Nejen jaro, ale také podzim je z pohledu dopravních nehod rizikovým obdobím, a to i pokud jde o nehody zaviněné srážkou se zvěří. Přispívají k tomu tma, časté mlhy, brzké stmívání, snížená viditelnost.
U vysoké zvěře bychom měli být obzvláště pozorní v období, kdy dochází k páření, tedy v říjnu až prosinci. Ke srážce se zvířetem může dojít v kteroukoliv denní dobu, proto je nutné si uvědomit, že se lesní zvěř pohybuje v blízkosti silnic především za svítání a za soumraku, kdy zvěř putuje za potravou a na pozemní komunikace nebere ohled.
V noci je třeba dbát ještě větší opatrnosti, zvíře je oslněné světly vozidla a tudíž se chová zmateně a nepředvídatelně.  Zvíře je při nočním oslnění světlomety vozidla dokonale zmateno a zůstává strnule stát na vozovce a neutíká.
Z policejních statistik vyplývá, že každá desátá nehoda má za příčinu střet vozu se zvěří. Letos za první pololetí řešili dopravní policisté z celkového počtu 1434 dopravních nehod 267 střetů s lesní zvěří.
Řidiči by měli v tomto období dbát zvýšené opatrnosti hlavně na úsecích, které jsou značeny možným výskytem zvěře, také by měli brát zřetel na ráz krajiny-  pole, pastviny, lesní porost, lesoparky apod. Ke srážce může dojít v kterékoli roční období a kteroukoliv denní i noční hodinu. Nejčastější jsou srážky se srnčí, zajíci nebo divokým prasetem.

Jak se vyhnout srážce se zvěří?
• Nejlepším preventivním opatřením je přiměřená rychlost jízdy a zvýšená pozornost, (při nižší rychlosti dokážete na neočekávaný vstup zvěře do vozovky včas zareagovat). „Myslivci doporučují rozsvítit přední světla do mlhy, která svítí hodně nízko a do stran, tím se zvýší viditelnost z vozidla,“ radí šéf BESIP Martin Farář. Ale pozor! Podle pravidel silničního provozu se tato světla mohou použít pouze za mlhy, hustého deště, případně sněžení. Jinak hrozí pokuta až do 2 500 korun, na místě do 2 000 korun blokově.
• Zvěř v blízkosti silnice nejčastěji signalizují její světélkující oči. V takovém případě je nutno ztlumit dálková světla, která zvěř oslepují, okamžitě snížit rychlost a připravit se na případné brzdění. Pokud zvíře neuteče, je možné zkusit ho vyplašit zatroubením.
• Pokud už je střet se zvířetem nevyhnutelný, doporučení odborníků zní jasně: brzdit plnou silou a zvolit čelní náraz (z pohledu psychiky řidiče je to těžká situace, ale auta jsou na čelní náraz konstruována a deformační zóny pohltí energii v co nejvyšší možné míře. Jakýkoliv jiný manévr, zvláště zbrklá, panická reakce, je velmi riskantní). Podle testů, je totiž mnohem bezpečnější přímý střet se zvířetem než snaha o vyhnutí se.
• Panická reakce nebývá nejlepší, rázný manévr by měl být s rozmyslem, aby se předešlo zbytečnému smyku. Při brždění na kluzké vozovce, napadaném listí nebo na namrzlé silnici apod. 
• Intenzivní brzdění sníží rychlost a přímý náraz sice pravděpodobně automobil značně poškodí, ale díky konstrukci vozu je posádka dostatečně ochráněna
• Pokud uvidíte přecházet přes cestu jen jednu srnku, zpomalte co nejvíce, je velmi pravděpodobné, že je někde při cestě zbytek stáda.
• V době migrace divokých zvířat do měst je potřeba předvídat i pohyb zvířat na vozovkách, při cestě v městských aglomeracích a nejen mimo ně.
• Nepodceňujte dopravní značení, které na možnost pohybu zvěře upozorňuje. Jedná o dopravní značky "Pozor zvěř". Ve speciálních případech se používají značky ohroženého živočicha nebo značka "Jiné nebezpečí" s vyobrazením příslušného druhu (například žába). 
• Pokud již došlo k samotné nehodě po střetu se zvířetem, je potřeba učinit nezbytná opatření jako při jakékoliv nehodě (rozsvítit výstražná světla, postavit na silnici výstražný trojúhelník a po střetu s velkým zvířetem pravděpodobně také zavolat policii a asistenční službu, která se postará o havarovaný vůz).
• Nikdy se nesnažte sami poraněné zvíře odklízet ze silnice (poraněná zvěř vám může způsobit zranění, v případě jakékoliv nemoci u zvířete může dojít také k vašemu nakažení).
• Nesnažte se naložit zvíře do auta. Vše by totiž mohlo skončit obviněním z trestného činu pytláctví. Pytláka z vás totiž podle platného ceníku udělají už dva bažanti, protože jejich cena přesahuje pětitisícový limit (orientační ceník poskytuje pouze orientační informace, cena trofejního zvířete může výrazně překročit částku jednoho sta tisíc korun - konečné slovo bude mít nezávislý soud)
• Srážka se zvěří se podle zákona musí nahlásit zástupci místně příslušného mysliveckého sdružení, který by měl dohledat zraněné zvíře, či zajistit odvoz a likvidaci uhynulého kusu. (v případě nahlášení střetu policii se o vše pravděpodobně postarají sami policisté).
•  Doporučujeme pořídit fotodokumentaci poškozeného vozidla a také zvěře, případně jiným vhodným způsobem zajistit důkazy jednoznačně ukazující na to, že došlo k poškození vozidla střetem se zvěří (pomůže vám to především při jednání s vaší pojišťovnou).
• Upozorňujeme také na rozdíl, pokud se střetnete s divokou zvěří, kde se právě hradí takovéto škody z případného pojištění, a pokud se vozidlo střetlo se zvířetem domácím V tomto případě je možné uplatňovat škodu také u majitele zvířete.  Škoda vám ovšem bude uhrazena jedině, pokud je "střet se zvěří" součástí pojištění vašeho vozidla

Kolik stojí zvěř (orientačně)

prase divoké (kňour)  22 900 Kč
jelen evropský (laň)  24 800 Kč
srnec obecný (srna) 14 100 Kč
sika japonský (jelen)  26 300 Kč
zajíc polní  3 900 Kč
králík divoký 4 800 Kč
bažant obecný  3 100 Kč
ostatní pernatá zvěř 3 200 Kč

por.  PhDr. Papežová Zdeňka
prosinec 2018