Zahájení trestních stíhání
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel požádal o následující informace:
„1. Kolik se ročně zahájí trestních stíhání podle paragrafu 160 trestního řádu? (dle dohledatelných
informací se číslo uvádí kolem 24.000 stíhání za rok 2022)
2. Kolik z těchto trestních stíhání dá pokyn státní zástupce? (dle informací lze dohledat že se jedná o 15-18 trestních případu ročně opět rok 2022)
3. Kolikrát byl přítomen státní zástupce u výslechu obviněného v případě výtržnictví za rok 2022 a rok 2023?“
Policie České republiky jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. žádost posoudila a k jednotlivým dotazům sdělila následující informace:
Ad 1)
Statistika kriminality Policie České republiky registruje níže uvedený počet zahájených trestních stíhání podle § 160/1 tr. řádu:
2019 – 37 636
2020 – 35 457
2021 – 31 088
2022 – 29 758
2023 – 31 558
1. 1. – 30. 9. 2024 – 22 596
Ad 2, 3)
Požadovanými informacemi ve vztahu k bodům 2 a 3) žádosti žadatele Policie ČR nedisponuje. Pro vyřízení žádosti by se musely požadované informace nově vytvořit, na což se informační povinnost nevztahuje. Žádný právní předpis zároveň neukládá povinnému subjektu povinnost takovouto informací disponovat.
Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít podle obecně závazného právního předpisu k dispozici. Naopak zákon č. 106/1999 Sb. nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice, vytvářet analýzy či hodnocení na základě zadání žadatele.
Podle § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se informací pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.
Na základě výše uvedených skutečností povinný subjekt posoudil možnost poskytnutí informací požadovaných v žádosti žadatele a dospěl k závěru, že nemá povinnost tyto informace podle zákona č. 106/1999 Sb. poskytnout, jelikož povinný subjekt nedisponuje informacemi k otázkám pod body 2, 3) žádosti žadatele. Aby byla zpracována skutečnosti odpovídající odpověď, bylo by třeba nahlédnout do příslušných spisových materiálů, které Policie ČR k daným případům vedla, a vyhodnotit a analyzovat tyto spisy z pohledu položených otázek. Spisy by musely být prohlédnuty a informace z nich by musely být dále zpracovávány, vyhodnocovány a porovnávány. Z tohoto důvodu považuje povinný subjekt tyto položky žádosti žadatele za požadavek na vytvoření nové informace.
Důvodová zpráva k zákonu č. 61/2006 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 106/1999 Sb. a kterým bylo ustanovení § 2 odst. 4 do tohoto zákona vtěleno (sněmovní tisk č. 991 IV. volebního období Poslanecké sněmovny) uvádí: „Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít k dispozici. Naopak režim zákona o svobodném přístupu k informacím nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice. Toto ustanovení nemá v žádném případě sloužit k nepřiměřenému zužování práva na informace, má pouze zamezit žádostem o informace mimo sféru zákona – zvlášť časté jsou v této souvislosti žádosti o právní analýzy, hodnocení či zpracování smluv a podání – k vypracování takových materiálů nemůže být povinný subjekt nucen na základě své informační povinnosti, neboť taková úprava by byla zcela proti původnímu smyslu tohoto institutu.“ Z uvedených důvodů se na požadované informace informační povinnost podle výše uvedeného zákona nevztahuje.
pplk. Mgr. Lucie Dvořáková, 7. 11. 2025