Drobečková navigace

Úvodní strana / Informační servis / Zpravodajství

Zpravodajství

Vývoj registrované kriminality v roce 2024

Na území České republiky bylo v roce 2024 registrováno 173 322 trestných činů. Oproti roku 2023 poklesl počet skutků o 8096, v procentuálním vyjádření jde o – 4,5 %. Celková objasněnost (s dodatečně objasněnými skutky) pak činí 54,7 % (meziročně nižší o 0,7 procentního bodu).

Registrovaná kriminalita 2024, trendy a vývoj
Podíl registrované kriminality v jednotlivých krajích zůstává oproti předchozímu roku téměř beze změn. V Hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji se snížil podíl kriminality na celkové kriminalitě shodně o 0,4 procentního bodu. Zvýšení podílu na celkové kriminalitě zaznamenal zejména Jihomoravský kraj o 0,5 procentního bodu.

Způsobené škody
Hmotné škody způsobené trestnou činností v roce 2024 jsou vykázány ve výši 30, 962 mld. Kč. Jedná se o nejvyšší způsobenou škodu v posledních pěti letech. Například oproti stejnému období roku 2021 jde o nárůst škod o více než 14,2 %. A oproti roku 2022 se jedná o meziroční nárůst +57,9%, kdy byly škody vyčísleny o 11 mld. nižší.

Majetková kriminalita
V meziročním srovnání majetkové kriminality byl v roce 2024 zaznamenán patrný pokles (94 226, -6 074, -6,1 %). Nejčastějšími majetkovými trestnými činy jsou podvod (na fyzické osobě, 13 701, +1 067, +8,4 %), krádeže prosté – v obchodech (10 610, -82, -0,8 %), krádeže vloupáním – do ostatních objektů (10 599, -1 183, -10 %), neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (10 546, -2 256, -17,6 %) a krádež vloupáním do motorových vozidel (7 382, -144, -1,9 %). Na území hlavního města Prahy je registrováno 27 % majetkové kriminality. Rozložení jednotlivých dominujících druhů majetkové kriminality je ovlivněno sociálně demografickými specifiky jednotlivých krajů. Ve Středočeském kraji byl zaznamenán nejvyšší počet krádeží vloupáním do víkendových chat a rodinných domů, zatímco v Moravskoslezském kraji převažovaly krádeže prostých v obchodech.

Násilná kriminalita
Násilná kriminalita v minulém roce mírně vzrostla (13 708, +593, +4,5 %). Mezi nejčastější násilné trestné činy patří úmyslné ublížení na zdraví (4 253 skutků, -0,2 %), porušování domovní svobody (2 153 skutků, -5 %), nebezpečné vyhrožování (2 072 skutků, +19,1 %), vydírání (1 559 skutků, +17,3 %) a loupež (1 380 skutků, -3,7 %). Nejvýraznější růst byl zaznamenán u trestných činů nebezpečné vyhrožování (+19,1 %), vydírání (+17,3 %) a nebezpečné pronásledování (+20,9 %). Nejvíce násilných trestných činů bylo hlášeno v Moravskoslezském kraji (1 838 skutků) a hlavním městě Praze (1 596 skutků).

Vraždy
V loňském roce se stalo 151 vražd (-8, -5 %), z tohoto počtu bylo 75 vražd ve stádiu pokusu, ve stádiu přípravy 7. Třiadevadesát vražd bylo motivováno osobními vztahy.

Mravnostní kriminalita
Mravnostní kriminalita v roce 2024 vzrostla (3 396, +195, +6,1 %). Pro mravnostní trestnou činnost je specifické, že bývá často oznamována obětmi s časovým odstupem. Důvodem je překonání obav z oznámení protiprávního jednání. Nejčastějšími mravnostními trestnými činy v roce 2024 jsou znásilnění (1 067, +150, +16,4 %), dětská pornografie a zneužití dítěte k ní (755, +39, +5,4 %), pohlavní zneužití ostatní (721, +25, +3,6). Rozložení jednotlivých dominujících druhů mravnostní trestné činnosti v krajích je srovnatelné s rokem 2023.

