Policie České republiky – KŘP hlavního města Prahy
Informace k obecným postupům Policie ČR
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatelka žádala poskytnutí informací, a to v tomto znění žádosti:
"... ráda bych Vás touto cestou požádala dle zákona č. 106/1999 Sb. o obecné informace k postupu Policie ČR, které potřebuji pro věrohodné zpracování připravovaného románu.
… V románu pracuji s tématem trestného činu znásilnění spáchaného na oběti mladší 18 let … a které je nahlášeno až s odstupem několika let.
… Pokud je to možné, prosím o odpověď alespoň orientačně k těmto bodům:
1. Pokud se poškozená osoba již rozhodne podat trestní oznámení v místě svého aktuálního bydliště (modelově Praha 3), bude se věcí zabývat toto místně příslušné oddělení, nebo se oznámení typicky postoupí podle místa spáchání skutku (případně jiného kritéria)?
2. V jakém časovém horizontu je realistické, že si vyšetřovatel předvolá k výslechu poškozenou osobu a osobu označenou za podezřelou? Je v řádu dnů reálné zahájení úkonů, pokud jde o věc časově citlivou (např. blížící se promlčení, potřeba rychlého zajištění důkazů apod.)?
3. Jak dlouho obvykle trvá vyhodnocení biologických stop / DNA (orientačně, v běžném režimu vs. prioritně)?
4. Jaké hodnostní označení je běžné pro vyšetřujícího kriminalistu v podobné agendě (je „nadporučík“ věrohodná volba pro postavu vyšetřovatele)?
5. Poškozená má právo nahlížet do spisu – v jakém typickém rozsahu? Může se například seznámit i s protokoly z výslechů (včetně výslechu osoby označené jako pachatel), případně s jakými omezeními se v praxi nejčastěji setká? ..."
Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy (dále jen "povinný subjekt"), posoudila tuto žádost o informace dle §§ 13 a 14 zákona o svobodném přístupu k informacím a žadatelce sdělila následující:
ad 1. Trestní oznámení lze učinit kdekoliv, řízení by měl konat policejní orgán, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán (pokud se tedy místo oznámení s místem spáchání bude lišit, ano, měla by být věc postoupena). V případě, že místo činu nelze zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení orgán, v jehož obvodu případný pachatel bydlí, pracuje, nebo se zdržuje, jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení orgán, v jehož obvodu čin vyšel najevo.
ad 2. Je-li vyslýchána osoba mladší 18 let, měla by být vyslechnuta pouze jednou, tedy řádně již při Vámi uváděném podání trestního oznámení (aby výslech v dalším řízení již nebylo třeba opakovat). V případě Vámi uváděné podezřelé osoby nelze jednoznačně odpovědět (pokud by se jednalo o neznámého pachatele, bude tohoto /je-li to možné/ nejprve nutné ztotožnit a pokud by se jej tedy podařilo ztotožnit nebo by se jednalo o poškozené známou osobou, záleží pak na okolnostech případu a dle toho se volí taktika dalšího postupu). Vzhledem k tomu, že by ke skutku mělo dojít před několika lety, může to být v řádu dnů i týdnů. Úkony trestního řízení se zpravidla zahajují dnem podání trestního oznámení.
ad 3. Nelze jednoznačně odpovědět. Záleží na druhu, množství a kvalitě takových zajištěných stop a srovnávacího materiálu. Může to být jeden měsíc a více než je vypracováno odborné vyjádření/znalecký posudek. Prioritně lze zajištěné vzorky za určitých okolností porovnat i v řádu hodin.
ad 4. V případě řízení týkající se poškozené osoby mladší 18 let je přiléhavou hodností poručík a v případě takové osoby mladší 15 let pak kapitán.
ad 5. Má právo nahlížet a to i opakovaně do celého trestního spisu (tedy i včetně výslechu osoby označené jako pachatel). V případě závažných důvodu (zejména v počátcích řízení, kdy pro řádné objasnění věci není vhodné všechny zjištěné informace sdílet), lze toto právo odepřít.
Oldřiška Šlosarová, 02.04.2026
Žadatelka žádala o doplnění již poskytnuté informace, a to v tomto znění žádosti:
" … velice Vám děkuji za zaslanou odpověď, vážím si toho. Mám s dovolením jeden doplňující dotaz k bodu 4, otázka zněla:
4. Jaké hodnostní označení je běžné pro vyšetřujícího kriminalistu v podobné agendě (je
„nadporučík“ věrohodná volba pro postavu vyšetřovatele)?
a odpověď zněla: ad 4. V případě řízení týkající se poškozené osoby mladší 18 let je přiléhavou hodností poručík a v případě takové osoby mladší 15 let pak kapitán.
V otázce jsem měla znovu uvést, že se jedná o poškozenou, která je nyní dospělá, a nahlašuje znásilnění, ke kterému došlo v době, kdy jí bylo pod 15 let. V odpovědi tedy postrádám hodnost vyšetřujícího, který by vyslýchal osobu starší 18 let (konkrétně 32 let) ohledně znásilnění, k němuž došlo, když byla nezletilá (14 let) ..."
Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy (dále jen "povinný subjekt"), posoudila tuto žádost o informace dle §§ 13 a 14 zákona o svobodném přístupu k informacím a žadatelce sdělila následující:
Odpovídající hodností je kapitán (určující je věk poškozené osoby v době spáchání trestného činu a ten byl 14 let, jde tedy o osobu mladší 15ti let). V případě, že by došlo ke znásilnění dospělé osoby (v době spáchání trestného činu nad 18 let) odpovídající hodností je poručík.
Oldřiška Šlosarová, 02.04.2026