Policie České republiky – KŘP hlavního města Prahy
Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, Kancelář ředitele
Žadatel si podal žádost dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve které žádal o poskytnutí informací ohledně vyřízení prověřovaného případu fotografie, na níž byl zachycen konkrétní europoslanec se zvednutou pravicí v gestu připomínající hajlování. 1) Proč trvalo šetření a vyhodnocení jedné veřejné fotografie, u které se spekulovalo již krátce po jejím zveřejnění, že by možný čin mohl být promlčen, takto dlouho? Je to standardní lhůta? 2) Jaké úkony byly ve věci provedeny? 3) Kolik policistů na případu pracovalo?
Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy (dále jen "povinný subjekt"), posoudila tuto žádost o informace dle §§ 13 a 14 zákona o svobodném přístupu k informacím a žadateli sdělila následující:
ad1) V prověřované věci byly objasňovány všechny skutečnosti, které by nasvědčovaly spáchání trestného činu, zejména pak okolnosti, které by zavdaly příčinu ke stavení promlčení lhůty. Podání se sice týkalo potenciálně jedné trestně zájmové fotografie, avšak policejní orgán je povinen důkladně a pečlivě prověřit všechny možné okolnosti, a to na základě zásady legality a oficiality. V této souvislosti bylo prověřováno celkem 8 závadových projevů vykazujících znaky sympatizování s nacistickou ideologií. Okruh prověřovaných projevů byl tedy ustanoven na základě trestního oznámení (podání) i vlastní vyhledávací činností policejního orgánu. Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že se policejní orgán nezabýval toliko jednou fotografií (jedním příspěvkem na SOCNETu), ale z vlastní iniciativy z důvodu možného stavení promlčecí lhůty, prováděl šetření i k dalším možným zájmovým projevům prověřovaného, které by iniciovaly účinek stavení promlčecí lhůty. Tedy policejní orgán se nad rámec přijatého trestního oznámení zabýval také rozsáhlým vyhledáváním v kyberprostoru za účelem zjištění možných trestně zájmových příspěvků sdílených ve veřejném internetovém prostoru, které by mohly souviset s jednáním prověřovaného a které by mohly zakládat stavení běhu promlčecí doby. Zákonná lhůta prověřování a objasňování je stanovena trestním řádem a nad trestním řízením má dle zákona dozor státní zástupce. Lze konstatovat, že doba prověřování a objasňování předmětné trestní věci byla zcela standardní s ohledem na rozsah prověřování zjištěných osmi zájmových projevů prověřovaného, jejich vyhodnocení a posouzení jejich trestnosti s ohledem na promlčecí dobu a posouzení, zdali nedošlo ke stavení promlčecí lhůty.
ad2) Byly zahájeny úkony trestního řízení, prováděno důsledné šetření v otevřených zdrojích volně dostupných kanálů (OSINT), šetření v poznatkových fondech Policie ČR a databázích veřejné správy, proveden výslech prověřované osoby a po zpracování všech poznatků a provedených šetření koncipováno a vydáno usnesení o odložení věci podle § 159a odst. 2 ve spojení s ustanovením § 11 odstavec 1 písm. b) trestního řádu.
ad3) Věc byla prověřována na Krajském ředitelství policie hlavního města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor extremismu a terorismu, usnesení pak zpracoval a vydal jeden policista.