Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje
Dotaz na stav řízení
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žádost zněla:
„…
žádám, dle InfZ, o poskytnutí informací, a to:
a to u těchto řízení:
… - poskytnutí rozhodnutí, pokud bylo vydáno a termínu stanoveného aktuálně pro ukončení prověřování
…“
Odpověď:
Vaši žádost jsme jako povinný subjekt posoudili v souladu s InfZ a ve věci vedené pod Vámi požadovaným č. j. … Vám poskytujeme vydané „rozhodnutí“, a to usnesení o zahájení trestního stíhání dle ust. § 160 odst. 1 trestního řádu ze dne … evidované pod č. j. … .
Poskytnutý dokument Vám zasíláme v anonymizované podobě, a to i přesto, že jste ve Vaší nynější žádosti výslovně neuvedla požadavek na anonymizaci dokumentu. Povinný subjekt k tomuto postupu přistoupil bez současného vydání rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti s ohledem na obsah Vašich mnoha předchozích žádostí o informace, v nichž jste požadovala v podstatě totožné informace, avšak dokumenty jste požadovala poskytnout anonymizované, naposledy v žádosti ze dne …, ke které Vám byla poskytnuta odpověď dokumentem ze dne … pod č. j. … . Povinný subjekt má tedy za to, že jste srozuměna s tím, že dokumenty nelze žadatelům bez dalšího poskytovat bez zohlednění potřeby anonymizace. Navíc lze podotknout, že dle ust. § 15 odst. 3 InfZ není zapotřebí vydat rozhodnutí o (částečném) odmítnutí žádosti, pokud jsou anonymizovány osobní údaje.
Důvodem anonymizace je ochrana osobních údajů, ochrana osobnosti, projevů osobní povahy a soukromí osob, neboť předmětné usnesení o zahájení trestního stíhání obsahuje množství osobních údajů, včetně projevů osobní povahy (obsahy výpovědí osob podávajících vysvětlení) a dále také informace, jejichž poskytnutí by mohlo zasáhnout do soukromí osob (fyzických osob a právnických osob). Z ust. § 8a odst. 1 InfZ vyplývá, že informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje, povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy upravujícími jejich ochranu. Takovým právním předpisem je především nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „GDPR“) a zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Prostředkem ochrany osobních údajů je právě anonymizace.
Za osobní údaj se na základě čl. 4 odst. 1 GDPR považují veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě, přičemž identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby. Pojem „osobní údaj“ tedy označuje nejen informace dotýkající se soukromého a rodinného života jednotlivce v úzkém slova smyslu, ale také informace o jakémkoli druhu činnosti, kterou se jednotlivec zabývá, například informace o jeho pracovních vztazích nebo ekonomickém či společenském chování nebo o majetku. Osobním údajem jsou tak i informace o chování a postupu určité osoby.
Ochrana soukromí je pak zakotvena především v občanském zákoníku, kdy dle jeho ust. § 86 nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Pro povinný subjekt žádný takový zákonný důvod z titulu podané žádosti o informace podle InfZ nevyplývá.
Rovněž právnické osobě náleží právo na ochranu její osobnosti před neoprávněnými zásahy. Ochrana osobnosti je pak právnickým osobám poskytována prostřednictvím ust. § 135 občanského zákoníku, kdy v daném případě je nutno zohlednit především jeho odstavec 2, dle kterého se právnické osobě přiznává právo na ochranu její pověsti nebo soukromí.
Při anonymizaci dokumentu bylo rovněž zohledněno probíhající trestní řízení, kdy lze poukázat na ust. § 11 odst. 4 písm. a) InfZ, podle kterého povinné subjekty neposkytnou informace o probíhajícím trestním řízení, nebo týkající se trestního řízení, pokud by její poskytnutí ohrozilo či zmařilo účel trestního řízení, zejména zajištění práva na spravedlivý proces.
K otázce sdělení termínu pro ukončení prověřování uvádíme, že fáze prověřování byla ukončena vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání konkrétní osoby v souladu s ust. § 160 odst. 1 trestního řádu. Trestní řízení v dané věci se aktuálně nachází ve fázi vyšetřování, přičemž lhůta pro skončení vyšetřování je stanovena nejméně do …, a to s ohledem na možný postup dle ust. § 167 odst. 2 trestního řádu, dle kterého je možné lhůtu vyšetřování prodloužit.