Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje
Dotaz k trestnímu řízení
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žádost zněla:
„…
podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím se na Vás obracím se žádostí o poskytnutí pravomocného rozhodnutí ve věci trestního oznámení vedeného proti mé osobě pro podezření ze spáchání trestného činu pomluvy vedené pod č.j. … .
Dále žádám o poskytnutí stížnosti oznamovatele proti Usnesení policejního orgánu o odložení věci a příslušná rozhodnutí o těchto stížnostech u dozorového a krajského státního zástupce.
…“
Odpověď:
Vaši žádost jsme jako povinný subjekt posoudili v souladu s InfZ a sdělujeme následující.
V rámci trestní věci evidované pod č. j. … vedené policejním orgánem obvodního oddělení ….. územního odboru Frýdek-Místek krajského ředitelství, bylo vydáno usnesení o odložení věci dle ust. § 159a odst. 1 trestního řádu ze dne … č. j. … (dále jen „usnesení policejního orgánu), jež nabylo právní moci dne … . Proti tomuto usnesení policejního orgánu poškozený … prostřednictvím svého právního zástupce … podal stížnost ze dne … doplněnou dne … (dále jen „stížnost poškozeného“). Ve věci stížnosti poškozeného rozhodovalo Krajské státní zastupitelství v Ostravě (dále jen „KSZ Ostrava“).
Povinný subjekt se nejprve musel vypořádat s některými zákonnými výlukami omezujícími poskytnutí informací ve vztahu k požadovaným dokumentům, zejména ke stížnosti poškozeného a dokumentu KSZ Ostrava.
Z ust. § 11 odst. 2 písm. a) InfZ vyplývá, že povinný subjekt požadované informace neposkytne, pokud jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí.
Dokumenty stížnost poškozeného a její doplnění jsou informací, které vznikly bez použití veřejných prostředků, a kterou policejnímu orgánu předal právní zástupce poškozeného prostřednictvím datové schránky, přičemž se na tuto osobu nevztahovala žádná zákonná povinnost danou informaci policejnímu orgánu předat. Povinný subjekt tak v rámci řešení otázky poskytnutelnosti informace kontaktoval právního zástupce poškozeného, který povinnému subjektu udělil souhlas s poskytnutím informace za podmínky anonymizace osobních údajů poškozeného v rozsahu data narození a místa trvalého bydliště.
Poskytnutí dokumentu KSZ Ostrava, kterým byla vyřízena stížnost poškozeného, bylo konzultováno s krajskou státní zástupkyní, a to jednak z důvodu, že ačkoliv povinný subjekt daným dokumentem disponuje, jedná se o dokument, jehož původcem je jiný povinný subjekt – KSZ Ostrava. Zároveň je třeba respektovat zásadu, že státní zástupce je „pánem“ přípravného řízení a jeho vyjádření je tak pro povinný subjekt, jehož organizační článek vede trestní řízení, stěžejní. Z vyjádření krajské státní zástupkyně vyplynulo, že nesouhlasí, aby žadateli ze strany Policie ČR (krajského ředitelství) jako povinného subjektu byl jí vytvořený dokument poskytnut. Dále uvedla, že žadatel může o dokument požádat přímo KSZ Ostrava. O těchto skutečnostech jste byl následně dne … telefonicky vyrozuměn, přičemž jste uvedl, že v takovém případě na poskytnutí dokumentu KSZ Ostrava ze strany Vámi osloveného povinného subjektu netrváte, a že si o uvedený dokument případně požádáte přímo KSZ Ostrava.
S ohledem na výše uvedené Vám tak poskytujeme dokumenty „usnesení policejního orgánu“ a „stížnost poškozeného“ včetně jejího doplnění.
Dokumenty poskytujeme v nezbytné anonymizované podobě, neboť tyto obsahují množství osobních údajů ve smyslu ust. § 8a odst. 1 InfZ. Z ust. § 8a odst. 1 InfZ vyplývá, že informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje, povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy upravujícími jejich ochranu. Takovým právním předpisem je především nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „GDPR“) a zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Prostředkem ochrany osobních údajů může být jejich anonymizace. Při anonymizaci poskytovaných dokumentů pak povinný subjekt přihlédl k tomu, že v dokumentech jsou uvedeny skutečnosti, které jsou žadateli známy, jednak v dané trestní věci vystupoval v postavení podezřelého, a jednak se jedná o veřejně známou kauzu publikovanou v Paskovském zpravodaji vydaném dne … na str. … . V neposlední řadě informace v usnesení policejního orgánu se úzce promítají v dokumentu „stížnost poškozeného“, k jehož poskytnutí dal právní zástupce poškozeného souhlas. Povinný subjekt tak neanonymizoval informace týkající se osoby žadatele, osobní údaje a další informace týkající se osoby vystupující v daném trestním řízení v postavení poškozeného (s výjimkou data narození a místa trvalého bydliště, jež právní zástupce poškozeného požadoval anonymizovat), a rovněž osobní údaje jmenovaného „radního a zastupitele“, který je autorem článku ve výše uvedeném zpravodaji, a to v rozsahu jména a příjmení.
Povinný subjekt podotýká, že dle ust. § 15 odst. 3 InfZ není zapotřebí vydat rozhodnutí o (částečném) odmítnutí žádosti, pokud jsou anonymizovány osobní údaje.
Na závěr uvádíme, že ačkoliv byla žádost podána prostřednictvím elektronické adresy podatelny, požadované informace povinný subjekt doručí do datové schránky žadatele uvedené v žádosti o informace.