Uf, tak to už je trochu moc adrenalinu. Byla to nejstresovější situace vaší kariéry?

pplk. JUDr. Karel Koubík:
Adrenalin to každopádně byl, ale ten nechybí u žádného pyrotechnického výjezdu, ať již jedete k podezřelému kufříku nebo balíčku, či k letecké pumě. Lidé se mě často ptají, jestli se bojím, a já automaticky odpovídám: „Ano, bojím.“ Člověk se musí bát, protože strach je vlastně pud sebezáchovy. A takový zdravý, zvládnutý strach, který máte pod kontrolou, je velice přínosný. Adrenalin, který se při něm tvoří vás nabudí a vy jste schopni pracovat na 150 i víc procent.

Takže jak to nakonec dopadlo s tou obří leteckou pumou?

pplk. JUDr. Karel Koubík:
Vzhledem k tomu, že v blízkosti pumy byly nově postavené domy, hned vedle libeňské nádraží, stanice metra a tunely metra, likvidace na místě nepřicházela v úvahu. Takže jsme ji naložili jeřábem na Tatru a odvezli ji do vojenského prostoru Jince, kde se zničila.

Byla to velká rána?

pplk. JUDr. Karel Koubík:
Hodně velká! (smích) Pumu jsme tam položili, dali k ní nálož, „nastartovalo“ se to, a když jsme přišli zpátky, byla tam díra přibližně 6 m hluboká a asi 12 - 15 m v průměru.

Vy jste ji neodpálili v trhací jámě?

pplk. JUDr. Karel Koubík:
Ne, ničila se na povrchu. Pokud bychom vykopali díru a dali ji do ní, výtržný účinek by byl ještě silnější a jáma třeba ještě třikrát větší. Většina síly té pumy by šla do země a takhle velkou leteckou pumou bychom vyvolali malé zemětřesení.

Až tak?

pplk. JUDr. Karel Koubík:
Tak oni seismologové poznali i tak, že se něco děje. Jejich přístroje jsou natolik citlivé, že zaznamenají naši činnost vždy, když trháme na trhací jámě.

Tisícilibrová letecká puma byl asi unikátní nález. Najdete občas nějakou tu raritu, ze které máte jako odborníci radost?

kpt. Ing. Karel Koubík:
Stává se to, protože všichni pyrotechnici jsou pyrotechnickými nadšenci. Něco raritnějšího najdeme tak při jednom z deseti výjezdů a pak dochází k tahanici a dohadování, do které sbírky se nalezený unikát uloží, jestli do znalecké, do školní, nebo do útvarové sbírky.

pplk. JUDr. Karel Koubík:
Ono ne vždy se musí munice zničit celá. U mnoha případů stačí jen zbavit se iniciačního řetězce a trhavina může zůstat nedotčená. Takže pokud takovou raritu najdeme, rozebereme ji a snažíme se ji uchovat. A abychom ukončili dohady, kdo ji bude mít, tak já ze znaleckého pracoviště rozhodnu, že je tento kus potřeba zachovat pro další generace, a tak jim ho předepsaným postupem odeberu a uložím do znalecké sbírky.

Jak jsou vlastně nálezy munice časté?

kpt. Ing. Karel Koubík:
Za minulý rok mělo jen naše milovické pracoviště asi 300 výjezdů, takže těch nálezů je hodně.

Tak to by možná stálo za to připomenout, jak by se měl člověk chovat, pokud nějaký muniční element najde.

kpt. Ing. Karel Koubík:
Lidé by se neměli bát zavolat, když najdou něco podezřelého. Může se nakonec jednat třeba o trubku nebo o disk z kola, ale pokud má člověk podezření, že by se mohlo jednat o munici, tak s tím rozhodně nebude manipulovat, ale ohlásí nález na linku 158, odkud my dostaneme informaci a vyjedeme na místo. A nikdo nikoho nikdy nebude perzekuovat za to, že jsme třeba vyjeli zbytečně. Je pořád lepší vyjet desetkrát na nemuniční element, než jednou na roztrhaného člověka, třeba houbaře.

pplk. JUDr. Karel Koubík:
Nejhorší, co nám lidé dělají, je to, že něco najdou, naloží si to do auta a odvezou na první policejní stanici. Když pominu skutečnost, že svým jednáním sami sebe a své okolí vystavují velkému nebezpečí, tak nám tímto situaci dost zkomplikují, protože k nálezu často dochází v lese, na louce, nebo na poli, tedy v relativně dobrém prostoru, kde se dá pracovat a oni nám ho přivezou do města, čímž nám v tom okamžiku vzniká dost velký problém.

