Na úvod bychom chtěli uvést, že vývoj kriminality, ale i dalších oblastí, o kterých se v této zprávě zmiňujeme, je na území Plzeňského kraje, stejně tak jako v jiných krajích České republiky determinován celou řadou faktorů, nevyjímaje ty sociodemografické. Ať  již přihlédneme ke skutečnosti, že Plzeňský kraj je příhraničním krajem, jedná se tedy o tranzitní území, jež je silně zatíženo vysokou hustotou silničního provozu a ve kterém se nachází 4. největší město ČR, nemůžeme opominout i množství průmyslových zón, které jsou koncentrované na území Plzeňského kraje včetně krajského města Plzně. Na trhu práce tak  figuruje značná poptávka po nejrůznějších pracovních pozicích a míra nezaměstnanosti zde dosahuje velmi nízké úrovně. Zároveň se jedná o  území, ve kterém jsou, i na základě výše uvedeného, v hojné míře zastoupeni cizí státní příslušníci. Interpretaci níže uvedených dat je proto nutné uvádět v širších souvislostech.

Pro předešlý rok byly vedením našeho krajského ředitelství stanoveny priority, na které jsme se zaměřovali a jejichž značná část je aktuální i pro rok letošní. Ke stručnému zhodnocení některých z nich, stejně tak jako ke stanovení priorit pro rok 2025 uvedl brig. gen. Petr Macháček, ředitel krajského ředitelství, následující:

„Jsem velmi rád, že se nám např. podařilo v minulém roce etablovat institut velitele policie, jehož opodstatněnost se nám prokázala při několika událostech, které jsme v minulém roce v Plzeňském kraji řešili. Pokud bych měl dále zhodnotit některé naše interní kroky, které mají následně vliv i na bezpečnostní otázky, pak bych rád zmínil, že v průběhu předešlého roku jsme zřídili několik pracovních skupin za účelem efektivního reagování a následného řešení problematik, kterým se tyto pracovní skupiny věnují. Již v roce 2023 vznikla a v roce 2024 její činnost intenzivně pokračovala, pracovní skupina, jejímž smyslem je předávání si poznatků a informací z celého území Plzeňského kraje týkajících se zde žijících minoritních skupin obyvatel, stejně tak jako pracovní skupina zaměřená na oblast tzv. měkkých cílů. S ohledem na celosvětové dění i události, ke kterým došlo bohužel i na území ČR, pokládám význam této skupiny za naprosto zásadní[1]. Oblast ochrany měkkých cílů bude pro nás významným úkolem i pro nadcházející období obdobně jako otázka předcházení protiprávnímu jednání. V tomto směru sehrává svou nezastupitelnou roli prevence. Ta je jedním z klíčových faktorů jak účinně předcházet kriminogenním faktorům ve společnosti, proto jsme v uplynulém roce rozšířili síť policistů, kteří se v rámci své služby aktivně zapojují do edukativní formy preventivních aktivit.
Kromě naprosto samozřejmého úkolu, jakým je zajištění bezpečnostní situace na celém území Plzeňského kraje, se budeme nadále kromě jiného soustředit na oblast kyberkriminality a také nelegální tranzitní migrace. Svoji náležitou pozornost si zasluhuje i dopravní nehodovost, zejména pak ve vztahu k poklesu jejich nejtragičtějších následků. Současně nemůžeme opominout využívání moderních technologií, zefektivnění práce s informacemi, využívání dostupných informačních systémů a analytických nástrojů.
Bohužel pozitivní bilanci nemáme v oblasti personální, byť jí věnujeme naše maximální úsilí. V roce 2024 z Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje více policistů/policistek odešlo, než přišlo. Přisuzovat to lze mnoha faktorům, nicméně tím zásadním je, dle mého názoru, nízká míra finanční  konkurenceschopnosti na trhu práce, která se dotýká zejména nově nastupujících a krátce sloužících kolegů a kolegyň. V oblasti občanských zaměstnanců byl stav k 31. 12. 2024 konsolidovaný.“

V následujících kapitolách uvádíme stěžejní statistická data včetně jejich širší interpretace. S podrobnějším rozpracováním jednotlivých problematik se pak můžete seznámit v power-pointové prezentaci na odkaze pod článkem.
Než se budeme zabývat rozborem daných problematik, chtěli bychom hned na úvod uvést data týkající se přijatých volání na linku 158 za minulý rok. Těch bylo celkem 82 174, tedy o 331 volání méně než v roce 2023. Nejvíce hovorů pak učinili lidé na linku 158 v měsíci srpnu, a to konkrétně 8 209, naopak nejméně v lednu v počtu 5 818.

