Den linky 158: Když rozhodují vteřiny

Tísňová linka 158 je určena pro situace, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek a je potřeba bezodkladná pomoc policie. Pro mnoho lidí představuje první kontakt s policií situace, kdy se ocitnou v ohrožení nebo jsou svědky závažné události. Práce policisty na operačním středisku přitom zdaleka nekončí přijetím hovoru. Z informací od volajícího musí během krátké chvíle vytvořit co nejpřesnější obraz situace, vyhodnotit její závažnost a zajistit potřebná opatření. Zatímco s volajícím pokračuje v hovoru a zjišťuje další podrobnosti, na místo už může směřovat policejní hlídka nebo další potřebné složky integrovaného záchranného systému.

Pokud je člověk ve stresu, nemusí přemýšlet nad tím, co všechno má říci. Policista na druhém konci hovoru ho otázkami povede. Nejdůležitější je co nejdříve sdělit: KDE se událost odehrává a CO se stalo. Následovat mohou otázky na počet osob na místě, případná zranění, další hrozící nebezpečí nebo popis a směr pohybu osoby, po které je potřeba pátrat. I otázka, která se může ve vypjaté chvíli zdát méně důležitá, může mít pro další postup zásadní význam.

Historie policejní tísňové linky sahá do roku 1958, kdy vznikly první úvahy o zavedení jednotného telefonního čísla pro tehdejší Veřejnou bezpečnost. O rok později se v prvních návrzích objevovalo číslo 151, následně však bylo přiděleno dnes známé číslo 158, které je jako tísňová linka provozováno od roku 1960. V roce 1968 bylo stanoveno, že tísňová volání budou směřovat na operační střediska a od roku 1985 bylo možné na číslo 158 volat z celé republiky. Další významný technologický posun přišel v roce 2020 se zavedením služby AML (Advanced Mobile Location), která operačnímu středisku umožňuje zobrazit polohu volajícího jako bod v mapě. Od roku 2022 mohou lidé policii v tísni kontaktovat na čísle 158 také prostřednictvím SMS. Tato možnost je důležitá ve chvíli, kdy člověk nemůže bezpečně telefonovat nebo by hlasovým hovorem mohl upozornit své okolí.

Za linkou 158 nestojí pouze policista přijímající oznámení. Na jednotlivých krajských ředitelstvích pracují integrovaná operační střediska, která organizují a koordinují nasazování policejních sil a prostředků. Na celostátní úrovni plní významnou roli Národní operační centrum Policejního prezidia České republiky. Mimo jiné zabezpečuje nasazení speciálních sil a prostředků, koordinuje činnost operačních středisek při mimořádných událostech, zajišťuje lokalizace mobilních telefonů, podílí se na koordinaci opatření při společných zásazích, spolupracuje s dalšími institucemi a zahraničními partnery a sleduje vývoj bezpečnostní situace na území České republiky.

Vedle lidí, kteří pomoc skutečně potřebují, se policisté setkávají také se zlomyslnými hovory a zprávami. Může jít o smyšlená oznámení, opakované bezdůvodné telefonáty, vulgární hovory nebo případy, kdy si chce volající pouze „popovídat“. Takové jednání zabírá kapacitu tísňové linky a čas policistů, kteří se v danou chvíli nemohou věnovat člověku ve skutečném ohrožení. Za zlomyslné volání na tísňové číslo může hrozit pokuta až 200 000 korun a v případě opakovaného zneužívání také omezení přístupu konkrétního telefonního čísla k tísňové komunikaci. Pokud ale pomoc policie skutečně potřebujete, na linku 158 neváhejte zavolat.

Ne vždy se událost stane na místě, kde znáte přesnou adresu. V takové situaci policistovi co nejlépe popište, kde se nacházíte. Pomoci může název obce, číslo silnice, kilometr dálnice, směr, kterým jste přijeli, nebo výrazný orientační bod. Pokud jste například na železničním přejezdu, můžete uvést jeho jedinečné označení ve tvaru Pxxxxx, které najdete na zadní straně výstražného kříže nebo světelné skříně. Pokud jej nenajdete nebo nemůžete přečíst, neztrácejte čas jeho hledáním. Popište své okolí a nechte se vést otázkami policisty na tísňové lince.

Tísňová linka 158 propojuje člověka, který potřebuje pomoc, s policisty, kteří mohou na jeho oznámení bezprostředně reagovat.