Interní akty řízení
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel požadoval poskytnutí následujících informací:
„1) Prosím o informaci v podobě (zaslání) platného Spisového řádu Policie ČR.
2) Prosím o sdělení, o jak závaznou jde o normu – jde o normu doporučenou či závaznou a kde je toto zakotveno?
3) Pokud je například v trestním řízení závažným způsobem porušeno řádné a transparentní vedení spisu (a to i ve fázi po skončení vyšetřování), jaké to může mít negativní důsledky pro zákonnost řízení a další fáze trestního řízení?
4) Jak (a v které fázi trestního řízení) se kterýkoli z účastníků může bránit proti porušení spisového řádu?
5) Je možné, aby byl v průběhu řízení vyjmut již jednou zažurnalizovaný dokument (důkaz) z vedeného spisu? O čem by to svědčilo, jaký by byl postup a vliv na zákonnost řízení?
6) Je možné, aby část listinných podkladů, zaslaných některým účastníkem řízení, byla – a to i po skončení vyšetřování – vedena pouze elektronicky (př. na CD) a nikoli listinně zažurnalizovaná ve spise? Tj, je povinnost všechna doručená podání vytisknout a vložit do spisu?
7) ad 6: Pokud se tak neučinilo, je to vada? Lze z toho dovodit nepřezkoumatelnost (zákonnost) minimálně části dosavadního řízení, neboť mohlo být se spisovým obsahem a důkazivem (jemuž nebylo přiděleno pořadové číslo listiny) manipulováno?
8) Je povinnost vést a při nahlížení účastníkům předložit vždy soupis všech dokumentů? Pokud je toto odmítáno (nebo neexistuje ani při studování spisu po skončení vyšetřování), je to vada?
9) Prosím zaslat (odkazem nebo přiložením do přílohy) nějaký precedens, judikaturní příklad, kdy byla nějaká výše zmíněna vada spisu v rozporu se Spisovým řádem řešena jako vada řízení, jež má vliv na (ne)zákonnost trestního řízení, a jaký byl výsledek takového řízení vlivem vady spisu.
10) Lze konstatovat, že pokud obviněný (nebo jeho – v pozdější fázi řízení přidělená – obhájkyně) neměl možnost studovat kompletní spisový materiál a došlo k vadám ad výše body 5, 6 a 8, pak to je vada, která má vliv na jeho obhajobu (tj. zákonnost řízení) a byla porušena práva obviněného (a jeho obhájce), a tím právo na spravedlivý proces?“
Policie České republiky jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. žádost o informace posoudila a k otázce č. 1) poskytla žadateli pokyn policejního prezidenta č. 170/2015, spisový řád, včetně jeho příloh.
Ve vztahu k otázce č. 2) povinný subjekt sdělil, že pokyn policejního prezidenta č. 170/2015, spisový řád, není všeobecně závazným právním předpisem. Tímto interním aktem řízení jsou vázání toliko příslušníci a občanští zaměstnanci Policie České republiky. Povinnost řídit se služebními předpisy pro příslušníky policie vyplývá ze zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a pro zaměstnance policie obecně ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.
Ve vztahu ke zbývajícím otázkám žádosti o informace povinný subjekt sdělil, že ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. praví, že informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuáloního. Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se však povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti, a které má nebo by měl mít podle obecně závazného právního předpisu k dispozici. Naopak zákon č. 106/1999 Sb. nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice, vytvářet analýzy či hodnocení na základě zadání žadatele.
Povinný subjekt dále konstatoval, že požadovanými informacemi ve smyslu výše citovaného zákonného ustanovení nedisponuje a nemá je vytvořeny. Pro zodpovězení položených otázek by povinný subjekt musel k předkládané problematice zaujmout konkrétní právní názor a tím informaci nově vytvořit. Na takovou činnost se ale informační povinnost nevztahuje a žádný právní předpis neukládá povinnému subjektu povinnost touto informací disponovat.
pplk. Mgr. art. et Mgr. David Schimmer – 9. 9. 2025