Genderová problematika
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatelka požádala o následující informace (cituji):
„Žádám o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, pokud se jedná o existující materiály. Zajímá mě zejména:
1. Důvody jednotnosti přijímacího řízení pro muže a ženy a případná stanoviska či dokumenty, které tuto skutečnost vysvětlují.
2. Materiály a statistiky týkající se genderové problematiky v Policii České republiky, zejména:
- případy mobbingu, bossingu nebo obecně obtěžování žen ve službě a četnosti jejich nahlášení
- případná diskriminace na základě pohlaví a související stížnosti
3. Opatření a dokumenty podporující ženy ve službě, včetně pozitivní diskriminace či jiných forem podpory.
Prosím o poskytnutí všech dostupných informací, dokumentů a statistik, které mohou být využity jako podklad pro akademickou práci.“.
Policie České republiky sdělila žadatelce následující informace:
1. Důvody jednotnosti přijímacího řízení pro muže a ženy a případná stanoviska či dokumenty, které tuto skutečnost vysvětlují.
Služební poměr příslušníka bezpečnostního sboru, tedy i Policie ČR, má oproti zaměstnání v civilním sektoru mnohá specifika, ať už v případě vzniku služebního poměru, v době jeho trvání, ale také po skončení služebního poměru. Základní podmínky upravující služební poměr jsou stanoveny zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dál jen „služební zákon“).
Základními předpoklady pro vznik služebního poměru jsou uvedeny v § 13 služebního zákona a jsou jimi zejména státní občanství České republiky, dosažení věkové hranice 18 let, splnění podmínky bezúhonnosti, podmínky stanoveného stupně vzdělání pro konkrétní služební místo, a zdravotní, fyzická a osobnostní způsobilost.
2. Materiály a statistiky týkající se genderové problematiky v Policii České republiky, zejména:
- případy mobbingu, bossingu nebo obecně obtěžování žen ve službě a četnosti jejich nahlášení
- případná diskriminace na základě pohlaví a související stížnosti.
Policie České republiky nevede žádnou statistiku odpovídající zadání žádosti, resp. týkající se dané problematiky. K jejímu vytvoření by musely být analyzovány a prostudovány jednotlivé stížnostní spisy nebo personální spisy. Takovou činnost považuje povinný subjekt za vytvoření nové informace
3. Opatření a dokumenty podporující ženy ve službě, včetně pozitivní diskriminace či jiných forem podpory.
Policie ČR je moderním a otevřeným zaměstnavatelem, který věnuje velkou pozornost vytváření pozitivního prostředí pro všechny svoje příslušníky/příslušnice a pro zaměstnance /zaměstnankyně. Její komunikace směrem ke všem pracovníkům/pracovnicím je genderově vyvážená a korektní. Policie ČR si uvědomuje důležitost žen při výkonu služby a práce a jejím cílem je podpora přívětivého, motivujícího a spravedlivého pracovního prostředí pro všechny osoby bez ohledu na jejich pohlaví, zařazení ve strukturách Policie ČR, věk, rodinné zázemí a podobně.
Všichni příslušníci a příslušnice se při vstupu do služebního poměru přihlašují k principům Etického kodexu Policie ČR, který mimo jiné obsahuje závazek v rámci organizace usilovat o otevřenou a partnerskou spolupráci a dbát, aby vztahy byly založeny na základě profesní kolegiality, vzájemné úcty, respektování zásad slušného a korektního jednání.
Vzhledem k vysoké náročnosti výkonu služby a práce Policie ČR podporuje všechny své pracovníky/pracovnice prostřednictvím systému psychologické pomoci, který nabízí možnost využití anonymní non-stop Linky pomoci v krizi, týmu krizových interventů poskytujících krizovou psychologickou pomoc či systému kolegiální podpory pro psychickou podporu v komplikovaných či psychicky náročných životních situacích. Policie ČR za účelem zlepšování kvality a plnění úkolů a za účelem zvýšení efektivity na úseku náboru, stabilizace, a s tím spojených výzev, mezi které nepochybně genderová problematika patří, vytvořila k 1. 11. 2020 na odboru personálním Policejního prezidia ČR oddělení náboru a personální stabilizace (dále jen „ONPS“), do jehož gesce spadá také genderová problematika, problematika menšin a rovných příležitostí OZP.
V roce 2023 byl vytvořen interní dokument nazvaný Plán genderové rovnosti Policie ČR na roky 2023-2025 (dále jen plán), který byl vypracován na období let 2023 – 2025 na základě a v souladu se souvisejícími strategickými materiály, které podrobně popisují aktuální stav rovnosti žen a mužů v ČR a také definují cíle, kterých by mělo být dosaženo:
- Akční plán pro rovnost žen a mužů na léta 2019 – 2022,
- Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí,
- Rezoluce rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti,
- Národní akční plán ČR k implementaci rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325(2000) o ženách míru a bezpečnosti na léta 2021-2025,
Řada opatření ve výše uvedených dokumentech se vztahuje i k Policii ČR, nejen jako k bezpečnostnímu sboru represivnímu či z hlediska prevence kriminality, ale také jako k velkému zaměstnavateli. Ministerstvo vnitra za tímto účelem zřídilo v roce 2023 pracovní skupinu pro lidskoprávní agendy v Ministerstvu vnitra a jedním ze členů je rovněž zaměstnanec Policie ČR, který dále koordinuje plnění jednotlivých opatření.
Mezi tato opatření, která by Policie ČR měla naplňovat, patří mj. i Work life balance. Nejvíce naléhavá opatření si Policie ČR formulovala samostatně v rámci interního dokumentu což je výše uvedený plán, kde jsou identifikovány hlavní oblasti, o jejichž naplnění se Policie ČR bude v průběhu dalších dvou let snažit.
Hlavním úkolem plánu je ukotvení genderové problematiky a prohlubování citlivosti Policie České republiky vůči tématu rovnosti žen a mužů. Ke zpracování plánu byly využity zkušenosti a výstupy z dosavadních aktivit Policie ČR v genderové problematice
a analýzy průběžně zpracovávané v oblasti péče o lidské zdroje.
Všechna další opatření, která jsou nastavena v rámci Work life balance (homeoffice, plánovaní služeb, zkrácené úvazky..) se ovšem nevztahují pouze na ženy, ale jsou k možnému využití (pokud to výkon služby či zaměstnání umožňuje) dle aktuálních potřeb jednotlivých pracovníků/pracovnic, příslušníků/příslušnic.
pplk. JUDr. Lucie Žárská, 3. 12. 2025