Trestné činy páchané z nenávisti
Trestných činů s nenávistným podtextem nepatrně ubylo (309, -2, -0,6 %). Tyto skutky byly nejčastěji zaměřeny proti Ukrajincům (71 skutků) a proti Židům (30 skutků). Na sociálních sítích pokračuje trend ve formě nenávistných komentářů a šíření nepravdivých tvrzení, resp. obrazových záznamů. Mezi nejčastější trestné činy patří podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci, útok proti lidskosti, genocidium. Trend, kdy je odhalováno více případů předmětné trestné činnosti, lze přičíst lepší osvětě této problematiky v médiích a kvalitnějším vyšetřováním zejména v online prostředí.

Hospodářská kriminalita
V roce 2024 hospodářská kriminalita nepatrně vzrostla (12 834, +69, +0,5 %). Celkem bylo objasněno 7 808 skutků. V hlavním městě Praze bylo registrováno 25,6 % skutků celkové hospodářské kriminality v České republice, což souvisí s vysokým počtem právnických osob registrovaných v hlavním městě.

Největší podíl na tomto druhu trestné činnosti mají níže uvedené trestné činy: úvěrový podvod (1 539, -148, -8,8 %), podvod (na právnické osobě, 1 523, -63, -4,0 %), neoprávněný přístup a poškození záznamu v počítačovém systému, opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla (1 317, -592, -31,0 %), padělání a pozměnění veřejné listiny (1 314, +388, +41,9 %), zkrácení daně (903, -13, -1,4 %).

Kromě trestných činů s výraznými početními nárůsty lze pozorovat znatelné zvýšení výskytu i u trestných činů, které sice nejsou tak frekventované co do počtu skutků, tedy i nárůstů, a nedosahují tak významných hodnot, nicméně mnohdy se jedná o trestné činy s výraznými způsobenými škodami. Například u trestného činu poškození finančních zájmů Evropské unie, který přistupuje k právní kvalifikaci dotačních podvodů tam, kde jsou vypláceny prostředky z fondů EU. U něj došlo k meziročnímu zvýšení (67, +24, +55,8 %). To lze přisuzovat zvýšenému zájmu o potírání této trestné činnosti a s tím spojeným zřízením relativně nové (v ČR implementováno od 2020) instituce Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), který vede dohled nad prověřováním a vyšetřováním této problematiky. Tento nadnárodní prvek dohledu a ochrany nad hospodařením s evropskými dotacemi vede k důslednému potírání všech projevů majících patřičné znaky a tím i k nárůstu registrovaných skutků.

Drogová kriminalita
Trendy drogové kriminality se nijak zásadně neliší od předchozího období. V meziročním porovnání let 2020 – 2024 lze pozorovat mírný pokles počtu skutků drogové kriminality. Dle Národní protidrogové centrály SKPV byly v souvislosti s drogovou kriminalitou zajištěny ve výši 140 762 722 Kč.

Trestná činnost cizinců
V roce 2024 byl zaznamenán nárůst objasněných skutků páchaných cizinci (9 441,
tj. +307, +3,4 %). Tento nárůst souvisí s migračními vlnami v posledních letech, zejména kvůli ruské válce na Ukrajině. Podíl cizinců na celkem stíhaných osobách je 12 %, což je o 0,2 procentního bodu více než v roce 2023. Mezi nejčastější trestné činy páchané cizinci v roce 2024 patří: ohrožení pod vlivem návykové látky, opilství (1 512, -147, -8,9 %), maření výkonu úředního rozhodnutí (1 049, -194, -15,6 %), padělání a pozměnění veřejné listiny (975, +308, +46,2 %), dopravní nehody silniční nedbalostní (715, +21, +3 %), krádeže prosté - v obchodech (513, +100, +24,2 %).

