Žadatel požádal o následující informace: 

"Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Vás žádám
o zpřístupnění následujících informací:

1. Tímto mám dotaz, na základě jakého ustanovení kterého zákona je Policie ČR
oprávněna postihovat řidiče z důvodu překročení rychlosti v místě, kde je dopravní
značka snižující rychlost překrytá zelení tak, že není viditelná z dostatečné
vzdálenosti, respektive dopravní značka (IZ 4a) snižující rychlost není pro řidiče
jedoucího 90 km/h dle povolené rychlosti mimo obec viditelná vůbec.

2. Jinými slovy, na základě jakého zákona (ustanovení) policie ČR je oprávněna
postihovat řidiče na základě změřené rychlosti radarem 150 m za takto zakrytým
dopravním značením IZ 4a a to před první budovou obce (přičemž před dopravním
značením IZ 4a ve směru jízdy řidiče, je čtyřproudová silnice a po obou stranách pole
s limitovanou rychlostí na 90 km/hod).

3. Na základě jakého zákona, vyhlášky, případně interních předpisů se řídí Policie České
republiky v případě měření rychlosti radarem, aby věděla v jaké vzdálenosti od značky
snižující rychlost může postavit radar (měřící přístroj rychlosti). Prosím rovněž o
sdělení v jaké minimální vzdálenosti od dopravní značky snižující rychlost se může
konat měření rychlosti řidičů.

Dle mých dostupných informací:

Dle Zásad pro dopravní značení na pozemních komunikacích Schváleno MD ČR č.j.
532/2013 120-STSP/1 ze dne 31.7.2013 s účinností od 1.8.2013 a stejně tak dle vyhlášky č.
294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích (dále jen
„vyhláška“) je patrné, že:

• Značky a dopravní zařízení musí být těmi účastníky provozu, pro které jsou určeny, viditelné
z dostatečné vzdálenosti. Pro řidiče musí být viditelné mimo obec nejméně ze vzdálenosti 100
m, v obci nejméně 50 m. Značky a dopravní zařízení nesmí být překrývány jinými věcmi
(větve stromů, keře, sloupy, reklamní zařízení, apod.).

• Dopravní značení musí být udržováno v náležitém stavu, aby byla zajištěna jeho funkce.
Pravidelné čištění a obnova dopravních značek a dopravních zařízení musí zabezpečovat
jejich včasnou viditelnost a správnou čitelnost.

4. Který dokument ruší/nahrazuje: Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích
schválené MD ČR č.j. 532/2013 120-STSP/1 ze dne 31.7.2013 s účinností od 1.8.2013?
S ohledem na výše uvedené dle mých dostupných informací tedy nelze řidiče pokutovat za
překročení rychlosti v obci v případě, kdy řidič objektivně dopravní značku snížení rychlosti
neviděl z dostatečné vzdálenosti, respektive ji neviděl vůbec.

5. Dále tímto žádám o informaci k měřicímu přistroji RAMER 10C (měření rychlosti):

- jaké jsou nezbytné náležitosti fotografie měřicího přistroje RAMER 10C, aby byla způsobilá
prokázat rychlost jedoucího vozidla.

- jak se zobrazí nastavení kamery na displeji potažmo fotografii měřicího zařízení Ramer 10 C
při měření s postavením vozidla v souladu s obrázkem č. 69 str. 72 návodu z roku 2011 – tedy
jak měřícího tak měřeného vozidla paralelně ve směru jízdy (předpokládám Left co odvozuji
z obrázku č. 65 na str. 68 a citace ze stránky 69: „Směr otáčení videokamery: Je zobrazeno
zkratkami Left, Right, označující natočení videokamery do levé nebo pravé krajní polohy v
drážku videokamery).

6. Dále tímto žádám o zaslání aktuálního návodu k měřicímu přistroji RAMER 10C, který se
používá v roce 2024 k měření rychlosti na silnicích.

7. V návodu měřicího přistroje RAMER 10C je uvedeno: „Zařízení smí být obsluhováno
pouze osobou řádně proškolenou“. Předpokládám tedy pracovníkem k tomu prokazatelně
určeným. Jak často a kým dochází k proškolení policistů a čím se jeho proškolení prokazuje.
Jak dlouho je proškolení policisty ohledně ovládání měřícího přístroje RAMER 10C platné?

8. V případě, že se měření rychlosti účastní dva policisté, musí mít platné proškolení oba policisté?"

Policie České republiky jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. žádost posoudila a k jednotlivým dotazům sdělila následující informace:

Ad 1, 2)
Požadovanými informacemi ve vztahu k otázkám pod body 1 a 2 žádosti žadatele Policie ČR nedisponuje. Pro vyřízení žádosti by se musely požadované informace nově vytvořit, na což se informační povinnost nevztahuje. Žádný právní předpis zároveň neukládá povinnému subjektu povinnost takovouto informací disponovat.

Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít podle obecně závazného právního předpisu k dispozici. Naopak zákon č. 106/1999 Sb. nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice, vytvářet analýzy či hodnocení na základě zadání žadatele. 

Podle § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se informací pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.

Na základě výše uvedených skutečností povinný subjekt posoudil možnost poskytnutí informací požadovaných v žádosti žadatele a dospěl k závěru, že nemá povinnost tyto informace podle zákona č. 106/1999 Sb. poskytnout, jelikož povinný subjekt nedisponuje informacemi k otázkám: „1. Tímto mám dotaz, na základě jakého ustanovení kterého zákona je Policie ČR oprávněna postihovat řidiče z důvodu překročení rychlosti v místě, kde je dopravní značka snižující rychlost překrytá zelení tak, že není viditelná z dostatečné vzdálenosti, respektive dopravní značka (IZ 4a) snižující rychlost není pro řidiče jedoucího 90 km/h dle povolené rychlosti mimo obec viditelná vůbec., 2. Jinými slovy, na základě jakého zákona (ustanovení) policie ČR je oprávněna postihovat řidiče na základě změřené rychlosti radarem 150 m za takto zakrytým dopravním značením IZ 4a a to před první budovou obce (přičemž před dopravním značením IZ 4a ve směru jízdy řidiče, je čtyřproudová silnice a po obou stranách pole s limitovanou rychlostí na 90 km/hod).“ Aby byla zpracována skutečnosti odpovídající odpověď, bylo by třeba provést analýzu dané problematiky a zpracovat k ní právní stanovisko.

Důvodová zpráva k zákonu č. 61/2006 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 106/1999 Sb. a kterým bylo ustanovení § 2 odst. 4 do tohoto zákona vtěleno (sněmovní tisk č. 991 IV. volebního období Poslanecké sněmovny) uvádí: „Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít k dispozici. Naopak režim zákona o svobodném přístupu k informacím nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice. Toto ustanovení nemá v žádném případě sloužit k nepřiměřenému zužování práva na informace, má pouze zamezit žádostem o informace mimo sféru zákona – zvlášť časté jsou v této souvislosti žádosti o právní analýzy, hodnocení či zpracování smluv a podání – k vypracování takových materiálů nemůže být povinný subjekt nucen na základě své informační povinnosti, neboť taková úprava by byla zcela proti původnímu smyslu tohoto institutu.“ Z uvedených důvodů se na požadované informace informační povinnost podle výše uvedeného zákona nevztahuje.

Ad 3)
Speciální metodiky a postupy k jednotlivým měřícím zařízením nejsou určeny, policisté jsou řádně proškoleni školitelem, který je řádně vyškolen a dále se řídí návodem k obsluze jednotlivých měřících zařízení. Je upravena pouze obecně kontrola dodržování stanovené rychlosti jízdy Pokynem ředitele ŘSDP č.2/2021, kterým se upravuje postup při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích v čl. 6: 
„(1) Při provádění speciální kontroly dodržování stanovené rychlosti jízdy hlídka kontroluje dodržování rychlosti jízdy zejména v místech, kde z důvodu porušení zákona o silničním provozu6) dochází k páchání dopravních přestupků a tato místa jsou vyhodnocena jako riziková, zejména pak místa častých dopravních nehod.
(2) Hlídka k měření rychlosti jízdy používá mobilní nebo stacionární technické prostředky schválené a ověřené (kalibrované) Českým metrologickým institutem. Obsluha měřícího zařízení může být v civilním oblečení.“

