Žadatelka požádala o:

„1. Jakých odborných konferencí se za dobu působení v Ústavu účastnili zaměstnanci – (anonymyzováno, použito označení Expert 1 a Expert 2) Expert 1 a Expert 2? (Jaké konference, jichž se oba nebo jeden z nich účastnili, se týkaly oboru antropologie?)
Poprosím přesné názvy konferencí i s místem a datem uskutečnění.

2. Jaké příspěvky pro dané konference oba zmínění zpracovali, či o jaké problematice přednášeli - pakliže přednášeli?

3. Jaké příspěvky či texty oba zmínění publikovali ve vědeckých periodicích - pakliže publikovali (prosím o odkazy či screeny textů)

4. Jakých zahraničních vědecko-výzkumných projektů se Expert 1 a Expert 2 za dobu působení v Ústavu účastnili?

5. Jakých zahraničních vědecko-výzkumných projektů v oblasti antropologie se Expert 1 a Expert 2 za dobu působení v Ústavu účastnili?

6. Kolik znaleckých posudků či odborných vyjádření z oblasti antropologie v průběhu svého působení v Ústavu provedla Expert 1?

7. Jaké vzdělání a praktické zkušenosti předložila Ústavu Expert 1 - a jaké bylo její vzdělání konkrétně v oblasti antropologie?

8. Kolik znaleckých posudků či odborných vyjádření z oblasti antropologie v průběhu svého působení v Ústavu zpracoval Expert 2?

9. Jaké vzdělání a praktické zkušenosti předložil Ústavu Expert 2 - a jaké bylo jeho vzdělání konkrétně v oblasti antropologie?

10. Prosím o jména všech zaměstnanců Ústavu, kteří se od roku 1989 v Ústavu věnovali znaleckým posudkům či poskytovali odborná vyjádření v oblasti antropologie.

11. Prosím u zaměstnanců uvést, jaké konkrétní vzdělání a praktické zkušenosti pro práci v Ústavu předložili - a jaké bylo jejich vzdělání konkrétně v oboru antropologie?

12. Prosím o přehled všech vzdělávacích akcí, seminářů či konferencí, kterých se účastnili pracovníci, kteří se věnují oblasti antropologie a kteří v dané oblasti zpracovávají či zpracovávali odborná vyjádření či posudky (od roku 1989 včetně).
Poprosím přesné názvy konferencí, seminářů a vzdělávacích akcí - i s místem a datem uskutečnění.

13. Jakých zahraničních vědecko-výzkumných projektů v oblasti antropologie se účastnili zaměstnanci Ústavu, kteří v dané oblasti zpracovávají či zpracovávali odborná vyjádření či znalecké posudky (od roku 1989)?“

Policie České republiky vydala rozhodnutí o odmítnutí části žádosti podle § 15 zákona č. 106/1999 Sb., § 2 odst. 4 a § 11b zákona č. 106/1999 Sb. a žadatelce sdělila následující:

I.
K otázkám č. 1. a 2. policie může poskytnout toliko veřejně známé informace obecného charakteru, které však nemůže vztáhnout k Expert 1 a Expert 2 (dále jen „uvedené osoby“).

Ústav je členem několika evropských a mezinárodních skupin, a spolu s nimi se buď podílí na pořádání různých odborných konferencí, či se jich prostřednictvím svých pracovníků účastní.
Je např. součástí The European Network of Forensic Science Institutes (ENFSI), evropské sítě sdružující forenzní vědecké instituce. ENFSI většinu svých aktivit uveřejňuje na veřejně dostupné internetové adrese www.enfsi.eu. Ústav se také například účastní konferencí pořádaných The International Association of Forensic Sciences (IAFS - www.iafse.org), která pořádá své konference ve tříletém intervalu (další se bude konat v roce 2026 v bulharské Sofii) nebo The European Academy of Forensic Science (EAFS - www.forensicsciences.eu). Aktivity v rámci uvedených asociací, sítí, atp. jsou veřejně dostupné v rámci internetu.