Takže nemanipulovat a už vůbec nikam nepřevážet. Co ale lidé, které zajímá např. druhá světová válka a vyhledávání válečných věci je jejich hobby? Je možné, že když si něco najdou, že jim to zneškodníte a oni si to budou moci odnést domů?

kpt. Ing. Karel Koubík:
To bohužel legislativně není možné.

pplk. JUDr. Karel Koubík:
Tihle hledači stejně většinou hledají spíš takové militárie, jako jsou knoflíky, vyznamenání, doklady, písemnosti či medaile, protože ty jsou na internetovém trhu ceněny mnohem více než munice.

kpt. Ing. Karel Koubík:
My dělíme hledače na dvě základní skupiny. Jedna s policií spolupracuje, nálezy hlásí a tím nám v podstatě pomáhá čistit terén, druhá naopak odmítá s policií spolupracovat a stává se, že takoví lidé při hledání militárií vykopají nějakou munici, kterou pak nechají volně ležet na povrchu, a tak vystavují nebezpečí ať už pracovníky lesů, tak i houbaře či děti.

Řada lidí si myslí, že nalezená munice je příliš stará na to, aby fungovala. Je to, anebo to není pravda?

kpt. Ing. Karel Koubík:
Tuhle někdo na internetu napsal, že munice po 70 letech už stoprocentně nemůže nic dělat. Jenže to není pravda. Ta munice není připravená udělat svoji práci na 100 %, ona je připravená ji odvést na 150 %. Iniciační mechanismy i trhaviny vydrží stovky let, ale mechanické věci jsou zestárlé a zkorodované, a tudíž je munice ještě nebezpečnější, než když byla čerstvě vyrobená.

Člověk neví, co může udělat...

pplk. JUDr. Karel Koubík:
Tak. Poslední výbuch s úmrtím byl včera. V pět hodin ráno jsem se vrátil z ohledání...

Nemilé. Jak často se vyskytne úraz ve vašich řadách?

pplk. JUDr. Karel Koubík:
Musím zaťukat, že když nepočítám takové úrazy jako malé tržné rány, odřeniny nebo popáleniny, tak už se dlouho nic nestalo. Poslední vážný úraz jsme měli asi před 13 lety v Ostravě, kdy jeden pyrotechnik přišel o prsty a o oko.

Dá se říct, zda z bezpečnostního hlediska jsou na tom hůře pyrotechnici zabývající se nástražnými výbušnými systémy, nebo ti, kteří se specializují na munici?

pplk. JUDr. Karel Koubík:
Pyrotechnici zabývající se nástražnými výbušnými systémy jsou na tom lépe v tom, že mají co do činění s podstatně menším objemem výbušnin než muničáři, navíc se nemusí potýkat se střepinovým efektem a mají ochranné pomůcky, které výrazně zvyšují jejich naději na přežití v případě výbuchu. Na druhou stranu muničáři jsou zase ve výhodě v tom, že pracují se sériově vyráběnou municí a systémy, které jsou všeobecně známé, zatímco „envéesáci“ se musí poprat se systémy, s kterými se třeba nikdy dřív nesetkali. Takže se nedá jednoznačně říci, kdo je na tom hůře či lépe. Obě oblasti pyrotechnické činnosti mají své klady a zápory a obě vyžadují velmi široké znalosti a zapálení pro práci.

Můžete přiblížit, jaké vybavení a ochranné prostředky tedy používají pyrotechnici pracující s nástražnými výbušnými systémy?

pplk. JUDr. Karel Koubík:
Mají ochranné pyrotechnické obleky vyrobené ze speciální kevlarové látky s integrovanými pancéřovými štíty. Oblek nevyloučí zranění, ale měl by zajistit přežití při případném výbuchu. Dnes je ale snaha, aby se člověk kolem nástražného výbušného systému pohyboval co nejméně, takže se používají v hojné míře prostředky odstupné manipulace, mezi které patří např. speciální pyrotechnický robot.

