Oznámení trestného činu
- Postup při podání trestního oznámení
- Dilema – oznámit či neoznámit
- Oznamovací povinnost, neoznámení a nepřekažení trestného činu
- Souhlas poškozeného s trestním stíháním
Mnohé oběti trestných činů řeší základní dilema – zda podat trestní oznámení, či ne. Důvodem mohou být různé obavy z průběhu a náročnosti trestního řízení, stud apod. Pokud v současné době řešíte takové dilema, informujte se, než učiníte toto závažné rozhodnutí. Získejte informace o tom, co oznámení trestného činu obnáší, v jakých případech máte tzv. oznamovací povinnost, kdy je nutný souhlas poškozeného s trestním stíháním pachatele, jak probíhá trestní řízení a jaká jsou práva obětí trestných činů a poškozených.
Kdo může podat trestní oznámení?
- Oznámení může podat kdokoli, nikoli tedy pouze poškozený.
Jakou formou lze oznámení podat?
- ústně do protokolu o trestním oznámení,
- písemně (je vhodné odeslat ho doporučeně, příp. při osobním doručení si nechat potvrdit převzetí),
- elektronicky s elektronickým podpisem,
- telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem.
Kde lze oznámení podat?
- u kteréhokoli policejního orgánu – oznámení je možné podat na kterémkoliv oddělení policie, ideální je podat ho na službu kriminální policie a vyšetřování v místě, kde došlo ke spáchání trestného činu,
- na státním zastupitelství,
- trestní oznámení může být učiněno i ústně u soudu. O takovém oznámení se sepíše protokol, který soud zašle neprodleně státnímu zástupci.
Jak vypadá ústní oznámení?
- Příslušný orgán (policie, státní zástupce nebo soud) sepíše podání oznámení do protokolu.
- Oznamovatel je vyslechnut o věci, ve které podává oznámení, např. o okolnostech, za nichž byl čin spáchán, o osobních poměrech toho, na něhož se oznámení podává, o důkazech a o výši škody způsobené oznámeným činem; je-li oznamovatel zároveň poškozeným nebo jeho zmocněncem, musí být vyslechnut také o tom, zda žádá, aby soud rozhodl v trestním řízení o jeho nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení. Výslech je proveden tak, aby byl získán podklad pro další řízení.
Jaké informace by mělo obsahovat písemné oznámení?
- kterému orgánu činnému v trestním řízení je podání určeno (adresát),
- kdo oznámení podává (oznamovatel) – uvedení totožnosti (jméno, příjmení, datum narození) a adresy,
- popis skutku (co se stalo?),
- místo spáchání skutku (kde k události došlo?),
- doba spáchání skutku (kdy k události došlo?),
- popis jednání všech zúčastněných osob (jak k události došlo?).
- popis použitých zbraní či nástrojů, pokud byly použity (čím byl trestný čin spáchán?),
- motiv pachatele (proč se podle názoru oznamovatele trestný čin stal?),
- následky trestného činu pro oběť (např. újma na zdraví, majetku),
- pokud chce být oznamovatel vyrozuměn o učiněných opatřeních v oznamované věci, uvede tak v oznámení, např. „Přeji si být informován(a) o výsledku šetření v této záležitosti.“ (policie pak vyrozumí oznamovatele do 30 dnů),
- datum sepsání oznámení a podpis oznamovatele.
V akutních případech, zejména při ohrožení života a zdraví osob, lze pro oznámení využít tísňovou linku 158, popř. linku 112.
Shrnutí:
V případě trestního oznámení se obracejte na nejbližší služebnu Policie České republiky (www.policie.cz/kontakty). Můžete se dostavit i na státní zastupitelství (www.justice.cz), v naléhavých případech využijte linku tísňového volání 158.
V případě trestního oznámení se obracejte na nejbližší služebnu Policie České republiky (www.policie.cz/kontakty). Můžete se dostavit i na státní zastupitelství (www.justice.cz), v naléhavých případech využijte linku tísňového volání 158.