Jde např. o informace o účasti pracovníků ústavu na:
 

• 23. setkání IAFS (Mezinárodní asociace forenzních věd), které je organizováno pravidelně každé tři roky a které se konalo společně se Symposium of the Australian and New Zealand Forensic Science Society v australském Sydney. Účelem těchto setkání je naplňování cíle IAFS spočívajícího ve sdílení vědeckých a technických znalostí mezi odborníky v různých oborech forenzních věd působícími v členských organizacích asociace. Vzhledem k rozsahu setkání byly příspěvky účastníků členěny do tematických sekcí jako Anthropology & Archaeology, Biological Criminalistics, Chemical Criminalistics, Clinical Forensic Medicine & Forensic Nursing, Crime Scene Investigation, Digital Forensic Science & Electronic Evidence nebo Document Examination. Toto setkání se uskutečnilo v listopadu roku 2023;
• konferenci The European Academy of Forensic Science konané v hlavním městě Irska Dublinu.  Prezentace a workshopy, které se uskutečnily v průběhu této konference,
  se vztahovaly k tématům z různých oborů forenzních věd, mimo jiné forenzní patologie, daktyloskopie, analýzy DNA, toxikologie, balistiky, dokumentace místa činu, rekonstrukce nehod, soudní psychiatrie nebo forenzní antropologie. V červnu téhož roku se pracovníci ústavu zúčastnili semináře s názvem Workshop Forensic Anthropology Methods pořádaného Texas State University v San Marcos ve Spojených státech amerických a věnovaného jak aktuálně používaným postupům, tak novým trendům zkoumaní v oboru forenzní antropologie, zejména osteologické analýze kosterních pozůstatků ve vztahu k odhadu biologického profilu a traumatům či patologiím u současných populací, ale také statistické analýze a interpretaci výsledků zkoumání. Tato konference se uskutečnila v květnu letošního roku, tedy v roce 2025.

Dále policie shledala, že nedisponuje požadovaným souborem informací obsahujícím údaje
o veškeré účasti uvedených osob a o jejich případných příspěvcích na odborných konferencích. Shledala rovněž, že žádný právní předpis policii neukládá, aby takovými soubory informací disponoval.


K otázce č. 3. policie uvádí, že nedisponuje žádnou databází publikační činnosti expertů, včetně uvedených osob. Shledala rovněž, že žádný právní předpis policii neukládá,
aby takovými soubory informací disponoval.


K otázkám č. 4. a 5. policie uvádí, že nedisponuje požadovaným souborem informací obsahujícím údaje o veškeré účasti uvedených osob na vědecko-výzkumných projektech, ať už se jedná o projekty z oblasti antropologie či jiné.


K otázkám č. 6. až 9. policie uvádí, že statisticky nezpracovává údaje o počtech výstupních dokumentů znaleckého zkoumání, které vypracoval konkrétní expert (zpravidla jde o znalecké posudky či odborná vyjádření). Policie tedy požadovanou informací nedisponuje. Z otázek č. 7. a 9. nevyplývá, jaké vzdělání a zkušenosti má žadatelka na mysli. Policie sděluje, že Expert 1, v době, kdy jí končil služební poměr, měla hodnost plukovníka a vykonávala funkci vedoucí oddělení speciální biologie ústavu a Expert 2 vykonával funkci experta na oddělení speciální biologie ústavu.


Znalecké posudky z odvětví kriminalistická antropologie mohou v ústavu zpracovávat pouze experti mající minimálně magisterské vzdělání v oboru antropologie, minimálně rok trvající kvalifikační přípravu v ústavu, během které získávají potřebné kompetence k samostatnému výkonu znalecké činnosti a plní další podmínky s tím spojené, a úspěšně složenou znaleckou zkoušku z odvětví kriminalistická antropologie. Každý takový expert se pak v rámci své praxe dále vzdělává, absolvuje různé odborné stáže a pracovní setkání s experty z jiných evropských zemí. V rámci samotného výkonu znalecké činnosti pak zpracuje ročně několik desítek odborných vyjádření a znaleckých posudků, v závislosti na aktuálních personálních kapacitách a nápadu trestné činnosti.


