Krizové řízení II.
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatelka v návaznosti na předchozí žádost požádala o následující informace k problematice krizového řízení a vzdělávání v této oblasti. Konkrétně:
„Jak je organizováno krizové řízení u PČR?
Jaká existují krizová pracoviště?
Jsou zde odlišné stupně vzdělávání?
Je dost interních pokynů na organizaci krizového řízení u PČR?
Jaký je poměr teoretické a praktické výuky?
Jak jsou pracoviště strukturována, jak (spolu)pracují a co dělají?
Kde se školí a jak místnosti vypadají (zda jsou nějak speciálně upravené)?
Kolik studentů je běžně školeno?“.
Policie České republiky sdělila žadatelce k jednotlivým bodům následující informace:
1. Jak je organizováno krizové řízení u PČR?
V rámci Policie České republiky je určeno jednak tzv. pracoviště krizového řízení, kterým je oddělení krizového řízení Policejního prezidia České republiky, a dále jsou určena tzv. krizová pracoviště.
Krizovým pracovištěm je organizační článek útvaru nebo pracovník určený vedoucím pracovníkem zabezpečující koordinaci plnění úkolů útvaru v oblasti krizového řízení.
Útvarem se rozumí: Policejní prezidium České republiky, útvary policie s celostátní působností a krajská ředitelství policie.
Vedoucím pracovníkem je: Policejní prezident a ředitel útvaru.
2. Jaká existují krizová pracoviště?
Viz odpověď na otázku číslo 1.
3. Jsou zde odlišné stupně vzdělávání?
Minimální stupeň vzdělání je stanoven v návaznosti na zařazení do tarifní třídy.
Pro krizové řízení jsou příslušníci zařazeni do tarifní třídy:
7. tarifní třída – vyšší odborné vzdělání nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu;
8. tarifní třída - vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu;
9. tarifní třída – vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu.
4. Je dost interních pokynů na organizaci krizového řízení u PČR?
Obecně lze konstatovat, že odpovědná pracoviště přijímají interní úpravu, která je nezbytná k plnění úkolů na příslušném úseku problematiky a pokud vyhodnotí, že taková úprava je nedostatečná či chybí, navrhnou její novelizaci nebo nový interní akt řízení. Konkrétně je pak otázka, zda je dost interních pokynů na organizaci krizového řízení u Policie České republiky, dotazem na názor ve smyslu § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., na jehož vytvoření se informační povinnost nevztahuje.
5. Jaký je poměr teoretické a praktické výuky?
Vizte vyjádření na konci odpovědi.
6. Jak jsou pracoviště strukturována, jak (spolu)pracují a co dělají?
Na každém krajském ředitelství policie je zřízeno oddělení krizového řízení.
V rámci útvarů s celostátní působností je zřízen organizační článek nebo pracovník určený k výkonu krizového řízení.
Na Policejní prezidiu České republiky je zřízeno oddělení krizového řízení, které metodicky vede útvary policie, včetně jejich krizových pracovišť.
7. Kde se školí a jak místnosti vypadají (zda jsou nějak speciálně upravené)?
Vizte vyjádření na konci odpovědi.
8. Kolik studentů je běžně školeno?
Vizte dále uvedené vyjádření.
Z vyjádření Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy (ÚPVSP) k bodu 5., 7. a 8. žádosti vyplynulo, že je žadatelka dlouhodobě v kontaktu s odborem vzdělávání ÚPVSP, a požadované informace k výše uvedeným bodům ji byly již tímto útvarem v rámci těchto konzultací poskytnuty.
pplk. JUDr. Lucie Žárská, 10. 1. 2025