Forenzní metody
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel požádal o odpovědi na následující otázky:
"1) Od kdy se u PČR uplatňuje devítistupňový výslechový model po vzoru Inlau, Reid a Buckley?
2) Kde a v jaké podobě se využívají v praxi forenzní objevy p. Jana Halámka z oblasti analytické biochemie?
3) Jsou objevy a vynálezy Jana Halámka součástí forenzní výbavy PČR?
4) V jaké míře dokáže kriminalistům zkomplikovat zjištění DNA při OMČ, pakliže účastník TČ disponoval mimo jiné koupací čepicí?
5) Jak je nazýván tento všeobecný fenomén – „Skupina lidí /tým, který se pevně drží východisek, předpoklady se mění na fakta a lidé v důsledku toho ztrácejí schopnost vnímat alternativní hypotézy?
6) Je pravdou, že formulace „sloužit společnosti a právu“ je součástí přísahy každého člena/příslušníka PČR?"
Policie České republiky konstatovala, že se žádost v bodě 5) nevztahuje k její působnosti a z tohoto důvodu žádost v této části odložila podle § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb.
Ke zbývajícím bodům žádosti sdělila žadateli následující informace:
K bodu 1):
Devítistupňový model po vzoru Inbau, Reid a Buckley Policie České republiky neužívá, jelikož podstatou této metody je předestírání neexistujících důkazů svědčících pro vinu pachatele.
K bodům 2) a 3):
Z položených otázek lze dovodit, že máte na mysli práci českého biochemika Jana Halámka a jeho nově vyvinutou metodu měření množství alkoholu z potu. Kriminalistickému ústavu, jako metodickému pracovišti pro znaleckou činnost Policie České republiky, o této metodě není nic známo a znalecké ústavy Policie České republiky zkoumání látek v tělních tekutinách ani zkoumání alkoholu v krvi nebo v potu neprovádějí. Policie České republiky může konstatovat, že "objevy a vynálezy Jan Halámka" pro svou znaleckou činnost nevyužívají a nejsou tak "součástí forenzní výbavy PČR".
K bodu 4):
Povinný subjekt posoudil požadovanou informaci a konstatuje, že podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít podle obecně závazného právního předpisu k dispozici. Naopak zákon č. 106/1999 Sb. nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice, vytvářet analýzy či hodnocení na základě zadání žadatele. Podle § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se informací pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.
Požadovaná informace neodpovídá definici obsažené ve výše uvedeném ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., protože požadujete po povinném subjektu vytvoření určitého hodnocení, resp. posouzení vlivu Vámi popisovaného použití koupací čepice z hlediska zajišťování tzv. DNA stop v rámci trestního řízení. Povinný subjekt by tedy musel požadované informace teprve vytvořit, to znamená, že by musel Vámi popsanou situaci vyhodnotit a zpracovat, přičemž takové vyhodnocení by záleželo na okolnostech konkrétního případu. Takovou povinnost mu však zákon č. 106/1999 Sb. neukládá.
Důvodová zpráva k zákonu č. 61/2006 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 106/1999 Sb. a kterým bylo ustanovení § 2 odst. 4 do tohoto zákona vtěleno (sněmovní tisk č. 991 IV. volebního období Poslanecké sněmovny) uvádí: „Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít k dispozici. Naopak režim zákona o svobodném přístupu k informacím nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice. Toto ustanovení nemá v žádném případě sloužit k nepřiměřenému zužování práva na informace, má pouze zamezit žádostem o informace mimo sféru zákona – zvlášť časté jsou v této souvislosti žádosti o právní analýzy, hodnocení či zpracování smluv a podání – k vypracování takových materiálů nemůže být povinný subjekt nucen na základě své informační povinnosti, neboť taková úprava by byla zcela proti původnímu smyslu tohoto institutu.“ Rozsudek Nejvyššího správního soudu 1 As 141/2011 – 67 hledá „rozhraničení mezi situacemi, v nichž půjde toliko o vyhledání a uspořádání již existujících informací do podoby, v níž je možné je žadateli předat, a situacemi, v nichž by sestavení požadovaných informací již představovalo vytvoření nové informace,“ a nalézá je v „rozlišování mezi případy, kdy je povinný subjekt schopen požadované informace sestavit ze zdrojových informací, kterými disponuje, v zásadě mechanickým způsobem, a situacemi, v nichž sestavení požadované informace překračuje rámec takových jednoduchých úkonů“. V této souvislosti cituje autory komentáře k zákonu č. 106/1999 Sb. (Furek, A. – Rothanzl, L.: Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 2010, Praha: Linde, str. 60-61), podle nichž rozlišení obou kategorií „musí být hledáno v míře intelektuální náročnosti činnosti, která byla nutná pro přípravu odpovědi na žádost. Jinak řečeno o vytváření nové informace půjde pouze tehdy, jestliže k vytvoření odpovědi na žádost nestačí pouhé mechanické vyhledání a shromáždění údajů, která má povinný subjekt k dispozici a které jsou žadatelem poptávány, ale jestliže je nezbytné s těmito údaji provádět další zpracování nad rámec prostého vtělení do odpovědi na žádost.“
Požadovaná informace je dotazem na názor ve smyslu § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. Z tohoto důvodu se na tento požadavek podle výše uvedeného ustanovení informační povinnost nevztahuje.
K bodu 6):
Podle § 17 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, skládá příslušník policie v den nástupu k výkonu služby služební slib, který zní:
"Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život."
pplk. JUDr. Lucie Žárská, 19. 8. 2025