Posuzování zkušeností jednotlivých expertů je subjektivní činnost, kterou policie nijak neeviduje ani nearchivuje. Úroveň zkušeností získaných v průběhu samostatného výkonu znalecké činnosti v ústavu se u expertů ověřuje v rámci periodických znaleckých atestací (každých 7 let) a případně při zjištění chyb či nedostatků v jimi vykonávané znalecké činnosti. Policie tedy nedisponuje požadovaným souborem informací obsahujícím údaje o zkušenostech uvedených osob.


K otázce č. 10. policie uvádí, že příslušný archiv, evidující personální spisy, eviduje tyto spisy
pouze podle jména, nikoli podle dat či služebního nebo pracovního zařazení v policii či Sboru národní bezpečnosti. Pokud policie nedokáže určit konkrétní jména konkrétních osob služebně
či pracovně zařazených jako expert v ústavu, nelze dohledat příslušné spisy jinak, než prohlédnutím všech personálních spisů od 1. 1. 1989 po současnost. K uvedené otázce navíc přistupuje ochrana osobních údajů, tedy ochrana práva na soukromí, definovaného Ústavou České republiky (v Listině základních práv a svobod), a jejíž výkon zajišťuje po legislativní stránce zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).


Policie zároveň uvádí, že v současnosti jsou v ústavu služebně zařazeni celkem tři
experti, kteří zpracovávají výstupní dokumenty znaleckého zkoumání v oboru kriminalistika,
odvětví kriminalistická antropologie. Všichni tito experti splňují požadavky uvedené
již v odpovědi na otázky č. 6. až 9. Vzhledem k tomu, že vykonávají svou činnost pouze v rámci jednoho znaleckého ústavu, nevykonávají soukromou znaleckou činnost a nejsou zařazeni
na veřejně exponované funkci (vedoucí oddělení, odboru atp.), ústav s ohledem na ochranu
jejich osobních údajů bližší údaje neposkytne.


K otázkám č. 11. až 13. policie uvádí, že nedisponuje požadovanými soubory informací obsahujícími údaje o veškerém vzdělání všech osob, které v ústavu vykonávaly znaleckou činnost v oblasti antropologie od 1. 1. 1989 po současnost, údaje o všech vzdělávacích akcích, konferencích a seminářích, kterých se tito experti měli zúčastňovat a údaje
o zahraničních vědecko-výzkumných projektech, na kterých se měli podílet. Dále k otázce č. 13 policie uvádí, že experti a další pracovníci služebně či pracovně zařazení v ústavu,
se v současnosti účastní např.:
 

• v projektu TENSOR (Reliable Biometric Technologies to Assist Police Authorities
  in Combating Terrorism and Organized Crime), který se zaměřuje na využití biometrických údajů v policejní praxi a jehož cílem je poskytnout orgánům prosazujícím právo platformu sdružující získávání biometrických dat, jejich sdílení, ukládání a použití v rámci přeshraniční spolupráce, ale také nabídnout jim nové nástroje určené k získávání biometrických nebo dalších údajů pro potřeby identifikace či verifikace identity a využitelné při operativní práci a vyšetřování pomocí mobilní IT techniky (viz https://tensor-horizon.eu);
• v mezinárodním projektu Disaster Victim Identification Team (DVI), kde se Česká republika zařadila mezi jedenáct evropských zemí, které disponují akceschopným týmem složeným z antropologů, genetiků, daktyloskopů, soudních lékařů a dalších odborníků, specializovaným na identifikaci obětí hromadných neštěstí a připraveným zasáhnout kdekoli na světě, pokud by mezi oběťmi měli být občané České republiky;
• mezinárodního projetu CLARUS zaměřeného na zlepšování komunikace
  mezi policejními orgány a forenzními experty při vyšetřování kyberkriminality
  s cílem eliminovat prostřednictvím analýzy jazykových bariér a kulturních rozdílů možná nedorozumění a z nich vyplývající chybnou interpretaci (viz https://claruseu.net).

