Informace ke služebním úkonům

Žadatel žádal poskytnutí informací, a to ve znění žádosti:

"... Vážení, Úřad městské části Praha 5, Odbor dopravy, jako povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, obdržel žádost o poskytnutí fotografií pořízených při dokumentaci přestupků v provozu na pozemních komunikacích spočívajících v překročení nejvyšší dovolené rychlosti. Požadované fotografie byly pořízeny hlídkami Policie ČR, OŘP Praha II - Dopravní inspektorát prostřednictvím měřicího zařízení TruCAM II a byly správnímu orgánu MČ Praha 5 předány jako podklad pro výkon působnosti v oblasti projednávání přestupků v provozu na pozemních komunikacích. Kontaktovali jsme Dopravní inspektorát Policie České republiky, OŘP Praha II jakožto původce těchto fotografií (podkladů) s odbornými znalostmi o jejich obsahu, účelu a možných dopadech jejich zpřístupnění s žádostí o stanovisko, který nám sdělil, že tyto informace ze strany PČR může podávat pouze Kancelář ředitele krajského ředitelství v Praze. V návaznosti na to se na vás obracíme a žádáme o vaše stanovisko k následujícím otázkám:

1. Domnívá se Policie České republiky, že fotografie pořízené systémem TruCAM II obsahují údaje, které mohou vést k přímé či nepřímé identifikaci osob, a to nejen provozovatelů nebo řidičů vozidel, ale i dalších osob zachycených na fotografiích (spolujezdců, chodců, cyklistů apod.)?

2. Má Policie České republiky za to, že poskytnutí těchto fotografií třetím osobám mimo konkrétní přestupkové řízení by mohlo představovat zásah do práv nebo oprávněných zájmů osob zachycených na fotografiích, popřípadě jiných osob, jejichž údaje jsou z fotografií zjistitelné?

3. Považuje Policie České republiky fotografie pořízené systémem TruCAM II za podklady, jejichž zveřejnění nebo poskytování široké veřejnosti může vést k odhalení konkrétních postupů Policie České republiky při dokumentaci dopravních přestupků nebo technických možností používaných měřicích zařízení?

4. Mohlo by podle názoru Policie České republiky poskytování takových fotografií osobám, které nejsou účastníky konkrétního řízení, ztížit nebo ohrozit výkon kontrolní a dohledové činnosti Policie České republiky v oblasti bezpečnosti silničního provozu?

5. Disponuje Policie České republiky metodickým stanoviskem, interním předpisem nebo ustálenou praxí týkající se poskytování, zveřejňování či dalšího šíření fotografií pořízených při dokumentaci přestupků v silničním provozu?

6. Doporučuje Policie České republiky při případném poskytování takových fotografií provádět anonymizaci nad rámec zakrytí registračních značek vozidel, případně které údaje či prvky obrazu považuje za nezbytné chránit?

Žádáme o sdělení stanoviska, které bude možné zohlednit při posouzení žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb." ..."

Povinný subjekt předmětnou žádost posoudil a v souladu s ustanovením § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona žadateli poskytl následující:

Ad 1) Povinný subjekt považuje fotografie pořízené rychloměry TruCAM 2 za záznamy obsahující osobní údaje, které mohou vést k přímé či nepřímé identifikaci osob. Dotčené osoby přitom nezahrnují pouze řidiče a provozovatele vozidel, ale jakékoli další spolucestující či kolemjdoucí zachycené na snímku. Z právního a metodického hlediska povinný subjekt s těmito daty nakládá následovně:

Klasifikace fotografií z TruCAM 2

• Obsah osobních údajů: Digitální fotografie zachycují nejen registrační značku (RZ/SPZ) a vozidlo, ale v závislosti na světelných podmínkách a úhlu měření také obličeje osob uvnitř vozu nebo v jeho okolí.

• Možnost identifikace: Kombinace vysokého rozlišení přístroje TruCAM 2, mapových údajů, času a registru vozidel umožňuje policii i správním orgánům spolehlivě ztotožnit konkrétní fyzické osoby.

Zpracování těchto fotografií podléhá přísnému režimu ochrany osobních údajů (GDPR a zákon o zpracování osobních údajů):

• Účelovost: Snímky jsou pořizovány výhradně za účelem dokumentace, odhalování a projednávání přestupků či trestných činů.