• 1. Trestná činnost

Na teritoriu Plzeňského kraje bylo od 1. ledna do konce roku 2024 registrováno celkem 8 996 trestných činů, což ve srovnání se stejným obdobím loňského roku činí pokles o  566 trestných činů. Z tohoto počtu se nám podařilo objasnit 3 686 trestných činů, což představuje 41% objasněnost. Dodatečně jsme v uplynulém roce objasnili 1 112 trestných činů, čili celkem bylo v roce 2024 objasněno 4 798 trestných činů. V minulém roce se v Plzeňském kraji počet registrovaných trestných činů pohyboval v naprosto stejných hodnotách jako v roce 2020, který patří společně s rokem 2021 mezi roky zasažené covidovou pandemií, tedy období doprovázené mj. i sníženou mírou kriminality. Tento stav dokládají data na níže uvedeném grafu, kde je patrný také  nárůst registrovaných trestných činů v roce 2022, v posledních letech pak statistické ukazatele vykazují kontinuálně mírný pokles. Z provedeného srovnáním dat je zřejmé, že vývoj v oblasti počtu registrovaných trestných činů kopíruje vývoj v rámci celé ČR.

Pokud bychom rozdělili registrované trestné činy do jednotlivých oblastí, jsou z dlouhodobého hlediska nejvíce zastoupeny trestné činy v oblasti obecné kriminality. Ne jinak tomu bylo v roce 2024, ve kterém jsme jich zaevidovali celkem  6 991. Největší podíl v této skupině trestných činů již tradičně představuje majetková kriminalita čítající v předešlém roce 4 592 trestných činů. Co se týče hospodářské kriminality, bylo v minulém roce evidováno 594 trestných činů. V oblasti zbývající kriminality se pak jednalo o 1 411 trestných činů.

O mírném nárůstu můžeme hovořit u násilných trestných činů spadajících do oblasti obecné kriminality. Těch jsme v minulém roce zaevidovali celkem 807, což představuje s předloňskými 755 případy nárůst o 52 trestných činů. Do násilné kriminality spadá celá škála trestných činů, nejen vraždy a ublížení na zdraví, ale i porušování domovní svobody, nebezpečné vyhrožování, týrání osoby žijící ve společném obydlí apod., přičemž právě u třech posledně zmiňovaných trestných činů jsme zaznamenali jejich nárůst.

V uplynulém roce se kriminalisté na území Plzeňského kraje zabývali 13 případy zvlášť závažného zločinu vraždy (stejný počet vražd byl i v roce 2023), přičemž se jednalo o sedm dokonaných trestných činů  a 6 trestných činů ve stadiu pokusu. Trestní řízení u těchto zvlášť závažných zločinů dlouhodobě dosahuje vysoké míry objasněnosti. Ne jinak tomu bylo i v roce 2024, kdy je ve všech případech známa osoba, která se takto závažného trestného činu měla dopustit. Většina těchto skutků je dosud ve fázi vyšetřování. Pokud se budeme zabývat otázkou, kdo se těchto trestných činů vražd měl dopustit, pak můžeme konstatovat, že ve většině případů jsou jimi čeští státní příslušníci, ve čtyřech zbývajících případech se pak jedná o osoby cizí státní příslušnosti. Ve většině případů byl útok proti poškozeným veden nožem a nutno dodat, že v naprosté většině se oběť s osobou útočníka znala či s ní byla v příbuzenském vztahu.

V oblasti mravnostní kriminality jsme za uplynulý rok zaregistrovali 196 trestných činů, z nichž se nám podařilo objasnit 101 z nich (objasněnost 51,5 %). Nejčetněji byl pak v této kategorii zastoupen trestný čin znásilnění (66 registrovaných trestných činů), následovaný trestným činem dětská pornografie a zneužití dítěte k ní (46 případů) a trestným činem pohlavní zneužití (43 případů).