II.
Při posuzování otázky č. 3 žádosti o informace policie shledala, že nedisponuje požadovaným souborem informací obsahujícím údaje o publikační činnosti uvedených osob. Shledala rovněž, že žádný právní předpis policii neukládá, aby takovými soubory informací disponovala.
Z toho důvodu na základě § 11b zákona č. 106/1999 Sb. požadované informace žadatelce neposkytne. 


Při posuzování otázek č. 1., 2. a 4. až 13. žádosti o informace policie shledala, že nedisponuje požadovaným souborem informací obsahujícím osobní údaje o všech expertech, vykonávajících znaleckou činnost v oblasti antropologie, zařazených v ústavu od počátku roku 1989 do současnosti, ani údaje o veškeré účasti všech expertů na vzdělávacích akcích, seminářích či odborných konferencích, ani požadovaným souborem informací obsahujícím údaje o veškeré účasti všech těchto expertů na zahraničních vědecko-výzkumných projektech, ani požadovaným souborem informací obsahujícím údaje o vzdělání a zkušenostech těchto expertů. Policie rovněž shledala, že žádný právní předpis jí, jakožto povinnému subjektu, neukládá, aby takovými soubory informací disponovala.     


Pokud by policie měla požadované soubory informací žadatelce poskytnout, musela by je teprve vytvořit na základě rozsáhlé analýzy dokumentů dochovaných jak v listinné, tak elektronické podobě a potenciálně obsahujících údaje, které jsou předmětem žadatelčina zájmu. Informace a data týkající se osobních údajů všech expertů (včetně uvedených osob) a jejich vzdělání mohou být obsažena v dokumentech různého druhu vztahujících se k působnosti ústavu a k výkonu služby nebo pracovní činnosti příslušníků a zaměstnanců ústavu. Totéž platí také o informacích a datech týkajících se účasti těchto expertů na zahraničních vědecko-výzkumných projektech, dále o informacích a datech dokládajících účast expertů (včetně uvedených osob) na odborných konferencích, seminářích či vzdělávacích akcích, stejně jako o informacích a datech týkajících se vzdělávání těchto expertů (včetně uvedených osob). Vytvoření těchto žadatelkou požadovaných souborů údajů
by předpokládalo podrobnou prověrku předem neurčitelného množství dokumentů obsažených ve spisech, které se dochovaly v listinné podobě a jež jsou uloženy ve spisovnách, a dokumentů obsažených ve spisech, které se dochovaly v elektronické podobě a jež jsou uloženy v informačním systému ETŘ, respektive dalších informačních systémech provozovaných policií. 
     
Uvedenou prověrku dokumentů by povinný subjekt nemohl realizovat strojově nejen ohledně
těch spisů, které se dochovaly pouze v listinné podobě, jak je zřejmé z jejich materiální povahy,
ale ani ohledně těch spisů, které se dochovaly v elektronické podobě. Předmětem takového prověřování dokumentů by totiž nemohlo být pouze prosté mechanické vynětí údajů
v nich obsažených. Policie by totiž v případě každého jednotlivého dokumentu musela posoudit, zda údaje v něm obsažené mají charakter požadovaných informací a dat a zda se zároveň vztahují k uvedeným osobám. Provedení uvedené prověrky dokumentů by tak vyžadovalo porovnávání údajů v nich obsažených s údaji obsaženými v jiných dokumentech, databázích a informačních systémech provozovaných policií, jejich analýzu a třídění podle více kritérií. Policie by tak například musela posuzovat, zda setkání, kterého se uvedené osoby zúčastnily během služební cesty, mělo či nemělo status odborné konference. Policie soudí, že popsaný proces rozhodně nelze pokládat za pouhé mechanické vyhledání a shromáždění informací, které by měla v rozptýlené podobě k dispozici, a proto je nutno považovat jej za vytváření nové informace ve smyslu ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. Uvedené ustanovení praví, že povinnost poskytovat informace se vytváření nových informací netýká.                  