• Přístup a předávání: K fotografiím mají přístup pouze oprávnění policisté a následně příslušné správní orgány (obecní úřady) v rámci přestupkového řízení.

• Ochrana nezúčastněných osob: Pokud jsou na fotografii viditelné třetí osoby (např. spolucestující nebo chodci), které nespáchaly přestupek, jsou tyto údaje považovány za nadbytečné. V případě poskytování spisového materiálu nebo zveřejňování informací se obličeje těchto nezúčastněných osob důsledně anonymizují (rozmazávají).

Ad 2) Povinný subjekt má jednoznačně za to, že poskytnutí neanonymizovaných fotografií z přestupkového řízení třetím osobám mimo rámec daného řízení by představovalo neoprávněný zásah do práv a oprávněných zájmů dotčených osob. Pokud kdokoli žádá o dokumentaci či fotografie z přestupku (například podle informačního zákona), povinný subjekt tyto materiály poskytuje výhradně v nezbytné anonymizované podobě, aby ochránila osobní údaje a soukromí zachycených jedinců.

Hlavní důvody a právní argumentace povinného subjektu:

1. Ochrana osobních údajů (GDPR): Podoba člověka, registrační značka vozidla (SPZ) nebo informace o chování konkrétní osoby při komunikaci s policií jsou považovány za osobní údaje. Podle Evropského nařízení GDPR a zákona o zpracování osobních údajů nemá povinný subjekt relevantní právní důvod poskytovat tyto informace třetím osobám bez výslovného souhlasu dotčeného člověka.

2. Zásah do soukromí a osobnostních práv: Poskytnutí nebo zveřejnění identity osoby podezřelé z přestupku mimo oficiální správní řízení porušuje ochranu projevů osobní povahy a soukromého života, které garantuje občanský zákoník.

3. Účelová licence policie: Povinný subjekt je sice oprávněna pořizovat fotografie a nahrávky bez souhlasu občanů, toto právo je však zákonem striktně omezeno výhradně pro účely plnění jejích úkolů (tedy pro odhalování a dokumentaci konkrétního přestupku). Jakékoli další šíření mimo toto řízení je nepřípustné.

4. Výjimky z úplného odepření: Povinný subjekt fotografii či záznam bez anonymizace poskytne pouze v zákonem jasně vymezených situacích a to :

a) Účastníkům řízení: Přímo obviněnému z přestupku nebo jeho zmocněnci v rámci práva na nahlížení do spisu.

b) Příslušným orgánům: Například městskému úřadu nebo magistrátu, kterému je přestupek postoupen k dořešení ve správním řízení.

c) Pátrání: Pokud je poskytnutí nebo zveřejnění fotografie nezbytné pro účely pátrání po totožnosti neznámého pachatele přestupku či trestného činu.

Ad 3) Povinný subjekt standardně nepovažuje samotné fotografie pořízené systémem TruCam II za podklady, jejichž zveřejnění nebo poskytnutí veřejnosti by mohlo ohrozit její taktické postupy nebo odhalit utajované technické možnosti. Fotografie z rychloměrů TruCam II jsou v rámci přestupkových řízení běžnou součástí důkazního materiálu, k němuž mají účastníci řízení plný přístup, a povinný subjekt informace o tomto zařízení pravidelně a otevřeně poskytuje veřejnosti.

Klíčové důvody a souvislosti:

1. Veřejně dostupné technické parametry: Specifikace a návody k laserovému rychloměru TruCam II jsou volně přístupné. Policie ČR standardně na základě informačního zákona poskytuje počty těchto zařízení i základní metodiku jejich využívání. Zveřejnění samotné fotky z měření proto nepřináší žádné nové, utajované technické informace.

2. Absence speciální taktiky: Povinný subjekt oficiálně uvádí, že pro jednotlivá měřicí zařízení nejsou určeny žádné speciální utajované metodiky. Policisté se řídí standardním návodem k obsluze výrobce a obecným pokynem ředitele služby dopravní policie pro dohled nad bezpečností silničního provozu.