Za pozornost jistě také stojí oblast kyber kriminality, do které můžeme zařadit jak trestné činy spadající do oblasti obecné kriminality, tak do oblasti hospodářské trestné činnosti. Největší podíl z počtu těchto registrovaných trestných činů tvořily v loňském roce trestné činy neoprávněný přístup a poškození záznamu v počítačovém systému, podvod nebo šíření dětské pornografie a zneužití dítěte k její výrobě. Jak je zřejmé z následující tabulky, počet případů vykazuje kontinuálně vzrůstající tendenci. V minulém roce byl nárůst těchto trestných činů zcela minimální, avšak výše škody, která byla poškozeným způsobena, vzrostla v minulém roce oproti roku 2023 o  84 %.
 

Vývoj kyber kriminality a výše způsobené škody
rok	počet trestných činů	výše škody (Kč)
2020	302	224 237 587
2021	479	49 822 471
2022	887	109 083 203
2023	945	98 467 228
2024	956	181 555 570

Co se týká oblasti drogové kriminality, byly v uplynulém roce zahájeny úkony trestního řízení v 194 případech. Kriminalisté připravili a zrealizovali 99 akcí zaměřených na drogovou problematiku a v souvislosti s nimi zadrželi 82 osob. Celkově bylo trestní stíhání v souvislosti s drogovou kriminalitou zahájeno u 210 osob, z toho bylo 18 stíhaných cizinců. Při realizacích bylo zajištěno 1 100 gramů pervitinu, 24 kilogramů marihuany, 1 300 rostlin konopí, téměř 300 gramů kokainu a tisíce tablet léčiv sloužících k výrobě drog. Zajistili jsme také 988 tisíc korun a movité věci v hodnotách několika milionů korun, kdy se jedná o výpočetní techniku, mobilní telefony a věci sloužící k výrobě drog, jako je vybavení pěstíren rostlin konopí a laboratoře pro výrobu pervitinu.
 

Počet stíhaných osob z celkového počtu všech registrovaných trestných činů ilustruje vývoj níže uvedený graf, ze kterého je zřejmé i zastoupení zastíhaných osob cizí státní příslušnosti.

Z výše uvedeného grafu je patrné, že počet obviněných osob cizí státní příslušnosti ve sledovaných obdobích má spíše stoupající tendenci /vyjma meziročního srovnání let 2023 a 2024/. Pokud bychom ale tato data měli správně interpretovat, je nutné přihlédnout i k počtu cizinců žijících na území Plzeňského kraje, kdy má jejich počet každoročně vzrůstající tendenci. Poměrové zastoupení stíhaných osob cizí státní příslušnosti k  jejich počtu na území Plzeňského kraje má pak ve sledovaných letech téměř stabilní charakter.
 

Co se týče zajištěných hodnot, pak jsme v předchozím roce na území Plzeňského kraje zajistili v souvislosti s trestnou činností částku ve výši 413 405 108 korun, což je ve srovnání s rokem 2023, kdy byla zajištěna částka 315 768 300 korun, nárůst o téměř sto milionů korun. Odčerpáno bylo v loňském roce 10 milionů korun.
 

Závěrem této kapitoly uvádíme data týkající se pátrání po osobách, kterých bylo v loňském roce  vyhlášeno celkem 1 479, což je mírný pokles oproti roku 2023, kdy bylo vyhlášeno v celostátním pátrání 1 594 osob.  Nejvíce pátrání bylo po pobytu osob, útěku svěřenců a na základě vydání příkazu k zatčení. Vysoké úspěšnosti (konkrétně 98,6 %) jsme v uplynulém roce dosáhli při pátrání po pohřešovaných osobách, přičemž tato pátrání patří mezi ta nejnáročnější. Co se týče vyhlášení „osob v ohrožení“, pak v roce 2024 byla v Plzeňském kraji vyhlášena celkem v osmi případech, z toho se jednalo o dvě pohřešované děti s příznakem  „dítě v ohrožení“ (v roce 2023 bylo vyhlášeno „dítě v ohrožení“ 4x) a šestkrát se jednalo o osoby splňující kritéria „seniora v ohrožení“. Ve všech těchto případech dosahovala míra úspěšnosti jejich vypátrání 100 %.
 

• 2. Cizinecká problematika

Přehled vývoje počtu cizinců v Plzeňském kraji je zobrazen v následujícím grafu, kde je patrný prudký nárůst v roce 2022, kdy započal válečný konflikt na Ukrajině a došlo tak k migrační vlně.

