Dva Františkové Havlíčkové: Hrdinové z řad SNB proti totalitě
Příběh dvou Františků Havlíčků z SNB, kteří odmítli sloužit komunistickému režimu a zaplatili za to životem.
Sbor národní bezpečnosti (SNB) je z dnešního většinového pohledu vnímán jako represivní složka, která se po únoru 1948 stala jedním ze základních kamenů budování totalitního režimu. Ne všichni příslušníci SNB ale byli ochotni konat v rozporu s platnými zákony a hlavně v rozporu se svým morálním přesvědčením. Jen do konce roku 1949 bylo zatčeno přes 450 příslušníků SNB, kteří se podíleli na různých protirežimních aktivitách.
Na desce cti v policejním muzeu najdete jména 25 hrdinných příslušníků SNB, kteří v boji za obnovení demokracie v našem státě obětovali to nejcennější, svůj život. Mezi popravenými příslušníky SNB se shodou okolností objevuje 2× jméno František Havlíček. Ačkoliv nejde o příbuzné a věkový rozdíl mezi nimi činí 17 let, v jejich životě kromě krutého konce najdete i řadu dalších podobností.
Strážmistr SNB František Havlíček ml. se narodil v roce 1925. Vyučil se strojníkem. Na podzim roku 1944 byl gestapem zatčen pro sabotáž a umístěn do koncentračního tábora Terezín. V dubnu 1945 onemocněl tyfem a byl převezen do nemocnice Na Bulovce. Dne 5. 5. 1945 nemocnici opustil a zúčastnil se se zbraní v ruce květnového povstání. V červnu 1945 vstoupil do řad SNB. Po únoru 1948 se rozhodl k emigraci. Jako příslušník SNB si obstaral falešné povolení ke vstupu do pohraniční zóny a dne 3. 4. 1948 ve služebním stejnokroji, ozbrojený služební zbraní, překročil státní hranici do Bavorska. Rok poté přijal místo v centrále americké služby CIC. Jako agent–kurýr vycestoval na falešné doklady zpět do Československa. V srpnu 1949 byl odhalen, následně obviněn z velezrady, z vyzvědačství, ze zběhnutí a z vojenské zrady a odsouzen k trestu smrti. V září 1950 byl v necelých 25 letech popraven.
Podplukovník SNB František Havlíček st. se narodil v roce 1908. Po vystudování vojenské akademie nastoupil v roce 1931 k dělostřelectvu. V roce 1936 z armády odešel a přešel k četnictvu. V dubnu 1942 byl zatčen gestapem a obviněn z poslouchání zahraničního rozhlasu, přípravy zemězrady a rozšiřování zpráv. Přitížilo mu, že se skutků dopustil jako četnický kapitán a neudal své spoluviníky. Byl odsouzen ke čtyřem letům odnětí svobody a odeslán do koncentračního tábora Greusen. Po návratu do Československa byl ustanoven do funkce oblastního velitele SNB v Klatovech. V říjnu 1946 byl povýšen do hodnosti podplukovníka. Ještě před komunistickým převratem prostřednictvím svého napojení na vedení národně socialistické strany tajně bojoval proti snaze KSČ o ovládnutí všech bezpečnostních složek státu. Po únoru 1948 vybudoval tajnou odbojovou skupinu složenou převážně z bývalých příslušníků předválečného četnictva. Tato skupina předávala pravidelně americké straně důležité špionážní informace, dále aktivně pomáhala řadě osob k ilegálnímu útěku z Československa. Včasným varováním o zájmu ze strany StB uchránila řadu dalších demokraticky smýšlejících občanů od zatčení. Činnost skupiny byla odhalena koncem roku 1951. Její členové včetně pplk. Havlíčka byli obviněni z vyzvědačství, velezrady a sabotáže. František Havlíček společně s Václavem Šnajdrem, vrchním strážmistrem SNB, byli odsouzeni k trestu smrti. Poprava byla provedena v listopadu 1952. Zbylí členové odbojové skupiny byli odsouzeni na doživotí či k mnohaletým trestům odnětí svobody.
Oba popravení Františkové Havlíčkové si zaslouží za svou činnost obdiv a poděkování.
Ing. Bc. Josef Mareš
18. 6. 2025