Kybernetická kriminalita a ostatní kriminalita páchaná v kyberprostoru
Trestná činnost páchaná v kyberprostoru v roce 2024 tvoří 10,7 % celkové registrované kriminality. V loňském roce jsme evidovali 18 495 trestných činů v kyberprostoru. Dle statistických dat se jedná meziročně o nepatrný pokles u této kriminality. Za důvod poklesu lze mimo jiné považovat zesílení preventivní činnost v oblasti kriminality páchané v kyberprostoru, včetně ofenzivního přístupu k prevenci nebo aktivnějšího využívání sociálních sítí, na kterých policie varuje před novými projevy kybernetické kriminality. V rámci preventivní činnosti byla nadále rozvíjena spolupráce se soukromým sektorem, například s bankami, operátory, NÚKIB, ČBA, Českou televizí ale i dalšími subjekty. V roce 2024 nebyly zaznamenány nové podvodné kampaně, ale u stávajících dochází k postupnému vylepšování legend.

V roce 2024 je registrován meziroční pokles kybernetické kriminality. Pokles je zřejmě částečně způsoben posunem výkladu kvalifikace z § 230 na § 234 TZ. Lze předpokládat určitý pokles bagatelní kybernetické kriminality – nedochází tak často k napadení profilů na sociálních sítích a podobných počítačových systémů, kdy jsou neoprávněně získány přihlašovací údaje a následně je neoprávněně získán přístup k profilu (počítačovému systému). Aktuálně se organizované skupiny pachatelů zaměřují především na podvodná vylákání finančních prostředků (viz např. zneužití platebního prostředku mobilního telefonu, případně i internetového bankovnictví – § 234 TZ). Pozitivní roli jistě sehrává zvýšená preventivní aktivita Policie České republiky a dalších organizací. Potenciální oběti, na které cílí některé typy útoků, jsou díky edukaci preventivními programy ostražitější a neumožní pachatelům dokonat zamýšlený útok.

Co se týká objasněnosti trestné činnosti v kyberprostoru jako celku (15,4 %), tak ta meziročně za uvedené období vzrostla o +1,6 procentního bodu, kdy v roce 2023 byla objasněnost ve výši 13,8 %, zvýšení objasněnosti je žádaný a příznivý trend v dané problematice.

Největší část nápadu tvoří nadále inzertní podvody s nedodáním zboží. Další podstatnou část nápadu s největší způsobenou škodou tvoří sériově páchaná trestná činnost za využití sociálního inženýrství, zejména podvodné investice a různé druhy phishingu. V roce 2024 byly zaznamenány reklamy na podvodné investiční platformy na sociálních sítích i ve výsledcích vyhledávačů využívajících mimo jiné i videa tvořená tzv. deepfake, ve kterých známé osobnosti lákají na vysoké výdělky v inzerovaných investičních platformách nebo na investici do kryptoměn. Nadále se zlepšují podvodné legendy, které využívají kombinaci více různých telefonátů, SMS nebo emailových zpráv. Poškození pod vlivem legendy zasílají finanční prostředky na účty legalizátorů nebo na adresy kryptopeněženek pachatelů, kteří využívají také nástroje pro vzdálenou správu zařízení (PC i smartphonů) pro přímý přístup do internetového bankovnictví poškozených.

Pachatelé často využívají spoofing telefonních čísel u hlasových hovorů i SMS zpráv. U sériově páchaných trestných činů je patrné rozdělení rolí pachatelů a jejich kvalitní organizace. Pro legalizaci odcizených finančních prostředků pachatelé využívají kromě nákupu kryptoměn i najímání legalizátorů prostřednictvím sociálních sítí formou nabízení přivýdělku. Některé tyto kampaně cílí přímo na rusky nebo ukrajinsky mluvící občany. Pachatelé také využívají služeb dalších zločineckých sítí formou „crime as a service,“, například pro tvorbu phishingových stránek. Tento trend dle informací od Europolu a Interpolu odpovídá zaznamenaným trendům jinde ve světě.