Problematice cizinců, legálnosti jejich pobytu či jejich zaměstnávání jsme se věnovali v rámci Plzeňského kraje intenzivně i v uplynulém roce, kdy jsme uskutečnili celou řadu akcí zaměřených na zjišťování případů protiprávního jednání, stejně tak jsme se soustředili i na oblast nelegální tranzitní migrace. V oblasti řešení problematiky tranzitní nelegální migrace se odbor cizinecké policie krajského ředitelství dlouhodobě zaměřuje na výkon služby na vytipovaných migračních trasách vedoucích Plzeňským krajem a intenzivně spolupracuje s německou policií. Mezi další pravidelné činnosti patřily pobytové kontroly v ubytovacích zařízeních a ve firmách, které jsou zaměřené na zaměstnávání cizinců bez povolení úřadu práce.

Za minulý rok bylo na území Plzeňského kraje zjištěno 16 případů tranzitní nelegální migrace, tj. osob, které vstoupily na naše území bez platného oprávnění.  Počty případů v posledních uplynulých letech dokládá níže uvedený graf, kdy stojí za zmínku uvést, že od konce roku 2023 vzhledem k přijatým opatřením členských států Evropské unie na vnitřních i vnějších hranicích a také některých dalších států na „Balkánské cestě“ došlo k významnému omezení tranzitní nelegální migrace přes Českou republiku.
 

• 3. Dopravní nehodovost

V uplynulém roce jsme na silnicích Plzeňského kraje zaevidovali celkem 4 709 dopravních nehod, což je o 99 více než v roce 2023, můžeme tedy hovořit víceméně o konstantním stavu.  Z toho počtu se 40 % z nich (konkrétně 1894) stalo na území krajského města, což je mj. ovlivněno silnou hustotou silničního provozu a dalšími sociodemografickými faktory. O stabilní situaci můžeme hovořit i v případě dopravních nehod s následkem na zdraví či životě, kterých jsme řešili celkem  1 380 (o 8 méně než v roce 2023). Velmi negativní je však bilance osob, které při těchto událostech v silničním provozu přišly o život. V minulém roce došlo k téměř 60% navýšení oproti roku 2023 a za posledních pět let se jedná o nejvyšší počet zemřelých v souvislosti s dopravními nehodami na území Plzeňského kraje. O život tak bohužel přišlo v minulém roce 43 lidí, nejvíce z nich pak zemřelo v měsíci březnu, a to konkrétně 8 (mezi další měsíce s nejvyšším počtem usmrcených patřily  srpen se sedmi oběťmi, 5 osob zemřelo v květnu i v červenci). Nejvyšší počet usmrcených v loňském roce evidujeme na území Plzně venkova, a to konkrétně 16, na území města  Plzně vyhaslo celkem 8 životů, nejméně dopravních nehod s následkem smrti se pak stalo na Tachovsku a Rokycansku (vždy po třech obětech). Mezi nejčastější příčiny evidovaných dopravních nehod patřily, jako již dlouhodobě, nesprávný způsob jízdy, nepřiměřená rychlost, nedání přednosti v jízdě a nesprávné předjíždění.

Počet dopravních nehod, při kterých byla zjištěna pozitivní hodnota alkoholu u jejich viníků, jsme zaevidovali celkem 313 (o 6 méně než v roce 2023). Ve srovnání s rokem 2023 ale vykazují data mírné zvýšení případů, kdy byla zjištěna hodnota alkoholu nad 1 ‰, jednalo se konkrétně o 252 případů (o 8 více než v roce 2023).

Co se týká nehod s těmi nejzranitelnějšími účastníky silničního provozu – tedy s chodci, došlo v minulém roce o jejich navýšení téměř o 13 % oproti roku 2023. Konkrétně se jednalo o 187 událostí. Statistická data dokládají, že se v minulém roce zvýšil počet chodců jakožto viníků těchto událostí silničního provozu, a to z 53 v roce 2023 na 82.

Pokud bychom se dále zabývali detailnějším rozborem viníků dopravních nehod, a to na základě státní příslušnosti, pak 89 % všech zaevidovaných dopravních nehod na území Plzeňského kraje zavinili naši státní příslušníci, zbývajících 11 % pak cizinci.

Kromě běžného výkonu služby, kdy jsme se zaměřovali na dodržování pravidel silničního provozu, bylo v minulém roce zrealizováno  celkem 114 dopravně bezpečnostních akcí, které byly zacíleny na všechny účastníky silničního provozu. Kromě jiného jsme se také zaměřovali na dohled, bezpečnost a dodržování právních norem v souvislosti s pořádáním tuningových srazů na území celého kraje, stejně tak jako na akce zaměřené na nelegální tranzitní migraci, které byly uskutečněny zejména na dálnici D5.

