Případ vysílače Pelikán 54
Příběh chebského vysílače Svazarmu, který během srpna 1968 pokračoval ve svobodném vysílání navzdory pokusům okupačních vojsk o kontrolu komunikací.
Jednou z rozšířených forem protiokupačního odporu byly i tzv. svobodné vysílače, které zpravidla prováděly retranslaci relací Československého rozhlasu nebo na lokální úrovni provozovaly vlastní vysílání. Jedním z nich se stal i vysílač Svazarmu v Chebu Pelikán 54.
Za vzniklou situaci byl v zásadě zodpovědný plk. Viliam Šalgovič, jenž jako náměstek ministra vnitra pro StB a hlavní spolupracovník KGB při invazi nařídil v noci na 21. srpna po celém Československu zajistit vysílačky radioamatérů a skupinové vysílače společenských organizací. Důvod tohoto opatření samozřejmě spočíval v ochromení možnosti radioamatérů a např. Svazarmu svobodně a bez kontroly komunikovat nejen v rámci ČSSR, ale především předávat a získávat informace ze zahraničí. Když vešla v obecnou známost Šalgovičova zrada, opatření nebylo plošně realizováno a již zabavené vysílačky se vracely majitelům. Konkrétně v Západočeském kraji tento rozkaz zrušil náčelník Krajské správy SNB pplk. František Němec již 22. srpna. Radioamatéři tak už v průběhu prvních dnů okupace iniciativně vybudovali vlastní síť spojení, která mohla do jisté míry posloužit legálním orgánům, kdyby okupační vojska vyřadila z činnosti jejich spojovací prostředky.
V případě okresu Cheb však spojovací technik stržm. Stanislav Češka z Okresního oddělení Veřejné bezpečnosti Cheb zajistil během 21. srpna prakticky všechny radioamatérské stanice. Na základě nesouhlasu předsedy chebského Svazarmu pplk. Vrbenského s odebráním vysílače tak důležité organizaci mu tento ponechal. Vrbenský pak s pomocí tří operátorů zabezpečil nepřetržitou službu a byl ve spojení s Ústředním výborem Svazarmu v Praze. Pelikán vysílal ze sídla Svazarmu, ale 23. srpna se mezi příslušníky VB v Chebu rozšířily nepodložené zprávy o obsazení některých oddělení VB Sověty. Ty se pochopitelně dostaly i k členům Svazarmu a ti se rozhodli vysílač přemístit.
Pomoc jim nabídl právě stržm. Češka a spolu s dalším spojovacím technikem pprap. Karlem Loužným jim bez vědomí nadřízených dali k dispozici místnost na střeše věžového domu v Dyleňské ulici v Chebu. Prostor získalo chebské okresní oddělení VB 1. srpna 1968 s cílem umístit tam spojovací zařízení. V nepoužívané místnosti tak operátoři Svazarmu v klidu a bezpečí vysílali až do 29. srpna. Kromě jiného odvysílali i dvě rezoluce příslušníků Okresního a obvodního oddělení v Chebu, v nichž zdejší příslušníci vyjádřili důvěru vedení Ústředního výboru KSČ a ministru vnitra Josefu Pavlovi.
PhDr. Daniel Povolný, Ph.D.
15. 8. 2025