Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje
Dotaz k dokumentu z trestního řízení
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žádost zněla:
„…
na základě § 4 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „SvInfZ“), si Vás dovoluji požádat o poskytnutí:
- anonymizovaného usnesení sp. zn. …, kterým byla daná trestní věc odložena ve smyslu § 159a TrŘ.
…“
Odpověď:
Vaši žádost jsme jako povinný subjekt posoudili v souladu s InfZ a jako odpověď Vám poskytujeme požadovaný dokument a to usnesení o odložení věci dle ust. § 159a odst. 1 trestního řádu ze dne … evidované pod č. j. … .
Dokument poskytujeme ve Vámi požadované anonymizované podobě a to minimálně s ohledem na ochranu osobních údajů, ochranu osobnosti, projevů osobní povahy a soukromí osob, neboť předmětné usnesení o odložení věci obsahuje množství osobních údajů, včetně projevů osobní povahy (obsahy výpovědí osob podávajících vysvětlení) a dále také informace, jejichž poskytnutí by mohlo zasáhnout do soukromí osob (fyzických osob a právnických osob). Z ust. § 8a odst. 1 InfZ vyplývá, že informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje, povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy upravujícími jejich ochranu. Takovým právním předpisem je především nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „GDPR“), zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů a ust. § 86 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník. Prostředkem ochrany osobních údajů je právě Vámi požadovaná anonymizace.
Za osobní údaj se na základě čl. 4 odst. 1 GDPR považují veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě, přičemž identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby. Pojem „osobní údaj“ tedy označuje nejen informace dotýkající se soukromého a rodinného života jednotlivce v úzkém slova smyslu, ale také informace o jakémkoli druhu činnosti, kterou se jednotlivec zabývá, například informace o jeho pracovních vztazích nebo ekonomickém či společenském chování nebo o majetku. Osobním údajem jsou tak i informace o chování a postupu určité osoby.
Ochrana soukromí je pak zakotvena především v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy dle jeho ust. § 86 nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Pro povinný subjekt žádný takový zákonný důvod z titulu podané žádosti o informace podle InfZ nevyplývá.
Rovněž právnické osobě náleží právo na ochranu jejího soukromí, a to prostřednictvím práva na ochranu její osobnosti před neoprávněnými zásahy. Existenci osobnosti a její ochranu u právnických osob, zde konkrétně společnosti s ručením omezeným, je možné dovodit z občanského zákoníku ve spojení se zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „zákon o OSD“). Dle ust. § 20 odst. 1 občanského zákoníku je právnická osoba definována jako organizovaný útvar, o němž zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. V tomto případě společnosti s ručením omezeným jakožto právnické osobě právní osobnost přiznává zákon o OSD. Ochrana osobnosti, od níž je pak odvozována právě ochrana soukromí, je pak právnickým osobám poskytována prostřednictvím ust. § 135 občanského zákoníku, kdy v daném případě je nutno zohlednit především jeho odstavec 2, dle kterého se právnické osobě přiznává právo na ochranu její pověsti nebo soukromí. V předmětném dokumentu tak byly anonymizovány nejen informace vztahující se k soukromí fyzických osob, ale rovněž informace vztahující se k právnickým osobám vystupujícím v daném řízení. Poskytnutí informací vztahujících se k právnickým osobám by mohlo být způsobilé zasáhnout do jejich soukromí. V kontextu bylo nutno také neposkytnout údaje určující vztah fyzické osoby k právnické osobě, které by mohly vést jednak k identifikaci fyzické osoby, ale jednak k identifikaci informací soukromého charakteru.