Znalecká činnost Kriminalistického ústavu
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Ždatelka úvodem citovala vyjádření vedoucího oddělení tisku Policejního prezidia České republiky, které obdržela elektronickou poštou dne 19. května 2025 jako odpověď na své předchozí podání a které se týkalo Kriminalistického ústavu Policie České republiky. V návaznosti na toto vyjádření požadovala následující informace:
„1. Z jakých pramenů a zdrojů Prezidium vychází, když uvádí, že jsou znalci Ústavu "častými účastníky prestižních odborných konferencí"? Prosím o poskytnutí všech informací a dat, které se týkají účasti znalců na těchto konferencích.
2. Z jakých pramenů a zdrojů Prezidium vychází, když uvádí, že jsou znalci Ústavu aktivní v rámci "zahraničních vědecko-výzkumných projektů"? Prosím o poskytnutí všech informací a dat, které se týkají účasti znalců na těchto projektech.
3. Z jakých pramenů a zdrojů Prezidium vychází, když uvádí, že "kvalita jimi zpracovaných odborných vyjádření ZCELA BEZVÝHRADNĚ naplňuje standardy kladené na tento typ činnosti? Prosím o poskytnutí všech informací a dat, které dokládají, že odborná vyjádření historicky vždy naplňovala dané standardy.
4. Jaký "zahraniční odborník" z kauzy "Žerebák" (viz e-mail) má "téměř totožný závěr" svého zkoumání jako čeští znalci z oblasti antropologie v dané kauze?
5. Prosím o zaslání termínů všech konzultací policejního prezidenta s ředitelem Kriminalistického ústavu od roku 2000 včetně. Rovněž prosím o uvedení tématu schůzek.
6. Prosím o písemné záznamy z porad/konzultací/komunikace mezi policejním prezidentem a ředitelem Ústavu - od roku 2000 včetně.
7. Z jakých zdrojů a pramenů Prezidium vychází, když uvádí, že "systém vzdělávání znalců z tohoto útvaru funguje dlouhodobě (zřejmě myšleno odbor antropologie), je nastaven s ohledem na jeho udržitelnost a reakce na nové trendy"? Prosím o poskytnutí všech informací a dat, které se týkají zmíněného vzdělávání znalců.“
Policie České republiky jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. posoudila předmětnou žádost o informace, shledala, že ve vztahu k jejím bodům č. 1., 2., 3. a 7. podatelka nijak nevymezila období, do kterého mají požadované informace náležet, ani nestanovila, zda požadované informace se mají vztahovat ke všem znalcům Kriminalistického ústavu Policie České republiky bez ohledu na obor znalecké činnosti anebo pouze ke znalcům v oboru antropologie, a proto vyzvala žadatelku, aby svou žádost upřesnila, to znamená, aby vymezila období, do kterého mají informace požadované v uvedených bodech její žádosti náležet, a aby uvedla, zda se požadované informace mají vztahovat ke všem znalcům Kriminalistického ústavu Policie České republiky anebo pouze ke znalcům v oboru antropologie.
Podatelka upřesnila svou žádost o informace následujícím způsobem:
„Jelikož původní korespondence, na kterou se nyní podrobně ptám, cílí na obor antropologie na Ústavu, požaduju proto jednak odpovědi, které se vztahují konkrétně k oboru antropologie. A to od roku 1989 včetně.
Protože ale Policejní prezidium ve své e-mailové odpovědi citované v původní žádosti 106 odpovídá velmi vágně ohledně odbornosti všech znalců Ústavu - prosím o zodpovězení týchž otázek jako konkrétně u oboru antropologie - i obecně pro celý Ústav - tedy všechny znalce. A to opět od roku 1989 včetně.“
Povinný subjekt na základě výše uvedeného upřesnění poskytl žadatelce následující informace.
Ad 1. Citované vyjádření vedoucího oddělení tisku Policejního prezidia České republiky se opírá o obecně známé skutečnosti. Tak například v listopadu 2023 se pracovníci Kriminalistického ústavu Policie České republiky zúčastnili 23. setkání IAFS (Mezinárodní asociace forenzních věd), které je organizováno pravidelně každé tři roky a které se konalo společně se Symposium of the Australian and New Zealand Forensic Science Society v australském Sydney. Účelem těchto setkání je naplňování cíle IAFS spočívajícího ve sdílení vědeckých a technických znalostí mezi odborníky v různých oborech forenzních věd působícími v členských organizacích asociace. Vzhledem k rozsahu setkání byly příspěvky účastníků členěny do tematických sekcí jako Anthropology & Archaeology, Biological Criminalistics, Chemical Criminalistics, Clinical Forensic Medicine & Forensic Nursing, Crime Scene Investigation, Digital Forensic Science & Electronic Evidence nebo Document Examination.
V květnu roku 2025 pracovníci Kriminalistického ústavu Policie České republiky byli účastníky konference The European Academy of Forensic Science konané v hlavním městě Irska Dublinu. Prezentace a workshopy, které se uskutečnily v průběhu této konference, se vztahovaly k tématům z různých oborů forenzních věd, mimo jiné forenzní patologie, daktyloskopie, analýzy DNA, toxikologie, balistiky, dokumentace místa činu, rekonstrukce nehod, soudní psychiatrie nebo forenzní antropologie. V červnu téhož roku se pracovníci Kriminalistického ústavu Policie České republiky zúčastnili semináře s názvem Workshop Forensic Anthropology Methods pořádaného Texas State University v San Marcos ve Spojených státech amerických a věnovaného jak aktuálně používaným postupům, tak novým trendům zkoumaní v oboru forenzní antropologie, zejména osteologické analýze kosterních pozůstatků ve vztahu k odhadu biologického profilu a traumatům či patologiím u současných populací, ale také statistické analýze a interpretaci výsledků zkoumání.
Ve vztahu k požadovanému souboru informací, který by měl obsahovat údaje o veškeré účasti všech znalců bez rozdílu oboru zařazených v Kriminalistickém ústavu od vzniku Policie České republiky do data upřesnění předmětné žádosti o informace a všech znalců zařazených v předchůdci tohoto útvaru od počátku roku 1989 do vzniku Policie České republiky na mezinárodních odborných konferencích, povinný subjekt zároveň vydal rozhodnutí o částečném odmítnutí předmětné žádosti o informace.
Ad 2. Citované vyjádření vedoucího oddělení tisku Policejního prezidia České republiky se opírá o obecně známé skutečnosti. Pracovníci Kriminalistického ústavu Policie České republiky se aktuálně podílejí například na realizaci vědecko-výzkumného projektu The ISF-Project MaDe in Deutchland zaměřeného na problematiku forenzní entomologie s cílem nastavit pro potřeby vyšetřování metody a pravidla vyhledávání, zajišťování, balení a přepravy entomologických vzorků a s tím související systém vzdělávání kriminalistických techniků, vyšetřovatelů, případně dalších specialistů, včetně obecného informování orgánů činných v trestním řízení o možnostech praktického využití forenzní entomologie.
Kriminalistický ústav Policie České republiky je jedním z 22 řešitelů mezinárodního projektu TENSOR (Reliable Biometric Technologies to Assist Police Authorities in Combating Terrorism and Organized Crime), který se zaměřuje na využití biometrických údajů v policejní praxi a jehož cílem je poskytnout orgánům prosazujícím právo platformu sdružující získávání biometrických dat, jejich sdílení, ukládání a použití v rámci přeshraniční spolupráce, ale také nabídnout jim nové nástroje určené k získávání biometrických nebo dalších údajů pro potřeby identifikace či verifikace identity a využitelné při operativní práci a vyšetřování pomocí mobilní IT techniky (viz https://tensor-horizon.eu).
Díky účasti pracovníků Kriminalistického ústavu Policie České republiky v mezinárodním projektu Disaster Victim Identification Team (DVI) se Česká republika zařadila mezi jedenáct evropských zemí, které disponují akceschopným týmem složeným z antropologů, genetiků, daktyloskopů, soudních lékařů a dalších odborníků, specializovaným na identifikaci obětí hromadných neštěstí a připraveným zasáhnout kdekoli na světě, pokud by mezi oběťmi měli být občané České republiky. Pracovníci Kriminalistického ústavu Policie České republiky se aktuálně podílejí rovněž na realizaci mezinárodního projetu CLARUS zaměřeného na zlepšování komunikace mezi policejními orgány a forenzními experty při vyšetřování kyberkriminality s cílem eliminovat prostřednictvím analýzy jazykových bariér a kulturních rozdílů možná nedorozumění a z nich vyplývající chybnou interpretaci (viz https://claruseu.net).
