Policie České republiky – KŘP hlavního města Prahy
Pololetní (ne)trápení
Konec ledna znamená pro některé školáky dobu trápení a starostí, zejména v případě, že hodnocení na pololetním vysvědčení nedopadá tak, jak by si oni sami nebo jejich rodiče, představovali.
Období, kdy se hodnotí školní výsledky, mnoho dětí prožívá velmi smutně. Malí školáci se svými problémy přijdou ještě za rodiči, ale s postupem času, jak vyspívají, si volí spíše kamarády, kterým svěřují svá tajemství a své trable. Ti, kteří se nemají komu vypovídat o svých potížích, využívají bezplatné Linky bezpečí, jejíž služby jsou k tomu určeny.
Pražští policisté v tomto období nezaznamenávají zvýšený počet volání dětí na tísňové linky. Registrují pouze mírný nárůst hlášení rodičů, kteří oznámí, že se dítě nevrátí domů ze školy. Ve většině případů je to z důvodu strachu před případným trestem. Děti ale spíše hledají útočiště, kde by se mohly „ukrýt“ před nadávkami rodičů. Tito malí tuláci se najdou krátce po vyhlášení pátrání u kamarádů, v obchodech či u prarodičů.
Rodiče by se měli zamyslet nad tím, jak sami prožívali toto období a děti zbytečně netrápit a už vůbec ne fyzicky trestat. Jsou to naše děti, které máme rádi, i když vysvědčení nebude odpovídat našemu-rodičovskému očekávání. Jistě nechceme, aby si ve vzpomínkách na své dětství odnesly nepěkné vzpomínky na pohlavky či bití a pláč.
Pololetní výsledky nejsou konečné a školáci mají před sebou dalších pět měsíců na případné vylepšení. Je třeba si uvědomit, že známky nejsou všechno. Každé dítě je osobnost a má talent na něco jiného, především je však důležité, aby z něho vyrostl slušný a dobrý člověk. Proto až si vaše dcera nebo syn půjdou pro vysvědčení, podpořte je vhodnými slovy a uklidněte, že i kdyby se to tak docela nepovedlo, budete je mít stále rádi.