3. Poskytování informací vs. ochrana postupů: Podle § 11 odst. 1 písm. a) informačního zákona může policie odmítnout poskytnout informace, které by ohrozily plnění úkolů policie nebo odhalily její taktiku. U fotografií z TruCam II se však toto omezení neuplatňuje, protože samotný snímek pouze dokumentuje spáchání konkrétního dopravního přestupku.

4. Ochrana osobních údajů (GDPR): Jediným reálným důvodem pro omezení plného plošného zveřejňování těchto fotografií široké veřejnosti ze strany policie není ochrana policejního tajemství, ale ochrana osobních údajů dotčených osob (např. obličeje řidiče, spolujezdců nebo registrační značky vozidla), pokud by tyto údaje nebyly anonymizovány.

Ad 4) Podle právního názoru a běžné rozhodovací praxe povinných subjektů (včetně Policie České republiky) by poskytování takových fotografií třetím osobám, které nejsou účastníky řízení, mohlo ztížit nebo ohrozit výkon kontrolní a dohledové činnosti v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Při posuzování žádostí o tyto informace (např. podle informačního zákona) Policie ČR standardně argumentuje následujícími důvody:

1. Ohrožení taktiky a metodiky dohledu:

a) Vyzrazení stanovišť a technických limitů: Fotografie z měřicích zařízení (radarů) často obsahují metadata, přesné souřadnice, úhly záběru nebo specifické identifikační znaky měřicí techniky.

b) Ztráta momentu překvapení: Pokud by k těmto datům měl přístup kdokoli, bylo by možné mapovat přesné vzorce chování hlídek, efektivitu konkrétních radarů a časové úseky kontrol. To by vedlo k maření účelu dohledu nad bezpečností silničního provozu.

2. Ochrana osobních údajů a soukromí (GDPR):

a) Záznamy třetích osob: Na fotografiích z radarů a úsekových měření bývá zachycen nejen řidič, ale často i spolujezdci, chodci nebo registrační značky jiných, zcela nezúčastněných vozidel.

b) Nemožnost plné anonymizace: V mnoha případech by plošná distribuce a s ní spojená nutnost masivní anonymizace (začerňování tváří a SPZ) představovala takovou administrativní zátěž, která by paralyzovala běžný výkon služby.

3. Princip neveřejnosti přípravného a správního řízení:

a) Omezení pro neúčastníky: Informace ze spisů (včetně důkazních fotografií) jsou určeny výhradně pro potřeby dokazování v konkrétním správním či trestním řízení. Osoby, které nejsou účastníky řízení, nemají právní nárok na nahlížení do spisu ani na poskytování důkazních materiálů, neboť by tím mohlo dojít k ovlivňování svědků či maření objasňování přestupku. Z těchto důvodů povinný subjekt (případně příslušné obecní úřady, kterým jsou záznamy postupovány) žádosti třetích osob o poskytnutí radarových fotografií odmítá, nejčastěji s odkazem na ochranu práv třetích osob a ochranu plnění úkolů policie při odhalování trestné činnosti nebo přestupků.

Ad 5) Povinný subjekt disponuje konkrétními vnitřními předpisy a ustálenou praxí, které přesně upravují nakládání s dokumentací dopravních přestupků, včetně fotografií z radarů či kamer.

Postup policie při zpracování, poskytování a zveřejňování těchto materiálů podléhá následujícím pravidlům:

1. Interní akty řízení (IAŘ) a metodiky: Hlavním vnitřním předpisem upravujícím práci dopravní policie je Pokyn policejního prezidenta č. 300/2020, kterým se upravuje postup na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Na tento pokyn navazují specifické metodiky, jako je Pokyn ředitele ředitelství služby dopravní policie č. 2/2021. Tyto předpisy stanovují, že pořízená fotografie je digitálním důkazním prostředkem, který tvoří nedílnou součást spisového materiálu (tzv. záznamu o přestupku).

2. Další šetření a předávání dokumentace: Pokud policie nezpracuje přestupek na místě (např. v příkazním řízení) nebo jej odhalí automatizovaný systém, fotografie se stává podkladem pro správní řízení.

Ustálená praxe: Povinný subjekt kompletní spisový materiál (včetně nezměněného originálu fotografie z pevného disku měřícího zařízení) postoupí příslušnému obecnímu úřadu s rozšířenou působností (dopravně-správnímu úřadu) k dalšímu šetření. Povinný subjekt si originály fotografií pro vlastní potřeby plošně neponechává mimo rámec zákonných archivačních lhůt.

