Trestní řízení

Přípravné řízení

Přípravné řízení je předsoudním stadiem řízení, jehož účelem je objasnit co se stalo a kdo je pachatelem a připravit podklady pro řízení před soudem. Částečně jde o neveřejné řízení, ve kterém orgány činné v trestním řízení:

• prověřují podezření ze spáchání trestného činu,
• opatřují podklady pro podání obžaloby, tedy zjišťují, zda je podezření z trestného činu proti určité osobě odůvodněno do té míry, aby byla podána obžaloba a věc předána soudu, nebo zda je tu důvod pro jiné rozhodnutí a jiný postup,
• vyhledávají a zajišťují důkazy důležité pro objasnění všech základních skutečností důležitých pro posouzení případu, včetně osoby pachatele a následku trestného činu.

• Podnětem k zahájení trestního řízení může být podání trestního oznámení  nebo výsledky vlastní činnosti orgánů činných v trestním řízení.
• Prověřování je zahájeno sepsáním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení policejním orgánem. V případě nutnosti jsou ještě před sepsáním tohoto záznamu provedeny neodkladné a neopakovatelné úkony.
• V této fázi se objasňují a prověřují skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Prověřování zahrnuje např. podání vysvětlení, obstarávání podkladů, ohledání místa činu, ohledání věcí, obstarání znaleckých posudků, zajišťování stop, např. otisků prstů, provádí neodkladné a neopakovatelné úkony).
• V závěru této fáze orgán činný v trestním řízení:
  • Zahájí trestní stíhání a následuje fáze vyšetřovací.
  • Nezahájí trestní stíhání z důvodu:
    • odevzdání věci příslušnému orgánu, např. k projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, nebo ke kázeňskému či kárnému řízení,
    • odložení věci pro nepřípustnost či neúčelnost stíhání nebo pro nezjištění skutečnosti opravňující zahájení trestního řízení (lze podat stížnost proti usnesení o odložení věci), nebo
    • dočasného odložení věci, je-li to třeba k objasnění.

• Fáze vyšetření začíná usnesením o zahájení trestního stíhání.
• V některých případech je nutný souhlas poškozeného s trestním stíháním.
• Policejní orgán vyhledává důkazy k objasnění trestného činu.
• Tato fáze zahrnuje např. výslechy svědků, podání vysvětlení, ohledání věcí, obstarání znaleckých posudků a další úkony. Ty úkony, které byly provedeny před zahájením trestního stíhání.
• V závěru této fáze na návrh policejního orgánu dochází ze strany státního zástupce k:
  • podání obžaloby, po kterém následuje soudní stadium řízení, tedy hlavní líčení, nebo předběžné projednání,
  • odklonění – např. zahájení jednání o dohodě a vině, podmíněné zastavení trestního stíhání atd.,
  • postoupení věci jinému orgánu, např. k projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, nebo ke kázeňskému či kárnému řízení,
  • zastavení trestního stíhání, např. z důvodu neprokázání, že se skutek stal, případně, že ho spáchal obviněný, pro nepřípustnost stíhání pro úmrtí pachatele, nedostatek věku apod., zanikla-li trestnost činu, nebo obviněný nebyl v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný,
  • přerušení trestního stíhání.

• jde o trestný čin, o němž přísluší konat v prvním stupni řízení okresnímu soudu a horní hranice trestu odnětí svobody nepřevyšuje pět let, a
• podezřelý byl přistižen při činu nebo bezprostředně poté, nebo
• v průběhu prověřování byly zjištěny skutečnosti, jinak odůvodňující zahájení trestního stíhání a lze očekávat, že podezřelého bude možné ve lhůtě dvou týdnů postavit před soud, ode dne kdy policejní orgán sdělil podezřelému, ze spáchání jakého skutku je podezřelý a jaký trestný čin je v tomto skutku spatřován.

Dohoda o vině a trestu

Řízení před soudem

Řízení před soudem zahrnuje předběžné projednání obžaloby (nemusí být vždy), hlavní líčení a případně opravné řízení. V hlavním líčení se rozhoduje o hlavní otázce trestního řízení, o vině obžalovaného a o trestu, popřípadě i o ochranném řízení a o náhradě škody (tzv. adhezní řízení). Průběh hlavního líčení zahrnuje:

• počátek hlavního líčení – zahrnuje mj. sdělení věci, která bude projednávána, zjištění, zda se dostavily osoby, které byly předvolány nebo vyrozuměny, přednesení obžaloby, zjištění, zda poškozený navrhuje, aby pachateli byla uložena povinnost k náhradě škody.
• dokazování – zahrnuje provádění důkazů, např. výslech obžalovaného, svědků a znalců, případně čtení protokolů o dřívější výpovědi, předkládání posudků, zpráv, dalších listin a věcných důkazů.
• závěr hlavního líčení – zahrnuje přednesení závěrečných řečí, případně usnesení o doplnění dokazování. Závěrečnou řeč za poškozeného může pronést zmocněnec.
• rozhodnutí soudu – soud může rozhodnout o vrácení věci státnímu zástupci, zastavení trestního stíhání, podmíněném zastavení trestního stíhání a schválení narovnání, přerušení trestního stíhání, nebo rozhodnout rozsudkem.

Opravné řízení

Řádné opravné řízení (tzv. odvolací řízení) je řízení o opravných prostředcích, kterými jsou odvolání a stížnost.

Mimořádné opravné řízení je řízení o opravných prostředcích, kterými jsou dovolání, stížnost pro porušení zákona a obnova řízení. Jde o opravné prostředky směřující proti již pravomocným (tj. nezměnitelným a závazným) rozhodnutím.

Vykonávací řízení

Další druhy řízení

• občanské řízení soudní (dle občanského soudního řádu), ve kterém může oběť být v roli žalobce, např. v případě žaloby na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení, pokud nárok nebyl uplatněn v rámci trestního řízení,
• správní řízení (dle správního řádu), ve kterém oběť může být v roli žadatele o peněžitou pomoc.

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook