Smrtící dědictví války

Kolik toho ještě najdeme? 

Osm desetiletí po skončení druhé světové války bojuje Česká republika s tichým, ale stále nebezpečným dědictvím tohoto ničivého konfliktu v dějinách. Zatímco si připomínáme hrdiny a oběti války, v českých lesích, polích i městech denně zasahují policejní pyrotechnici proti munici, která může zabíjet i dnes.

Munice z druhé světové války tvoří naprosto dominantní část všech nálezů. Zhruba 80 % zásahů policejních pyrotechniků se týká právě této éry, zatímco zbývajících 20 % připadá na munici z první světové války či dokonce z období prusko-rakouské války. Ročně vyjíždějí pyrotechnici v průměru ke dvěma tisícům případů.

Zajímavé nálezy. Může hrachová polévka zabít? 
Druh munice se liší vzhledem k lokalitě. V Čechách se vyskytuje většinou munice britská nebo americká, kdežto naopak na Frýdecko-Místecku nebo v okolí Brna zase pyrotechnici naráží na munici německou, rumunskou a sovětskou. V největší míře se jedná o dělostřeleckou munici (dělostřelecké granáty a miny) výjimku netvoří munice letecká či ruční granáty. 

Muniční bedna nacistické organizace Werwolf
Z raritních nálezů, které policejní pyrotechnici na území České republiky našli, můžeme zmínit nález z roku 2019. Muniční bedny nacistické organizace Werwolf obsahovaly materiál k diverzním činnostem na poválečném území Československa. Nálože byly důmyslně maskované jako balení hrachové polévky nebo podrážka bot. Nešlo o sběratelskou kuriozitu, ale o smrtelně nebezpečný arzenál - granáty Ei.Hgr. 39, nipolitové granáty, iniciátory a další výbušný materiál. Pyrotechnici se v tomto případě museli mít zvlášť na pozoru. Tyto bedny totiž byly opatřeny různými nástrahami, které se iniciovali při otevření. Už tedy jen samotné ohledávání nálezu bylo extrémně nebezpečně, stejně tak jako vyzvednutí bedny ze země.

K velkému zásahu se vrátíme do roku 2021 do obce Sosnová na Bruntálsku. Pyrotechnici zde řešili nález 250 kg německé letecké pumy SC 250 J. Pokud byste si velikost této pumy chtěli představit, můžeme jí velikostně připodobnit například k bojleru či popelnici. Po určení druhu a ohledáním zjistili, že jakákoliv další manipulace by byla vysoce nebezpečná. Museli ji proto zlikvidovat přímo na místě výbuchem. Při tomto nálezu jim hrálo do karet její umístění uprostřed polí. Kvůli střepinovému efektu ale museli evakuovat přilehlou vesnici a chatovou oblast nacházející se v ohrožené zóně přibližně 1,5 km od místa nálezu. 250 kg německá letecká puma SC 250 J
Zničení si ale vyžadovalo utlumení účinků této letecké pumy, která obsahovala 125 kg trhaviny. V jejich útrobách se nacházely dva elektrické kondenzátorové zapalovače, které vlivem let degradovaly. Deaktivace iniciačního systému nebyla možná, jelikož byl zajištěn proti vyjmutí antidelaboračním zařízením. 
Tehdy měli pyrotechnici jedinečnou možnost vyzkoušet si na ostro stavbu takzvaného sarkofágu, který ve větším měřítku později použili při ničení letecké pumy v Litvínově v roce 2024. K minimalizaci střepinového účinku a tlakové vlny bylo okolo pumy rozmístěno 23 kusů velkoobjemových vaků tzv. Big-Bagů s pískem. Seismické opatření v tomto případě nebylo vzhledem k dostatečné vzdálenosti objektů potřeba přijímat.


Zkušenosti z tohoto zásahu se naplno zúročily o tři roky později v Litvínově. Podrobně jsme o něm informovali nejen v naší tiskové zprávě: https://policie.gov.cz/clanek/ojedinely-nalez-munice.aspx 
Ve zkratce lze o tomto extrémně nebezpečném a ojedinělém nálezu novodobé historie České republiky říci, že je jednalo o shodu nepříznivých podmínek, se kterými se pyrotechnici museli vypořádat. Místo nálezu britské letecké pumy ráže 500 liber bylo výrazně komplikovanější než v Sosnové. Puma se nacházela v areálu chemičky Orlen Unipetrol. Jediné štěstí bylo v tom, že se v bezprostřední blízkosti nacházel objekt určený k demolici. Pyrotechnici však při likvidaci pumy na místě, jelikož její manipulace byla doslova nemožná, museli zajistit, aby její účinek nepronikli až do nedalekých objektů. Tam se nacházely zásobníky s kyselinami a nebezpečnými látkami. Do plánování přibyl také díky charakteru podloží seismický účinek.Sarkofág okolo letecké pumy
Sarkofág byl na utlumení účinků postaven ze 440 velkoobjemových vaků s pískem. Přidána byla písečná hradba, která pohltila 140 kusů Big-Bagů. Ty sloužily jako ochrana před tlakovou vlnou. Utlumení seismického účinku pyrotechnici zajistili speciálním rozestavěním těchto vaků, a to pod úhlem 45 stupňů. Tzv. bombdeky (https://www.policie.cz/clanek/co-s-nalezenou-nebezpecnou-munici.aspx) sloužily k utlumení střepinového efektu. K ochraně budov chemičky vytvořili pyrotechnici a hasiči také ochrannou zeď ze 120 kusů betonových kvádrů, každém o hmotnosti 1800 kg. Zeď zasahovala do výšky 3 metrů do šířky 30 metrů. Využili také 10 lodních kontejnerů – jeden o výšce 3 m a šířce 9 metrů.




Hromadné nálezy 
Pokud je to technicky možné, nejbližší okolí místa nálezu pyrotechnici prohledají detektorem kovu. Je potřeba vyloučit, že se nejedná o místo, kde je zakopáno větší množství munice. K tomu se uchylovala ustupující vojska na sklonu války. Z ohlášení jednoho nálezu dělostřelecké miny pak pyrotechnici odvážejí několik desítek kusů.pancéřové pěsti a ruční granáty z vnitrobloku
Příkladem může být nález z roku 2020 v Brně. Vnitroblok domu ukrýval dlouhá léta předměty z druhé světové války. Stav 13 kusů pancéřových pěstí a 9 ručních granátů naštěstí pyrotechnici vyhodnotili jako bezpečné pro své okolí a dokonce policisté v té době nemuseli provádět ani evakuaci okolních domů. https://policie.gov.cz/clanek/pyrotechnici-zajistili-pancerove-pesti.aspx


 

S nálezem velkého množství munice se pyrotechnici museli vypořádat také v roce 2023 v Mořkově. Do areálu bývalé cvičné střelnice vyjížděli pyrotechnici velmi často. Tentokrát se jednalo o nález objevený při komenrčním pyrotechnickém průzkumu. Při větším ohledání přilehlého okolí policejní pyrotechnici objevili 118ks dělostřeleckých granátů - 115mm BK-4M. 







K hromadnému nálezu pyrotechnici vyjížděli také v srpnu 2022. Na Opavsku si museli poradit se 65 sovětskými dělostřeleckými minami ráže 82mm. Jejich špatný technický stav nedovolil další manipulaci a pyrotechnici je na místě museli zlikvidovat výbuchem. 







V Bludově u Šumperka pracovali pyrotechnici zase s 63 kusy dělostřeleckých min 107 mm. Jejich stav dovolil v roce 2020 další manipulaci a převoz speciální pyrotechnickou Tatrou na Stálou trhací jámu Ralsko.

Nález se vzkazem v lahvi z roku 1926
Ne vždy to je jen o zneškodnění nebezpečného nestabilního předmětu. Z policejních pyrotechniků se při své práci stávají občas historikové, protože zkoumají souvislosti a původy nalezené munice. Někdy se z nich stanou také pomyslní archeologové. Při nálezu dělostřeleckého granátu v Prostějově v kostele sv. Cyryla a Metoděje je v podstavci svaté Barbory čekalo zajímavé překvapení. Granát neobsahoval nebezpečné slože, ale vzkaz v lahvi z roku 1926. Žádné závratné tajemství minulosti však nezjistili. List obsahoval pouze informace o rekonstrukci kostela. Vzkaz pak pyrotechnici předali dál pro muzejní účely. 