Ve vztahu k požadovanému souboru informací, který by měl obsahovat údaje o veškeré účasti všech znalců bez rozdílu oboru zařazených v Kriminalistickém ústavu od vzniku Policie České republiky do data upřesnění předmětné žádosti o informace a všech znalců zařazených v předchůdci tohoto útvaru od počátku roku 1989 do vzniku Policie České republiky na mezinárodních vědecko-výzkumných projektech, povinný subjekt zároveň vydal rozhodnutí o částečném odmítnutí předmětné žádosti o informace.
Ad 3. Citované vyjádření vedoucího oddělení tisku Policejního prezidia České republiky se opírá o obecně známé skutečnosti. Kriminalistický ústav je útvarem Policie České republiky s celostátní působností a současně znaleckým ústavem v oboru kriminalistika a v oboru expertiza písma zapsaným v Seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů vedeném Ministerstvem spravedlnosti České republiky (viz https://seznat.justice.cz). Zapsání Kriminalistického ústavu do uvedeného seznamu bylo podmíněno splněním požadavků stanovených zákonem č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 254/2019 Sb.“). Kriminalistický ústav je rovněž registrován jako akreditovaná zkušební laboratoř č. 1494 u Českého institutu pro akreditaci, o.p.s., (viz https://cai.cz). V příloze osvědčení o akreditaci jsou uvedeny standardní operační postupy zahrnuté v rozsahu akreditace, které je laboratoř povinna dodržovat a které zpravidla odpovídají aktuálním doporučením ENFSI (The European Network of Forensic Science Institutes). Uvedená organizace sdružuje evropské státní forenzní instituce a kriminalistické ústavy a byla zřízena zejména proto, aby forenzní instituce a kriminalistické ústavy členských zemí používaly identické forenzní postupy. Členové ENFSI se zároveň zavázali, že budou v odborné oblasti sdílet veškeré dostupné vědecké informace. Kriminalistický ústav Policie České republiky je členem této organizace od 30. března 1998. Experti působící v jednotlivých oborech a odvětvích forenzního zkoumání v členských zemích ENFSI, včetně znalců Kriminalistického ústavu Policie České republiky, se každoročně účastní jednání odborných pracovních skupin této organizace, které řeší standardizaci metodik a jejich aktualizaci na základě konkrétní kazuistiky z praxe. Laboratoře Kriminalistického ústavu Policie České republiky se kromě toho pravidelně zapojují do programů zkoušení způsobilosti (proficiency testing), které slouží k ověření kvality a spolehlivosti forenzních analýz v mezinárodním kontextu.
Kriminalistický ústav Policie České republiky a jeho předchůdci provádějí znalecká zkoumání pro orgány činné v trestním řízení a pro další orgány veřejné moci už více než 65 let. Za celou dobu existence Kriminalistického ústavu a jeho předchůdců jim nikdy nebyla pozastavena činnost nebo udělena pokuta za porušení zákona č. 254/2019 Sb., respektive předchozích právních předpisů, nikdy proti němu nebylo vedeno správní ani trestní řízení pro podání nepravdivého znaleckého posudku. Zpracovávání znaleckých výstupů je v Kriminalistickém ústavu Policie České republiky podrobeno víceúrovňové kontrole, která předchází jejich konečnému schválení a vydání.
Ve vztahu k požadovanému souboru informací, který by měl obsahovat údaje o tom, že odborná vyjádření zpracovaná všemi znalci bez rozdílu oboru zařazenými v Kriminalistickém ústavu od vzniku Policie České republiky do data upřesnění předmětné žádosti o informace a všemi znalci zařazenými v předchůdci tohoto útvaru od počátku roku 1989 do vzniku Policie České republiky splňují příslušné národní i mezinárodní standardy, povinný subjekt zároveň vydal rozhodnutí o částečném odmítnutí předmětné žádosti o informace.