• 4. Personální problematika

Na Krajském ředitelství policie Plzeňského kraje je k datu 1. ledna 2025 plánovaných 2440 systemizovaných služebních míst, jejichž obsazenost dosahuje aktuálně 89 % (obsazeno je tedy nyní 2173 služebních míst). Data za předešlé roky uvedená vždy k 1. lednu ilustruje níže uvedený graf.

Největší personální nedostatečnost je na Městském ředitelství policie Plzeň, kde k 1. lednu letošního roku dosahuje obsazenost 83,84 % služebních tabulkových míst, následuje územní odbor Tachov s obsazeností 85,96 % služebních tabulkových míst. Nejlepší personální situace je naopak na územním odboru Plzeň venkov, kde obsazenost činí 93,08 % a na 90,44 % obsazenosti je pak územní odbor Domažlice, naprosto shodná obsazenost je pak i na Krajském ředitelství policie Plzeňského kraje. 

Přestože se nám poměrně daří náborové aktivity, musíme se každoročně vypořádat s odchodem příslušníků ze služebního poměru, ale také s jejich přeložením na jiné útvary. Tato přirozená míra fluktuace měla i minulém roce vliv na personální situaci příslušníků.
 

Interní faktory mající vliv na stav policistů
Rok	2020	2021	2022	2023	2024
Nástupy do služebního poměru	120	108	91	114	97
Ukončení služebního poměru	67	120	116	53	106
Přeložení ke krajskému ředitelství z jiného útvaru v rámci ČR	17	17	30	35	27
Přeložení z krajského ředitelství na jiný útvar v rámci ČR	23	46	40	57	54
Rozdíl	47	- 41	- 35	39	- 36

Abychom zlepšili personální situaci a doplnili neobsazená služební místa, věnujeme dlouhodobě pozornost, jak je již výše uvedeno, také náborovým aktivitám. I v tomto případě však musíme přihlédnout k faktu, že v Plzeňském kraji je velmi malá míra nezaměstnanosti, konkurence na trhu práce je velmi vysoká a zejména v příhraničních oblastech svou roli sehrává i množství pracovních pobídek ze Spolkové republiky Německo. Naše konkurenceschopnost na trhu práce je jednak determinována těmito faktory, stejně tak jako i výší služebního příjmu pro nově nastoupivší příslušníky.

Při náborových aktivitách využíváme řadu forem s cílem oslovit potenciální zájemce o službu u Policie ČR. Kromě mediální propagace se tradičně jedná o náborové aktivity na středních  a vyšších školách, kterých jsme v předešlém roce navštívili 20 a oslovili zhruba 1100 studentů. Pro studenty jsme nepořádali pouze náborové besedy, ale  umožnili jsme jim např. absolvovat fyzické testy a zapojit se do různých workshopů. Během celého roku jsme na krajském ředitelství umožnili uskutečnit bezplatnou odbornou praxi zhruba 150 studentům zájmových škol, přičemž jsme pokračovali v úzké spolupráci s Bezpečnostně právní akademií Plzeň. Policejní činnosti se snažíme představit a přiblížit veřejnosti i prostřednictvím nejrůznějších akcí, které náš útvar pořádá či na nich participuje.

V minulém roce jsme pracovali celkem se 403 uchazeči, kteří měli zájem o službu u Policie ČR, z toho počtu jich pak do služebního poměru bylo přijato 97. Největší obtíže činilo uchazečům při přijímacím řízení psychologické vyšetření, které úspěšně absolvovalo zhruba 57 %. Fyzické testy zvládla většina uchazečů bez obtíží, v ojedinělých případech se pak stalo, že zájemce nesplnil kritéria lékařského vyšetření nebo podmínku bezúhonnosti. Z 60 % byli v minulém roce zájemci o službu muži, po přijímacím řízení se jejich počet oproti ženám navýšil, a to na 74 % (úspěšnost žen při přijímacím řízení je tedy nižší než u mužů). Co se týče věku zájemců o policejní práci, byl medián 21 let. Počet zájemců o práci u Policie České republiky je ovlivněn jednotlivými úseky roku, nejvíce zájemců se hlásí každoročně v období od června do října, naopak nejnižší přísun uchazečů je v období zimních měsíců.

mjr. Mgr. Pavla Burešová
5. února 2025