Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje
Dotaz ke konkrétnímu spisu
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žádost zněla:
„....
Dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím Vás tímto žádám o anonymizované usnesení o zahájení trestního stíhání. A také o informaci, kdo a kdy podal trestní oznámení. Případně zda vyšetřování probíhalo jen z vlastní inciativy policie, a jaké byly jeho závěry? Jedná se o případ ….., jednání se měl údajně dopustit ……
…“
Odpověď zněla:
Přestože je Vaše žádost adresována Městskému ředitelství policie Ostrava, žádosti podle InfZ vyřizuje analyticko-právní oddělení kanceláře ředitele krajského ředitelství.
Vaši žádost jsme jako povinný subjekt posoudili v souladu s InfZ, přičemž v prvé řadě sdělujeme, že v souladu s § 3 odst. 3 InfZ se informací rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě zaznamenaný na jakémkoliv nosiči. Limitem pro poskytování informace je však skutečnost, zda povinný subjekt má povinnost danou informací disponovat. Povinný subjekt je totiž povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti, a které má nebo by měl mít k dispozici. Vzhledem k § 2 odst. 4 InfZ se povinnost poskytovat informace netýká mj. dotazů na názory či vytváření nových informací.
S ohledem na výše uvedené Vám sdělujeme, že v požadované věci evidované pod č. j. …. nebylo zahájeno trestní stíhání dle ust. § 160 odst. 1 trestního řádu, neboť ve věci nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Ve věci tedy neprobíhalo vyšetřování. Věc byla odložena podle § 159a odst. 1 trestního řádu. Povinný subjekt podle InfZ poskytne informace pouze, pokud existují a jsou dostupné. Ve věci nebylo vydáno požadované „usnesení o zahájení trestního stíhání“, proto takové nelze poskytnout, neboť se nejedná o zaznamenanou informaci podle ust. § 3 odst. 3 InfZ.
Další požadované informace Vám poskytujeme souhrnně, prostřednictvím dokumentu ze dne …. č. j. …., kterým je usnesení o odložení věci dle ust. § 159a odst. 1 trestního řádu. Uvedené usnesení je výsledkem prověřování ve věci a obsahuje informace jednak o tom, kdy a z jakého podnětu byly zahájeny úkony trestního řízení dle ust. § 158 odst. 3 trestního řízení, jednak informace o úkonech, které byly v rámci prověřování učiněny, a které vedly k závěru, že ve věci nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.
Dokument poskytujeme v anonymizované podobě, a to s ohledem na to, že v případě existence „usnesení o zahájení trestního stíhání“, jste toto výslovně požadoval v anonymizované podobě. Poskytované anonymizované usnesení o odložení věci je v podstatě požadovaným „závěrem“ ve věci.
Při rozsahu provedené anonymizace bylo zohledněno právo na ochranu osobních údajů, ochranu osobnosti, projevů osobní povahy a soukromí osob, neboť předmětné usnesení o odložení věci obsahuje množství osobních údajů, včetně projevů osobní povahy (obsahy výpovědí osob podávajících vysvětlení) a dále také informace, jejichž poskytnutí by mohlo zasáhnout do soukromí osob (fyzických osob a právnických osob). Z tohoto důvodu byly obligatorně anonymizovány rovněž informace o tom, kdo podal trestní oznámení. Z ust. § 8a odst. 1 InfZ vyplývá, že informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje, povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy upravujícími jejich ochranu. Takovým právním předpisem je především nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „GDPR“) a zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Prostředkem ochrany osobních údajů je právě anonymizace.
Za osobní údaj se na základě čl. 4 odst. 1 GDPR považují veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě, přičemž identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby. Pojem „osobní údaj“ tedy označuje nejen informace dotýkající se soukromého a rodinného života jednotlivce v úzkém slova smyslu, ale také informace o jakémkoli druhu činnosti, kterou se jednotlivec zabývá, například informace o jeho pracovních vztazích nebo ekonomickém či společenském chování nebo o majetku. Osobním údajem jsou tak i informace o chování a postupu určité osoby.
Ochrana soukromí je pak zakotvena především v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy dle jeho ust. § 86 nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Pro povinný subjekt žádný takový zákonný důvod z titulu podané žádosti o informace podle InfZ nevyplývá.
Na závěr povinný subjekt podotýká, že i pokud byste nepožadoval anonymizovanou podobu usnesení, platilo by, že dle ust. § 15 odst. 3 InfZ není zapotřebí vydat rozhodnutí o (částečném) odmítnutí žádosti, pokud jsou anonymizovány osobní údaje.