I malý nález může být ničivý!
První pohled na tyto předměty často vyvolává nevinný dojem a pocit, že se nemůže nic stát. Však v zemi ležely už takovou dobu a nic se nestalo... Opak je ale pravdou.
Zejména menší kusy mají lidé tendenci podceňovat. Ale jak se říká mezi pyrotechniky: “Zabije vás prvních 50 g trhaviny. Ty další vás už jen přemístí dál.”
Typickým příkladem je 30mm německý puškový granát Gewehr-Sprenggranate. Mohli byste si jej splést s šiškou od hodin. Jenže tahle „šiška“ má poměrně citlivý zapalovač. Nesprávná a neodborná manipulace vede ke spuštění a smrtícímu účinku na své okolí. Takovýto nález pyrotechnici likvidují vždy přímo na místě. Přeprava je prakticky nemožná.

Proč vlastně na nalezené předměty vůbec nesahat? 
Možná správná otázka je, proč nejen policejní pyrotechnici doporučují, abyste vůbec nemanipulovali s podezřelým předmětem, který jen třeba vzdáleně připomíná munici.
Nejlepší možností je zavolat na linku 158 a tak přivolat na místo policejní hlídku. Ta zabezpečí okolí a přivolá policejní pyrotechniky. Tento postup je nejefektivnější a hlavně nejbezpečnější. Brát věci do ruky anebo dokonce je převážet přímo na služebnu je hazard nejen se svým životem, ale také s životy lidí v okolí. 
Ale abychom vysvětlili, proč tak na první pohled neškodný předmět nahlížet s respektem. Důvodem je nestabilita, stáří a hlavně účel, proč byly vytvořeny. Předměty, které se nacházejí dlouhá léta v zemi už měli vybuchnout minimálně před 80. lety. A otázku, kterou byste si měli klást je - Nevybuchne právě teď? Chemické látky nacházející se v těle předmětu odvádí za roky svou práci a jejich “koktejl” byl původně namíchán k ničení ne ke konzervaci. 


Jak z hromady hlíny může pyrotechnik poznat, o jakou munici jde a co s ní pak udělá? 
Policejní pyrotechnik je jediný policista, který vlastníma rukama sahá na nevybuchlou munici. Obecně vlastně pro ně neexistuje žádná pyrotechnická “kuchařka”, která by dala univerzální “recept” jak mají postupovat. Každý nález vyžaduje jinou formu řešení. Záleží na technickém stavu, místě nálezu či technickém provedení.
Aby mohl poznat, o který druh se jedná, musí předmět očistit od nánosu hlíny a usazenin. Podle tvaru, velikosti a drobných markantů pak dokáže přesně určit druh munice a její nebezpečnost. Pyrotechnici při tom vycházejí ze znalosti historie, dobových materiálů a různých původních nákresů a fotografií. Každý pyrotechnik je svým způsobem nadšenec do historie, bez těchto znalostí by předměty dávali jen těžko do potřebných souvislostí. 
Ruku v ruce s určením druhu nálezu jde zhodnocení stavu, ve kterém se nachází. Podle toho pyrotechnici určí, zda je s předmětem možné dál manipulovat a převést do muničního skladu nebo je nutné ho zlikvidovat výbuchem přímo na místě. V muničním skladu se následně provede jeho likvidace v prostoru určeném pro výbuchy. Třetí možností je, odvést jej na plochu nedaleko místa nálezu a provést odpal v nejbližším možném termínu. K této variantě se přistupuje za splnění mnohých bezpečnostních podmínek. Kombinace obého se používá například při nálezu leteckých pum. Pyrotechnici vyjmou iniciální mechanismus, který na místě nálezu zlikvidují a tělo s trhavinou odvezou na uskladnění. 



 

Rok 2025 a velké letecké pumy
V březnu ve Velkých Hošticích a v dubnu v Oldřišově na Opavsku pyrotechnici řešili nález letecké pumy FAB 100. Jednalo se o předmět ruské výroby z druhé světové války o hmotnosti 100 kg. 






A ta správná otázka na závěr - Jaká munice je nejvíce nebezpečná? 
Na tuto otázku pyrotechnici dokáží odpovědět jedním slovem “každá”. A to hlavně ze své podstaty. Byla vytvořena, aby ničila!


kpt. Irena Brodská
tisková mluvčí PP ČR
7. května 2025

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook