřípadě pořadové číslo pracoviště), kde telefonickou výzvu přijal.

(4) Pokud obsah oznámení na linku 158 nemá charakter tísňové výzvy pracovník operačního střediska je oprávněn po předchozím upozornění hovor ukončit.“

Příloha č. 1 uvedeného aktu řízení upravuje organizaci výkonu činností operačních středisek a ve svém článku 1 odst. (5) stanoví, že policista příjmu linky 158

„a) přijímá tísňové výzvy na linku 158 za využití systému Maják 158, vyhodnocuje je, klasifikuje dle závažnosti a zpracovává podle místní a věcné příslušnosti k přijetí nezbytných opatření,

b) spolupracuje s pracovištěm hasičského záchranného sboru spravujícím jednotné evropské číslo tísňového volání 112.“

Ostatní ustanovení uvedeného interního aktu řízení se nevztahují k provozu linky tísňového volání 158 ani k postupu příslušníků Policie České republiky, kteří ji obsluhují.

Závazný pokyn policejního prezidenta č. 19/2005, kterým se upravuje provozování integrovaného komunikačního a řídícího systému "DISPEČER - MAJÁK 158", v platném a účinném znění, stanoví zásady provozování a užívání uvedeného integrovaného komunikačního a řídícího systému a ve svém článku 2 uvádí, že

„(1) Systém je provozován za účelem zautomatizování a zjednodušení administrativních činností na operačních střediscích spočívajících zejména v dokumentaci údajů (včetně osobních) týkajících se tísňových výzev, relevantních reakcí na ně a opatření přijatých k nápravě poruchového stavu (dále jen „údaj“). Údaje jsou v systému ukládány v datové podobě.“

V článku 3 tento interní akt řízení definuje „tísňovou výzvu“ jako

a) oznámení sdělené na telefonní lince národního čísla tísňového volání 158 nebo telefonní lince mezinárodního čísla telefonického centra tísňového volání 112

1. vyžadující okamžité řešení ze strany policie nebo jiných subjektů integrovaného záchranného systému,

2. využitelné k objasnění trestné činnosti nebo k řešení situací ohrožujících život a zdraví osob či veřejný pořádek,

3. jinak významné,“

a dále definuje „poruchový stav“ jako

„c) protiprávní jednání nebo každou událost zhoršující bezpečnostní situaci na daném teritoriu.“

V čl. 5 citovaný interní akt řízení určuje obsah systému:

„(1) Systém obsahuje údaje o

a) fyzických osobách,

b) akcích a událostech,

c) nasazených policejních silách a prostředcích,

d) přijatých opatřeních,

e) uživatelích.

(2) V systému jsou zpracovávány osobní údaje o

a) pachatelích,

b) spolupachatelích,

c) oznamovatelích,

d) svědcích,

e) poškozených,

f) podezřelých,

g) pohřešovaných.

(3) K osobám uvedeným v odstavci 2 jsou v systému zpracovávány

a) titul, jméno, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození a rodné číslo,

c) pohlaví,

d) státní příslušnost,

e) číslo telefonní linky, ze které je činěna tísňová výzva, včetně jména, příjmení a adresy.

(4) Zdrojem údajů zpracovávaných k fyzickým osobám je tísňová výzva. Sdělené údaje se ověřují v čase jejich vložení do systému v evidenci obyvatel a v evidencích vedených policií.“

Ostatní ustanovení uvedeného interního aktu řízení se nevztahují k provozu linky tísňového volání 158 ani k postupu příslušníků Policie České republiky, kteří ji obsluhují.

Rozkaz policejního prezidenta č. 52/2014, kterým se upravuje zkušební provoz jednotného řízení sil a prostředků a sledování dojezdových časů, v platném a účinném znění, se vztahuje k provozu linky tísňového volání 158 a k postupu příslušníků Policie České republiky, kteří ji obsluhují, pouze v příloze č. 2 tohoto interního aktu řízení, která ve svém článku 1 stanoví, že

„(1) Policista příjmu linky 158 provádí zpravidla

a) získání základních informací od oznamovatele (pomocí otázek – KDO, CO, KDY, KDE, JAK, ČÍM, PROČ),

b) opatření směřující k okamžitému vyslání sil a prostředků na místo určení v případě nebezpečí z prodlení,

c) založení akce v systému pro operační řízení ke každému podnětu majícímu charakter tísňové výzvy a označení akce příslušným typem události,

d) vyhodnocení závažnosti podnětu a v případě splnění podmínek označení založené akce v systému pro operační řízení příznakem událost FHQ,

e) předání akce pracovišti operačního střediska pro řízení a koordinaci sil a prostředků.“

(Událost FHQ – First Hour Quintet – je definována jako aktuální děj vyžadující neprodlené nasazení sil a prostředků.)

PhDr. Jiří Vokuš, 30. září 2026