Lze konstatovat, že podvody v online prostředí vynikají vysokou mírou sofistikovanosti a prudkým rozvojem technologií deepfake a AI lze tento trend predikovat i do dalších let, neboť pachatelé nové trendy sledují a nové nástroje rychle implementují do své trestné činnosti. Významným problémem je výrazný přeshraniční prvek kybernetické kriminality – v kyberprostoru neplatí státní hranice, pachatelé fungují globálně a mohou své aktivity cílit na jakékoli místo. Běžná jsou podvodná callcentra fyzicky umístěná v zemích východní Evropy, Asie či Afriky, která cílí na oběti v České republice, Německu, Francii, či jiných západních zemích. Efektivní přeshraniční spolupráce policejních a justičních orgánů je pak pro úspěšnost boje proti kriminalitě páchané v kyberprostoru jedna z klíčových priorit.

Prevence
Za rok 2024 bylo z pohledu prevence kriminality Policie ČR řešeno několik zásadních témat, z nichž dvě cestou velkých celorepublikových mediálních kampaní (Zkratky, Tohle radši nezkoušejte). První pololetí roku bylo poznamenáno dopady útoku na Filosofické fakultě UK z 21. 12. 2023 (ochrana měkkých cílů). V období od ledna do května jsme intenzivně připravovali informační kampaň pro návštěvníky MSLH IIHF konaném v Praze a Ostravě. Aktivity ve čtvrtém čtvrtletí výrazně ovlivnily také povodně. Tam, kde nemuseli řešit přímé škody, se policejní preventisté podíleli na koordinaci sbírky v rámci PČR na pomoc v zasažených oblastech. Prioritou zůstala i pro rok 2024 prevence zaměřená na bezpečnost v online prostředí.

Ochrana měkkých cílů

V návaznosti na útok střelce z 21. 12. 2023 na FF UK enormně vzrostl zájem o metodiky, školení a cvičení k ochraně měkkých cílů ze strany jejich provozovatelů. Policie ČR se prevenci v dané oblasti věnuje již od roku 2012, kdy tato aktivita vznikla na pracovišti prevence KŘP hl. m. Prahy. Výsledkem byl vzdělávací projekt "Postup při mimořádných událostech ve školách a školských zařízeních" pro pedagogické a nepedagogické pracovníky ve školách. Po útoku na střední škole ve Žďáru nad Sázavou v roce 2014 navázal na původní aktivitu inovovaný seminář "Ozbrojený útočník ve škole", který předchozí koncept doplnil o nové poznatky. Na začátku roku 2015 byl preventivní projekt "Ozbrojený útočník ve škole" přenesen do celé republiky a jednotlivá KŘP si koncept přizpůsobovala svým specifickým požadavkům. Kontinuálně vznikaly v gesci Ministerstva vnitra metodiky, které popisují jak základní principy ochrany měkkých cílů, tak příklady praktického řešení (Základy ochrany měkkých cílů, Vyhodnocení ohroženosti měkkého cíle, Bezpečnostní plán měkkého cíle, Koordinace měkkého cíle po fázi bezpečnostního incidentu). Soubor metodik tak tvoří celek zahrnující většinu aspektů ochrany měkkého cíle.

Na začátku roku 2024 bylo snahou Policie ČR předat provozovatelům OMC základní postupy a kroky, jak při ochraně OMC postupovat. Jako velmi zásadní se jevila od počátku informace, že na ochranu daného měkkého cíle není zodpovědný nikdo jiný než právě jeho provozovatel. Pro potřeby veřejnosti bylo upraveno Desatero k ochraně měkkého cíle a přehledná prezentace, která usnadní provozovatelům orientaci v základních pojmech a postupech. Veškeré informace k OMC jsou na webových stránkách Policie ČR dostupné pod samostatnou záložkou Ochrana měkkých cílů na https://policie.gov.cz/clanek/ochrana-mekkych-cilu.aspx.

Pro tento i následující rok byly stanoveny pro linii služby kriminální policie a vyšetřování následující prioritní oblasti:

Trestní řízení a operativně pátrací činnost