Ženy v Policii České republiky
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatelka se domáhala poskytnutí následujícího souboru informací“
„1. Početní stavy policistů: Celkový počet policistů, kteří aktuálně slouží u Policie ČR.
2. Podíl žen: Jaký je podíl žen u Policie ČR v poměru k celkovému počtu zaměstnanců?
3. Podíl žen ve vedoucích pozicích: Kolik žen zastává vedoucí pozice a jaký je jejich podíl v porovnání s celkovým počtem vedoucích pracovníků?
4. Průměrná mzda: Jaká je průměrná mzda žen oproti mužům u Policie ČR (včetně rozdílů na stejné nebo obdobné pracovní pozici)?
5. Rovnost příležitostí: Jaké konkrétní kroky a opatření jsou uplatňovány Policií ČR pro zajištění rovnosti příležitostí mezi muži a ženami?“
Policie České republiky poskytla žadatelce následující informace:
Ad 1. K datu 1. ledna 2025 skutečný početní stav příslušníků Policie České republiky činí 40 320 osob.
Ad 2. K datu 1. ledna 2025 podíl žen na celkovém skutečném početním stavu příslušníků Policie České republiky představuje 19,32%.
Ad 3. K datu 1. ledna 2025 počet žen na všech úrovních řízení v Policii České republiky činí 452 osoby, tj. 10,6% celkového počtu vedoucích příslušníků Policie České republiky.
Ad 4. Příslušníkům Policie České republiky není za výkon služby poskytována mzda, nýbrž služební příjem tvořený základním tarifem, příplatkem za vedení, příplatkem za službu v zahraničí, zvláštní příplatkem, příplatkem za službu ve svátek, osobním příplatkem, odměnou, služebním příjmem za službu přesčas a stabilizačním příplatkem. Průměrný měsíční služební příjem příslušníků Policie České republiky bez rozlišení pohlaví v roce 2024 činil 55 981,- Kč.
Povinný subjekt nedisponuje požadovanými údaji porovnávajícími průměrný služební příjem žen a mužů ve služebním poměru k Policii České republiky ať už celkově nebo podle zařazení na srovnatelných služebních místech. Žádný právní předpis mu zároveň neukládá takovými údaji disponovat. Vzhledem k tomu, že povinný subjekt požadovanou informací nedisponuje a nemá ani povinnost jí disponovat, nemůže ji podatelce poskytnout. Povinný subjekt by musel požadovanou informaci vytvořit na základě složitých výpočtů porovnávajících služební příjem podle jeho jednotlivých složek a odměny za služební pohotovost poskytnuté formou peněžitého plnění v roce 2024 ženám a mužům ve služebním poměru k Policii České republiky s ohledem na jejich zařazení na konkrétních služebních místech a charakter jejich výkonu služby. Takovou povinnost mu zákon č. 106/1999 Sb. ovšem neukládá. Ustanovení § 2 odst. 4 tohoto zákona stanoví, že povinnost poskytovat informace se netýká vytváření nových informací.
Ad 5. Právní poměry fyzických osob, které v Policii České republiky vykonávají službu, jejich odměňování, řízení ve věcech služebního poměru a organizační věci služby, tj. služební vztahy, upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 361/2003 Sb.“). Ustanovení § 13 tohoto zákona stanoví předpoklady k přijetí do služebního poměru, včetně zdravotní, osobnostní a fyzické způsobilosti k výkonu služby, jež jsou zcela stejné pro muže i ženy. Ustanovení § 16 odst. 5 téhož zákona zakazuje jakoukoli diskriminaci, včetně diskriminace z důvodu pohlaví a sexuální orientace, v přijímacím řízení.
Rovné postavení mužů a žen ve služebním poměru k Policii České republiky je zakotveno rovněž v ustanovení § 112 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb., které stanoví, že muži a ženy „mají nárok na stejný služební příjem za stejnou službu nebo za službu stejné hodnoty“, přičemž za stejnou službu nebo službu stejné hodnoty se považuje „služba stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která je konána ve stejných nebo srovnatelných podmínkách služby, při stejných nebo srovnatelných schopnostech a způsobilosti k výkonu služby, při stejné nebo srovnatelné služební výkonnosti a výsledcích ve výkonu služby“. Ustanovení § 77 odst. 2 téhož zákona zakazuje ve služebním poměru přímou i nepřímou diskriminaci mimo jiné z důvodu pohlaví a sexuální orientace, přičemž za přímou diskriminaci se považuje jednání, v jehož důsledku bylo, je nebo by mohlo být z důvodu pohlaví s příslušníkem zacházeno nevýhodněji než s jiným příslušníkem ve srovnatelné situaci, a za nepřímou diskriminaci zdánlivě nediskriminační jednání, které znevýhodňuje příslušníka vůči jinému na základě jeho pohlaví.
Policie České republiky aktuálně realizuje „plán genderové rovnosti“, jehož účelem je důsledné prosazování principů rovnosti, rovného postavení a rovných příležitostí mužů a žen, jež jsou zakotveny v zákoně č. 361/2003 Sb., v každodenním praktickém výkonu služby.
PhDr. Jiří Vokuš, 4. března 2025