A dále v čl. 29:
„Kontrola dodržování rychlosti jízdy
(1) Při provádění kontroly dodržování rychlosti jízdy využívá hlídka pouze měřicí zařízení schválené Českým metrologickým institutem.
(2) Při obsluze měřicího zařízení se policista řídí návodem k obsluze, který je součástí každého zařízení. Policista musí být náležitě seznámen a proškolen k obsluze zařízení. Měřicí zařízení, jako stanovené měřidlo, podléhá podle vyhlášky stanovující měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu53) povinnému ověřování. Doba platnosti ověření je 1 rok. Bez platného ověření nesmí být měřidlo použito k měření rychlosti vozidel za účelem postihu. Obsluha zařízení musí mít při výkonu služby s sebou originál platného „Ověřovacího listu“ vydaného Českým metrologickým institutem nebo autorizovaným metrologickým střediskem. Za včasnost metrologického ověřování odpovídá vedoucí.
(3) Při provádění měření rychlosti je nutné přihlédnout ke stanovené odchylce nepřesnosti měření stanovené výrobcem zařízení. Pro určení limitu rychlosti, která bude základem pro správnou kvalifikaci protiprávního jednání řidiče59), je nutné vycházet ze skutečně naměřené hodnoty rychlosti vozidla měřicím zařízením a odečtené odchylky, kterou stanovil výrobce zařízení. Měřicí zařízení využívané policií mají stanovenou odchylku ± 3 km/h do 100 km/h a dále ± 3 % nad 100 km/h. Odchylka bude policistou při projednávání přestupku odečtena a do popisu přestupkového jednání příkazového bloku policista zapíše zjištěné údaje ve tvaru dovolená (povolená) rychlost / naměřená rychlost / naměřená rychlost po odečtení odchylky (např. rychlost 50/69/66 km/h). V případě oznámení (předání) přestupku (věci) postupuje policista obdobně.
(4) Pro uchování pořízených záznamů z měřicího zařízení musí být vytvořeny odpovídající podmínky, které zajišťuje vedoucí organizačního článku. Pořízené záznamy se archivují po dobu jednoho roku tak, aby nemohlo dojít k jejich ztrátě a zneužití. Záznamy pořízené z měřicích zařízení typu RAMER a laserových měřičů MicroDigiCam a TruCAM se archivují za využití programu ARCHIV od firmy RAMET C.H.M. a. s. KUNOVICE, který je součástí každého zařízení a jeho aktuální verze je umístěna na internetových stránkách firmy RAMET C.H.M. KUNOVICE. Záznamy pořízené z laserového měřiče LaserCam 4 se archivují v programu ARCHIV nebo v programu ProLog. Záznamy pořízené prostřednictvím zařízení PolCam PC2006 se archivují za využití archivačního softwaru ACTIV-MDVR EVIDENCE, který je součástí každého zařízení. Pro archivaci dat se využívá vždy aktuální verze příslušného programu. Za archivaci dat z měřicích zařízení odpovídá vedoucí nebo jím určený pracovník.
(5) V případě kontroly vozidel s největší povolenou hmotností nad 3,5 t, včetně největší povolené hmotnosti připojitelného přívěsu nebo návěsu, a vozidel určených pro přepravu více než devíti osob, včetně řidiče, se policista zaměří i na kontrolu dodržování nejvyšší povolené rychlosti. Při kontrole vychází z údajů na záznamových listech vozidla vybaveného EC tachografem, a je-li vozidlo vybaveno digitálním tachografem60), vychází z údajů na pořízeném výtisku, popřípadě dat uložených v digitálním tachografu. Pro určení limitu rychlosti, která bude základem pro správnou kvalifikaci protiprávního jednání řidiče59), je nutné vycházet ze skutečně zaznamenané hodnoty kontrolním zařízením (na záznamovém listu nebo na výtisku případně ze stažených dat) a odečtené odchylky, která je stanovena pro kontrolní zařízení (tachograf). Tachograf jako měřicí přístroj má stanovenou odchylku ± 6 km/h. Odchylka bude policistou při projednávání přestupku odečtena a do popisu přestupkového jednání příkazového bloku policista zapíše zjištěné údaje ve tvaru povolená (dovolená) rychlost / zaznamenaná rychlost / rychlost po odečtení odchylky (např. rychlost tachograf 80/96/90 km/h). Při kontrole vozidla policista vždy ověří datum posledního kontroly (ověření) tachografu. V případě oznámení (předání) přestupku (věci) postupuje policista obdobně.
Omezení rychlosti je platné od místa umístění svislého dopravního značení.

Ad 4)
Vzhledem k tomu, že požadované informace pod bodem 4) nejsou v působnosti Policie České republiky, povinný subjekt tuto část žádosti podle § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb. odložil. K požadovanému dokumentu je kompetentní Ministerstvo dopravy.

Ad 5)
Radarový měřič rychlosti RAMER10 slouží k měření rychlosti a dokumentaci překročení nejvyšší povolené rychlosti projíždějících vozidel. Při překročení nastavené hranice rychlosti projíždějícím vozidlem je automaticky pořízena digitální fotografie. Fotografie je doplněna informací o směru jízdy, naměřenou rychlost, datum a čas měření a další informace. Takto vytvořený záznam je v nezměnitelné podobě uložený na pevný disk radarového měřiče. Záznam dokladuje přestupek a lze jej použít pro další řízení.

Ad 6)
Aktuálně je využíván měřící přístroj „RAMER10 NÁVOD K OBSLUZE R311 063X CZ“ vydaný dne 17. 9. 2015, který byl žadateli poskytnut.

Ad 7)
Dané školení provádějí určení školitelé. U nově nastoupivších policistů k němu dochází v rámci Základní odborné přípravy. Toto proškolení je časově neomezené na pro daný typ měřícího zařízení, pokud dochází k zavedení nového měřícího zařízení, nebo podstatné změně funkčnosti již zavedeného, dochází k novému proškolení. 

Ad 8)
Ano, pokud oba obsluhují měřící zařízení.


pplk. Mgr. Lucie Dvořáková, 7. 11. 2025