3. Poskytování fotografií účastníkům řízení: Řidič nebo provozovatel vozidla má právo se s fotografií seznámit, proces má však jasná pravidla:

a) Nahlížení do spisu: Primární cestou k získání fotografie je právo nahlížet do spisu podle správního řádu, a to buď u Policie ČR (dokud věc šetří), nebo následně u příslušného magistrátu/úřadu.

b) Zákon o svobodném přístupu k informacím: Pokud občan žádá o fotografii podle zákona č. 106/1999 Sb., policie fotografii standardně poskytne, avšak výhradně v anonymizované podobě. Důsledně se začerňují osobní údaje, obličeje spolucestujících a případně i jiné registrační značky, aby byla dodržena ochrana soukromí a nařízení GDPR.

4. Zveřejňování fotografií veřejnosti / médiím: Zveřejňování záběrů z dokumentace přestupků podléhá přísnému testu proporcionality a interním pravidlům odborů tisku a prevence PČR. Fotografie z běžných přestupků (např. řadové překročení rychlosti) se veřejně zásadně nezveřejňují. K publikování (např. na sociálních sítích PČR nebo v médiích) dochází pouze v ojedinělých případech, kdy je to nezbytné pro preventivně-výchovnou činnost (např. extrémní hazard, jízda v protisměru na dálnici). I v takovém případě dochází k důsledné anonymizaci (rozmazání obličeje, RZ vozidla a všeho, co by mohlo vést ke ztotožnění konkrétní osoby širokou veřejností).

Ad 6) Povinný subjekt i Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) striktně vyžadují anonymizaci dalších prvků na fotografiích nad rámec registračních značek (RZ/SPZ). Zveřejnění samotné registrační značky ve spojení s konkrétním vozidlem na veřejně přístupných místech sice nemusí být vždy porušením zákona, avšak rizikem je vznik kombinace informací, která vede k přímé nebo nepřímé identifikaci konkrétní osoby.

Při poskytování nebo veřejném sdílení takových materiálů (např. z palubních kamer nebo nehod) je nezbytné chránit následující klíčové prvky obrazu:

1. Prvky podléhající povinné anonymizaci:

a) Obličeje řidičů a spolujezdců: Podoba člověka je chráněna občanským zákoníkem a nařízeními GDPR. Obličeje posádky vozu i náhodných kolemjdoucích musí být bezpodmínečně rozmazány nebo překryty.

b) Identifikační znaky na vozidle: Specifické polepy, reklamní loga firem, neobvyklé úpravy (tuning) nebo unikátní poškození karoserie, které by mohly vozidlo jednoznačně ztotožnit s konkrétním majitelem v daném regionu.

c) Osobní dokumenty a tiskoviny: Jakékoliv dokumenty (např. řidičské průkazy, faktury, parkovací karty nebo smlouvy), které by ležely za čelním sklem nebo na palubní desce a byly čitelné.

d) Služební a identifikační údaje třetích osob: V případě, že jsou na snímku zachyceny třetí osoby (např. svědci či poškození), nesmí být viditelné žádné detaily vedoucí k jejich určení. U samotných zasahujících policistů platí, že jejich tvář a identifikační číslo veřejnost zaznamenávat může, ale Policie ČR při oficiálním poskytování materiálů dle zákona o svobodném přístupu k informacím z důvodu ochrany soukromí osobní údaje standardně zaslepuje.

2. Proč pouhé skrytí SPZ nestačí: Sám povinný subjekt upozorňuje, že lidé se často dopouštějí protiprávního jednání (přestupku či zásahu do osobnostních práv), když na sociálních sítích sdílejí videa a fotografie domnělých pirátů silnic či špatně zaparkovaných aut bez dostatečné anonymizace. Pokud na základě doprovodných prvků (čas, přesné místo, unikátní barva vozu, silueta řidiče) dokáže okolí identifikovat, kdo ve vozidle seděl, dochází k neoprávněnému zpracování osobních údajů. Svémocné "veřejné pranýřování" pachatelů na internetu bez kompletní anonymizace může autorovi příspěvku vynést vysokou pokutu od Úřadu pro ochranu osobních údajů.