Důvodová zpráva k zákonu č. 61/2006 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 106/1999 Sb.
a kterým bylo ustanovení § 2 odst. 4 do tohoto zákona vtěleno (sněmovní tisk č. 991 IV. Volebního období Poslanecké sněmovny) uvádí: „Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít k dispozici. Naopak režim zákona o svobodném přístupu k informacím nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice. Toto ustanovení nemá v žádném případě sloužit k nepřiměřenému zužování práva na informace, má pouze zamezit žádostem o informace mimo sféru zákona – zvlášť časté jsou v této souvislosti žádosti o právní analýzy, hodnocení či zpracování smluv a podání – k vypracování takových materiálů nemůže být povinný subjekt nucen na základě své informační povinnosti, neboť taková úprava by byla zcela proti původnímu smyslu tohoto institutu.“ Rozsudek Nejvyššího správního soudu 1 As 141/2011 – 67 hledá „rozhraničení mezi situacemi, v nichž půjde toliko o vyhledání a uspořádání již existujících informací do podoby, v níž je možné je žadateli předat, a situacemi, v nichž by sestavení požadovaných informací
již představovalo vytvoření nové informace,“ a nalézá je v „rozlišování mezi případy, kdy je povinný subjekt schopen požadované informace sestavit ze zdrojových informací, kterými disponuje, v zásadě mechanickým způsobem, a situacemi, v nichž sestavení požadované informace překračuje rámec takových jednoduchých úkonů“. V této souvislosti cituje autory komentáře k zákonu č. 106/1999 Sb. (Furek, A. – Rothanzl, L.: Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 2010, Praha: Linde, str. 60-61), podle nichž rozlišení obou kategorií „musí být hledáno v míře intelektuální náročnosti činnosti, která byla nutná pro přípravu odpovědi na žádost. Jinak řečeno o vytváření nové informace půjde pouze tehdy, jestliže k vytvoření odpovědi na žádost nestačí pouhé mechanické vyhledání a shromáždění údajů, která má povinný subjekt k dispozici a které jsou žadatelem poptávány, ale jestliže je nezbytné s těmito údaji provádět další zpracování nad rámec prostého vtělení do odpovědi na žádost.“


Policie usuzuje, že vytvoření požadovaných souborů informací podle žádosti o informace podané žadatelkou v bodech č. 1., 2. a 4. až 13. její žádosti nemůže být označeno za pouhou mechanickou činnost, nýbrž musí být považováno za činnost vyžadující „přidanou hodnotu“, řečeno slovy výše citovaných autorů komentáře k zákonu č. 106/1999 Sb., a tedy za vytváření nové informace. Vykonání této činnosti by představovalo pro policii zcela nepřiměřenou zátěž. Oporu pro své rozhodnutí částečně odmítnout předmětnou žádost o informace v jejích výše uvedených bodech podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. policie nalezla také ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019, o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Článek 5 této směrnice praví:


„1. Aniž by byla dotčena kapitola V, poskytují subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky
své dokumenty v jakémkoliv již existujícím formátu nebo jazyce, a pokud je to možné a vhodné, elektronickými prostředky ve formátech, jež jsou otevřené, strojově čitelné, dostupné, vyhledatelné a opětovně použitelné spolu s jejich metadaty. Formát i metadata pokud možno splňují formální otevřené normy.


3. Odstavec 1 nezakládá povinnost subjektů veřejného sektoru a vytvářet nebo upravovat dokumenty nebo poskytovat výtahy z dokumentů, aby splnily požadavky v něm stanovené,
pokud by to představovalo nepřiměřené úsilí překračující rámec jednoduché operace.“
        
pplk. Mgr. Jiří Hradil, 20. 8. 2025