Jak si takového robota mohu představit?

pplk. JUDr. Karel Koubík:
Dá se říct, že je to takové složitější autíčko na dálkové ovládání, které se řídí přes kabel, nebo pomocí rádiových vln. Robot má na sobě několik kamer a také několik druhů zařízení, které si umí sám vyměnit. Takže když ho na místo pošlete s kleštěmi a najednou zjistíte, že by měl mít jiný nástroj, nemusíte ho přivolávat zpátky, ale navedete ho ke stojanu, na ovládací desce mu řeknete, co si má vzít, on si nářadí vymění a pokračuje dál. Tihle roboti jsou dnes na velmi vysoké úrovni, čemuž odpovídá i cena, která se pohybuje zhruba od 6 do 12 miliónů korun.

Umí tenhle robot také chodit po schodech?

pplk. JUDr. Karel Koubík:
Umí. Zkoušeli jsme ho dokonce i na jezdících schodech v metru a neměl s tím problém.

Byl robot používaný i při nahlášení bomby v obchodním domě Ikea?

pplk. JUDr. Karel Koubík:
Když vyjíždí PVS (pyrotechnická výjezdová skupina) do akcí, bere sebou všechnu techniku, včetně robota. Co se týče nahlášení bomby v Ikee, tam byla situace taková, že pracovník bezpečnostní ochrany výbušný systém vyjmul z odpadkového koše, ustřihl mu kabely a vynesl ho ven, takže když přijeli pyrotechnici, šli jen do pyrotechnických ochranných obleků, a když se zjistilo, že je systém umrtvený, rozebral se. Kdyby to ten člověk ale z koše nevytáhl, použil by se k tomu robot.

Jak nebezpečný byl systém nalezený v Ikee?

pplk. JUDr. Karel Koubík:
Systém byl sestrojen relativně amatérsky a použité výbušniny byly slabé, takže primární škody by byly asi menší než ty sekundární, způsobené zmatkem lidí.

Dozvíte se pak někdy, jaké měli pohnutky lidé, kteří systém nastražili?

pplk. JUDr. Karel Koubík:
Tak třeba člověk, který nám dával nástražné výbušné systémy pod koleje vlaku, nebo ten, který měl na svědomí tramvaj v Ostravě, tak to byly typy lidí, kterým se svým způsobem ublížilo. Propustili je z práce a oni byli naštvaní na celý svět. To nebylo naštvání na nějakou adresnou skupinu lidí, ale naštvání na všechny bez rozdílu. Cítili se ukřivděně, a tak si řekli: „A teď vám to ukážeme!“ Každopádně to nebyli lidé, kteří by byli psychicky v pořádku.

kpt. Ing. Karel Koubík:
Samozřejmě pak je ještě druhá sorta lidí, kteří to dělají profesionálně na zakázku.

I s takovými se u nás setkáváte?

kpt. Ing. Karel Koubík:
Je to po celém světě, tak proč by to nemělo být i u nás.

No vida a to jsem si myslela, že u nás se nic takového neděje.

kpt. Ing. Karel Koubík:
To se zdá díky přednastavenému systému, který se nyní pyrotechnická služba snaží odbourat. Dřív byla filozofie pyrotechnického výjezdu taková, aby se o něm dozvědělo co nejméně lidí, aby se nešířila panika, ale já myslím, že to bylo špatně.

pplk. JUDr. Karel Koubík:
Lidé by si měli uvědomit, že určitá hrozba zde vždy existuje, protože jsme normálním státem střední Evropy a součástí Severoatlantické aliance se všemi klady i riziky s tím souvisejícími. Co se týče nálezů munice na našem území, tam bych chtěl apelovat na lidi, že když se k něčemu takovému dostanou, aby se nechovali jako Češi a nechtěli si to odnést domů, případně nezačali přemýšlet o tom, jak to zpeněžit nebo jak na tom vydělat, ale aby chránili především sami sebe a své okolí a oznámili nález policii.