Ad 4. Autor znaleckého posudku, na který podatelka poukazuje ve svém předchozím podání, používá, stejně jako antropologové Kriminalistického ústavu Policie České republiky, k vyjádření výsledku zkoumání devítibodovou pravděpodobnostní škálu. Bod -4 na jednom konci stupnice této škály znamená jednoznačnou neshodu, bod +4 na druhém konci stupnice této škály znamená jednoznačnou shodu. Bod 0 uprostřed stupnice znamená, že shodu či neshodu nelze ani vyloučit ani potvrdit. Jestliže Georg A. Rauscher vyjádřil výsledek svého zkoumání bodem -1, tedy přiklonil se spíše k neshodě, zatímco antropologové Kriminalistického ústavu Policie České republiky vyjádřili výsledek svého zkoumání bodem 0, lze tvrdit, že závěry znalců nejsou diametrálně odlišné, naopak jsou na pravděpodobnostní škále velmi blízké.
Ad 5. Ve vztahu k požadovanému souboru informací, který by měl obsahovat všechny termíny komunikace policejního prezidenta s ředitelem Kriminalistického ústavu Policie České republiky, včetně témat této komunikace, od roku 2000 do data upřesnění předmětné žádosti o informace, povinný subjekt zároveň vydal rozhodnutí o částečném odmítnutí předmětné žádosti o informace.
Ad 6. Ve vztahu k požadovanému souboru informací, který by měl obsahovat písemné záznamy komunikace policejního prezidenta s ředitelem Kriminalistického ústavu Policie České republiky, od roku 2000 do data upřesnění předmětné žádosti o informace, povinný subjekt zároveň vydal rozhodnutí o částečném odmítnutí předmětné žádosti o informace.
Ad 7. Citované vyjádření vedoucího oddělení tisku Policejního prezidia České republiky se opírá o obecně známé skutečnosti. Systém vzdělávání znalců zařazených v Kriminalistickém ústavu od vzniku Policie České republiky i v jeho předchůdci od roku 1989 byl vždy upraven interními akty řízení, v současnosti pokynem policejního prezidenta č. 262/2023, o odborné způsobilosti k vykonávání znalecké a kriminalistickotechnické činnosti. Podle uvedeného aktuálně platného interního aktu řízení je osvědčení k výkonu znalecké činnosti vydáno příslušníkovi nebo zaměstnanci Policie České republiky, který absolvoval:
1. kvalifikační přípravu v trvání 1 - 2 let pod vedením zkušeného kriminalistického experta za účelem získání potřebných kompetencí k samostatnému výkonu znalecké činnosti v příslušném oboru, odvětví nebo specializaci,
2. kvalifikační pobyt v trvání 10 pracovních dnů až 1 roku za účelem osvojení příslušných předpisů, metod, postupů a technických prostředků v rámci příslušného znaleckého zkoumání a upevnění praktických dovedností,
3. kurz expertů, tj. vzdělávací kurz realizovaný na Policejní akademii České republiky v Praze v délce 8 týdnů a zakončený závěrečnou zkouškou.
Osvědčení k výkonu znalecké činnosti je vydáno příslušníkovi nebo zaměstnanci Policie České republiky, který úspěšně vykonal znaleckou zkoušku a složil slib experta. Kriminalistický expert Policie České republiky se následně musí podrobit další odborné, tj. znalecké atestaci, jejímž účelem je prohloubení a ověření kompetencí, které získal během samostatného výkonu znalecké činnosti. Kriminalistický expert absolvuje znaleckou atestaci nejpozději do 7 let od dne složení slibu experta nebo úspěšného vykonání poslední znalecké zkoušky, případně předchozí atestační zkoušky. Znalecká atestace se skládá z atestačního pobytu, získávání kreditů, písemného testu a atestační zkoušky. Obsah kvalifikační a další odborné přípravy kriminalistického experta je trvale přizpůsobován a rozšiřován tak, aby odpovídal novým způsobům páchání trestné činnosti a zahrnoval nové metody znaleckého zkoumání. Nedílnou součástí vzdělávání kriminalistických expertů je jejich participace na vědecko-výzkumných projektech a účast na domácích nebo mezinárodních odborných konferencích.
Ve vztahu k požadovanému souboru informací, který by měl obsahovat veškeré údaje o vzdělávání všech znalců bez rozdílu oboru zařazených v Kriminalistickém ústavu od vzniku Policie České republiky do data upřesnění předmětné žádosti o informace a všech znalců zařazených v předchůdci tohoto útvaru od počátku roku 1989 do vzniku Policie České republiky, povinný subjekt zároveň vydal rozhodnutí o částečném odmítnutí předmětné žádosti o informace.
PhDr. Jiří Vokuš, 19. srpna 2025